Zelenina - úroda z vlastní sklizně

Poslal(a) 19.03. 2012 12:30:43 (7170 čtenářů)

Pěstování zeleniny už dávno není životní nutnost. Může to však být koníček: neobejde se sice bez práce, ale za vynaloženou snahu vás odmění pochoutkou, kterou v obchodě nekoupíte. Zejména když si vyberete zajímavé a přitom nenáročné odrůdy.

Zelenina - úroda z vlastní sklizně

Při výběru osiv se zaměřte na rychle rostoucí odrůdy a tam, kde to jde, volte také podle rezistence k nejčastějším chorobám a škůdcům. Kromě léty prověřených klasických odrůd se vyplatí hledat i mezi novinkami.

Už nějakou dobu před výsevem nebo výsadbou hluboce zkypřete půdu na záhonu a zapracujte do ní hrubě prosetý kompost nebo nějaké jiné organické hnojivo bohaté na humus.

Ředkve a ředkvičky patří na zeleninovém záhonu k prvním poslům jara. Rané ředkvičky s kulovitými bulvičkami, jako je ’Cherry Belle’ s tenkou tmavočervenou slupkou nebo sněhově bílý špičatý ’Rampouch’, můžete od konce března vysévat na venkovní záhon. V pařeništi nebo pod netkanou textilií se dá výsev a sklizeň urychlit dokonce až o tři týdny. Máte-li rádi na talíři pastvu i pro oči, vyzkoušejte osivo Směs barev, které zahrnuje bílou, žlutou, červenou a fialovou odrůdu.

Ředkvičky vyžadují záhon s jemně drobtovitou strukturou půdy a také stálou vlhkost, aby bulvičky nedřevnatěly. Doporučuje se záhon hned po výsevu přikrýt hustou netkanou textilií. Tím jsou jarní a letní ředkve i bez ochranných postřiků chráněny před larvami brouka krytonosce řepkového.

Karotka a cibule se vzorně doplňují nejen v kuchyni, ale i na záhonu, kde vzájemně odpuzují nejdůležitější škůdce. Moucha pochmurnatka mrkvová nemá ráda vůni cibule, květilka cibulová zase nesnáší vůni mrkvových listů. Protože trvá nejméně tři týdny, než se v řádcích vyseté karotky objeví první zřetelné lístky, je vhodné přimíchat do osiva karotky trochu kopru nebo kerblíku. Tyto bylinky rychle vyklíčí, takže označí řádky s mrkví. Pak už můžete bez rizika mezi řádky odstraňovat konkurující plevel a postarat se tak o dostatečný přístup světla a živin k rostlinám karotky.

U cibule se musíte rozhodnout mezi výsevem semen nebo výsadbou sazeček. Tradiční odrůdy, jako je ’Štutgartská’, ’Všetana’ nebo tmavočervená ’Karmen’, jsou k dispozici v obou podobách. Pro pěstování v sušších oblastech se hodí odrůda ’Dagmar’ s mohutným kořenovým systémem. Ne všechny cibule lze déle skladovat; k těm, které vydrží, patří například ’Alice’, ’Karmen’, ’Lusy’ a ’Tandem’.

Cibule sazečka je poněkud méně odolná k chladu a vysazuje se na venkovní záhon až od dubna. Pro ochranu před houbovými chorobami se doporučuje záhony před výsevem nebo výsadbou zalít chladným odvarem z přesličky a porost zalévat jen v období sucha.

Sladké lusky
Cukrový hrách na lusky vysévejte pokud možno brzy, jakmile půda dostatečně oschne a zemina se už nelepí. Důvod je ten, že když se dny výrazně prodlužují, podstatně se snižuje kvetení, a v důsledku toho i výnos většiny odrůd. U nás je dostupná odrůda ’Ambrosia’.

Hrách prokoření půdu do velké hloubky a – stejně jako ostatní bobovité rostliny – vytváří ve svých kořenových hlízkách mnoho dusíku. Díky tomu je hrách výbornou předplodinou pro zelí a řadu podzimních a zimních druhů zeleniny. Ale jen březnové výsevy mohou po sklizni uvolnit záhon ve vhodnou dobu pro výsev a výsadbu podzimních druhů zeleniny. Tím, že časně vysetý hrách získá vývojový náskok, unikne také napadení larvami nosatčíka hrachového. Cukrový hrách byste měli projít a sklízet každé 3–4 dny. Starší lusky jsou totiž tuhé a také méně sladké a méně chutné. Optimální čas ke sklizni odrůd hrášku k vylupování je doba, kdy jsou zrna zřetelně viditelná na povrchu lusku, ale nedorostla ještě své konečné velikosti. Při pozdější sklizni se část cukrů přemění ve škrob, který je bez chuti.

