Rostliny: Hippophae rhamnoides - rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový: výsev a pěstování

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, L.) je opadavý, až 6 m vysoký trnitý keř popř. keřovitý strom. Patří do čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae) a přestože pochází z Ruska, je rozšířený po celé Asii i Evropě. Jedná se o rostlinu, která je opravdu nenáročná a proto ji lze velice snadno pěstovat. A pěstovat by se měla. Vedle svého atraktivního vzhledu je totiž rakytník léčivá rostlina se spoustou pozitivních účinků na lidský organismus. Mezi některé patří příznivý vliv na odolnost proti infekcím i stresu, na krevní oběh, hojení sliznic dýchacího a trávicího ústrojí i na klouby. Proto je považován za jedinečný způsob prevence civilizačních chorob jako je arterioskleróza.

Plody rakytníku lze konzumovat čerstvé nebo zpracovat na rakytníkový sirup, likér, tinktury nebo zpracovat sušením. E sušených a rozemletých plodů je možné připravovat lahodný čaj. Zdravotní přínos rakytníku spočívá v tom, že jeho oranžové plody jsou velice bohatým zdrojem vitaminů A, C, D, F, K a skupiny B, rutinu, flavonoidů. Kromě toho obsahují pektin, různé silice, organické kyseliny, oleje, třísloviny a minerály, které jsou také zdraví prospěšné

Výsev semen je nejjednodušším způsobem rozmnožování této úžasné rostliny. Semena rakytníku při správném skladování zůstávají klíčivá cca 2 roky. S výsevem proto není nutné spěchat a můžeme ho uskutečnit v nejvhodnějším období, kterým je buď jaro nebo podzim. Pokud budeme semena vysévat na podzim, je potřeba počkat na přelom října a listopadu. Protože semena rakytníku vyséváme na výsevní záhon a nepředpěstováváme sazenice ve vytápěných prostorech, uskutečníme-li podzimní výsev dříve, semena ještě stihnou vyklíčit a semenáčky pak budou ničeny mrazem. Jarní výsev je složitější v tom, že před ním musíme semena stratifikovat při teplotě 1 až 5 °C po dobu 1 měsíce. Semena vyséváme hustě, protože semenáčky budeme později přepichovat. Semena v řádku poté zasypeme zhruba centimetrovou vrstvou lehké zeminy. Rostliny vzcházejí postupně počínaje 7 až 10. dnem p výsevu. Přestože je rakytník světlomilná rostlina, mladé sazeničky je potřeba před prudkým sluncem stínit. S přepichováním vyčkáme do fáze prvního páru pravých listů a zaštípneme při něm přepichovaným rostlinkám kořen. Protože rostlina rakytníku může být buď samčí nebo samičí, přičemž plodí jen ty samičí, ale potřebují k tomu být opyleny pylem ze samčích rostlin, je třeba rakytník pěstovat ve skupinách po více jedincích.

Na konci prvního vegetačního období mohou při správné péči rostliny rakytníku být až 25 cm vysoké a mít až bočních výhonů.

Rakytník roste a plodí dobře téměř ve všech půdách. Nejvíce mu však vyhovují půdy lehké, středně propustné. Co se týče živin, tak by v nic neměl chybět fosfor, hodnota pH by měla být neutrální či slabě kyselá (do 6,5). Proto je dobré před výsadbou pozemek vyhnojit fosforečným hnojivem a na kyselých půdách povápnit.

Důležitá je také dostatečná zálivka. To platí zejména pro mladé rostliny, starší, dobře zakořeněné rostliny snesou bez újmy i dlouhá období sucha. Přesto, abychom získali bohatou úrodu, je třeba rostliny v době nedostatečných srážek zalít.

Obvyklá doba sklizně se liší u jednotlivých odrůd a podle počasí to může být polovina srpna až září či říjen. Jelikož plně zralé plody pukají a vytéká z nich šťáva a protože s postupující zralostí dochází k rozkladu olejových látek a plody celkově přestávají být chutnými.