Rostliny: Brassica oleracea convar. sabauda - kapusta

Jak na pěstování kapusty

Kapusta (Brassica oleracea convar. sabauda) stejně jako zelí, květák nebo např. brokolice, byla vyšlechtěna z brukve zelné (Brassica oleracea L.), divoce rostoucí středomořské brukve. Kapustu je možno pěstovat v mnoha odrůdách. Ty tvoří skupiny podle doby sklizňové zralosti, jsou však mezi nimi i přechody.

Rané a pozdní odrůdy se liší i v nárocích na pěstování. Vedle různého stupně ranosti jsou odrůdy charakterizovány také zbarvením listů, které může být tmavě nebo světle zelené, modrozelené, červené nebo i bílé a tvarem hlávky. Kapusta se pěstuje jako hlávková nebo růžičková, hlávka hlávkové kapusty může být špičatá nebo kulatá a různě hustá. Více asi není třeba tuto zeleninu představovat, na našich zahradách je totiž už dlouho oblíbeným druhem.

Všechny odrůdy kapusty jsou zdrojem spousty vitaminů (vitaminu C např. obsahuje několikrát více než citrusové plody) a stopových prvků, kyseliny listové a vlákniny. Konzumací pokrmů obsahujících kapustu lze docílit snížení hladiny cholesterolu, lepšího zažívání, posílení cév, imunitního systému a pročištění organismu.

Pěstování kapusty není složité, ale je dobré vědět, co kapusta požaduje a před čím ji ochraňovat. Nejzákladnější informace týkající se pěstování, najdeme klasicky na zadní straně sáčku se semeny. Termín výsevu semen a následné výsadby volíme podle odrůdy. Semena vyséváme na výsevní záhon nebo do sadbovačů a přibližně po pěti týdnech vysazujeme na trvalé stanoviště. Sadbu v sadbovačích je možné předpěstovávat i v teplém pařeništi nebo ve skleníku.

Spon při výsadbě se u konkrétních odrůd také mění. Můžeme ho měnit i my a tím do určité míry ovlivnit velikost hlávek. Ta je větší při řídkém sponu a menší v hustších sponech.

Kapusta je zelenina velmi odolná vůči chladu, nejodolnější odrůdy přežívají krátkodobě i teplotu -10 °C. Nejlépe však roste při teplotách 15 až 20  C. Sazenice by se proto neměly vysazovat při teplotách vyšších než 25 °C. Mladé sazenice jsou kromě vysokých teplot, citlivé také k nedostatku vláhy.

Pozdní odrůdy rostou nejlépe na středně těžkých půdách s dostatečným obsahem vápníku. Naproti tomu odrůdy pro polní pěstování a studené rychlení budou lépe růst na lehčích, hlinitopísčitých a záhřevných půdách.

Úrodu může ohrozit nádorovka kapustová. Poznáme ji podle toho, že kapusty zakrňují. Tento parazit se totiž vyskytuje na kořenech, kde vytváří nádory různého tvaru a velikosti. Preventivně lze rostliny ochránit vápněním pozemků dusíkatým vápnem. Dalším škodlivým činitelem je můra kapustová. Na listech napadených rostlin jsou při napadení otvory nepravidelného tvaru a černý trus. Larvy mohou sežrat listy až do fáze, kdy z nich zůstávají jen silnější žebra, anebo se prožírají dovnitř hlávek. Ochranu provádíme syntetickými insekticidy.

Sklizeň provádíme tak, že hlávku nejdříve odřízneme a potom vykopeme košťál (z důvodu preventivní ochrany před škůdci). Z odrůd dozrávajících na jaře a v létě však můžeme získat i druhou sklizeň, jestliže po odřezání hlávek, ponecháme v zemi asi 10 cm košťály. Ostrým nožem na nich shora nařízneme mělký křížový řez, kterým podpoříme obrůstání. Na úrodné půdě s dostatkem vláhy se mohou na košťálu následně vytvořit až 4 hlávky i více. Hlávky určené pro delší skladování by měly být pevné a dostatečně vyvinuté. Skladují se nejlépe při teplotách –0,5 až –1,5 °C.

Kapusta se dá využít v teplé i studené kuchyni.