Také u tyčkových neboli pnoucích fazolů je termín sklizně rozhodující pro kvalitu lusků. Nejchutnější odrůdy, jako je ’Neckargold’ nebo ’Blue Lake’ s dekorativními fialovými lusky, které se teprve při vaření změní do zelena, se sklízejí, když jsou semena uvnitř dlouhá nanejvýš 8–10 mm. Pro výsev je důležité zapamatovat si dvě pravidla. První radí nespěchat: fazoly totiž dobře rostou, když je půda příjemně teplá a suchá. Vysejete-li je do studené vlhké půdy, semena zplesnivějí a mladé rostlinky zakrní. S výsevem tedy počkejte nejméně do začátku května, sít můžete až do poloviny června. A za druhé: myslete na hloubku výsevu. Semena se mají zasypávat nejvýš 2 cm silnou vrstvou zeminy. Čím rychleji totiž semenáčky prorazí povrch půdy, tím více rostlin z výsevu přežije. Pro ochranu před napadením plísněmi se při výsevu doporučuje posypat semena tenkou vrstvou horninové moučky. Mezi odrůdy odolné vůči antraknóze fazolu patří ’Gama’ a ’Petra’.

Zelené listy
Hlávkový salát a listový salát česáček se dobře pěstují začátečníkům. Platí to zejména v případě, že kupujete předpěstovanou sadbu u zahradníka. Důležité je každodenně kontrolovat rostliny, zejména navečer, zda je nepoškozují slimáci. Nejcitlivější jsou jarní saláty s měkkými listy, jako je máslový hlávkový salátMona’ nebo ’Král máje’. Červenolisté saláty česáčky, jako je odrůda ’Crimson’ nebo ’Bowl’, jsou slimáky napadány méně.

Předpěstujete-li sazenice v sadbovačích na mírně teplém, světlém místě a od druhého březnového týdne je vysadíte, jejich jemně nahořklé listy můžete sklízet už koncem dubna. I odrůdy označené jako rezistentní k plísni salátové (’Cassini’, ’Gelbus’, ’Jupiter’, ’Lento’, ’Nefrit’, ’Safír’), každoročně střídejte. Plíseň salátová (Bremia lactucae) je totiž mimořádně přizpůsobivá a často se stává, že vyšlechtěnou rezistenci překoná. Stejně jako salát česáček i salát k řezu dál roste po sklizni. Vzhledem k tomu, že se po výsevu rychle vyvíjí, čekání na druhou sklizeň se obvykle nevyplatí. Lepší je vysévat vhodné odrůdy pro průběžnou sklizeň každých 14 dní na jiném místě záhonu.

Delikatesou, která se znovu vrací do kuchyní, je salátová řepa. Mezi zahradní klasiku patří proslulá odrůda ’Červená kulatá’. Stejně jako všechny ostatní odrůdy s kulovitými bulvami, například ’Betina’ nebo ’Monopoly’, roste i tato novinka podstatně rychleji než odrůdy s válcovitými bulvami. Ošetřování salátové řepy se omezuje na příležitostné zkypření škraloupu na povrchu půdy. Je-li v době klíčení nebo v hlavní fázi růstu dlouhodobější sucho, měli byste pak zajistit pravidelnou závlahu, aby se nezastavil růst bulev. Pokud jste ochotni smířit se s nižšími výnosy, sklízejte šťavnaté bulvy už ve velmi mladém stavu. „Baby řepy“, které mají průměr bulvy jen několik centimetrů, chutnají zvlášť jemně a výborně se hodí k pojídání za syrova nebo jako jemné řepné carpaccio. Pro tento typ pěstování se hodí například ’Pablo F1’ nebo ’Betina’ či ’Bona’. Od začátku tvorby bulev můžete každé 2–3 týdny povrchově zapravit do půdy hnojivo s vyšším obsahem draslíku.
Ukázka textu z časopisu Naše krásná zahrada
Vydavatelství BURDA Praha spol. s.r.o.
Luxembourg Plaza, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3
http://www.burda.cz/

foto Hana Vymazalová

Články: zelenina úroda

30.05. 2015
5.97 kB čtenářů
Malá eko-zahrada na balkoně
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
08.02. 2015
21.38 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
21.02. 2013
3.59 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
3.28 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
59.83 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
21.19 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
9.05 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
51.02 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
5.60 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat
27.03. 2012
7.68 kB čtenářů
Zahrádka v pytlích
24.03. 2012
4.41 kB čtenářů
Fóliovník - co se dá vysévat
24.03. 2012
3.70 kB čtenářů
Hrách - pěstování