Rostlinolékař - jak se zbavit slimáků a plzáků (2)

Poslal(a) 28.03. 2012 13:01:05 (8466 čtenářů)

Zpracování půdy
Dobrým pomocníkem v boji s plži je i sama příroda. Musíte jí však vyjít vstříc: zimní mrazy sice zničí plže v podzemních úkrytech, ale vajíčka přečkávají i nejhlubší mrazy. Pomůže zpracování půdy: vajíčka vynesená při rytí na povrch půdy mráz rychle zlikviduje.

Rostlinolékař - přirození nepřátelé slimáků

Podobně účinkuje pravidelné okopávání během celého roku – na podzim, po prvních mrazech a na jaře, jakmile půda rozmrzne. Vajíčka plžů se při něm přemístí na chladný vzduch, kde buď zmrznou, nebo je sezobou ptáci. Pokud ještě budete během celé sezony pravidelně jemně kypřit horních 20 cm půdy motykou či kultivátorem, zničíte mnoho přirozených úkrytů. Plži si už nedokážou vyhrabat nové. To je ale řešení, které se dá využít hlavně na volných záhonech. Máte-li už vysazené nebo vyseté rostliny, můžete plže nalákat pod tlející desky, hliněné cihly nebo velké listy rostlin. Rozložte je na noc do blízkosti ohrožených rostlin a každé ráno potom plže sesbírejte.

Tato nejúčinnější přírodní metoda je však u slimáčka polního použitelná jen před vegetací. V pokročilé sezoně jsou totiž drobní plži pohodlně usídleni v hlávkách salátu a už je neopustí. Naopak plzáky můžete sbírat po celý rok a populaci tak silně oslabit. Zaměřte se také na kompost, ve kterém se plži často rozmnožují.

Když sesbíráte slimáky a plzáky, kteří se na noc shromáždili pod prkny nebo kolem zábran, nastává další ne právě příjemný problém. Co s nimi? Po posypání solí z nich vznikne kaše, při přestřihnutí je smrt alespoň rychlá. Zaléváte-li plže horkou vodou, měli byste je pak zahrabat na nepoužívaném místě. Rozkládající se tkáně na záhonu jsou přinejmenším nehygienické.

Rychlá pomoc
Většina majitelů zahrad však přesně neví, který druh – nebo které druhy – na jejich zahradě škodí. Proto je důležité včas rozmístit návnady: ty působí na všechny plže bez výjimky. V kombinaci s mechanickými zábranami z plechu, hustého pletiva, betonu či plastu dokážou zastavit invazi plžů, kteří jsou vyhladovělí po zimním období.

Na výběr je několik typů návnad. Účinná látka methiocarb (Mesurol Schneckenkorn, Mesurol WP 50) je silný nervový jed a plži po jeho pozření rychle hynou. Při použití přípravků na této bázi je však povinná čtrnáctidenní ochranná lhůta (tedy doba, která musí uplynout od aplikace návnady do sklizně) a je také nutné zabránit domácím zvířatům, aby návnadu snědla.

Různí výrobci nabízejí přípravky na bázi metaldehydu (AZ Slug Pellets, Vanish Slug Pellets). Účinná látka zasahuje buňky produkující sliz. Ty se proti ní brání zvýšenou sekrecí slizu a v důsledku toho plži hynou. Přípravky sice mají nepříjemně hořkou chuť, přesto však nelze vyloučit, že je sní některé domácí zvíře nebo užitečný organismus. Ohroženi jsou však pouze psi, a to pokud snědí větší množství. V půdě se návnada odbourá za třicet dnů.

Za šetrné vůči životnímu prostředí jsou považovány přípravky obsahující účinnou látku fosforečnan železitý (Ferramol Schneckenkorn). Plži, kteří je sežerou, se ukrývají v půdě a hynou. Až do sklizně není potřebná žádná ochranná lhůta. Ferramol Schneckenkorn lze používat na ochranu všech druhů ovoce a zeleniny. Fosforečnan železitý se v půdě v malém množství přirozeně vyskytuje a není škodlivý pro ostatní živočichy. Přípravky na této bázi je však nutné aplikovat poměrně často, a tak se tato metoda prodraží.

Přirození nepřátelé
Plži mají v přírodě řadu přirozených nepřátel – například ježky, rejsky, ropuchy a mnoho druhů ptáků. Do zahrady je přilákáte, když jim nabídnete vhodné místo pro hnízdění (volně rostoucí dřeviny nebo živý plot) nebo úkryt, například v hromadě větví, složených prken nebo kamenů. Ještěrky a slepýš si zase najdou suchou kamennou zídku nebo výslunnou skalku. Plže a jejich vajíčka žerou také střevlíci, často padnou za oběť i volně chované drůbeži. Hlemýždi poškozují bohyšky méně než jejich „nazí“ příbuzní. To platí i pro hlemýždě zahradní, kteří dokonce požírají vajíčka škodlivých druhů plžů.

Na závěr jednoduchý tip: Plži potřebují trvalou vlhkost; v sušším prostředí se jim nedaří. Proto zalévejte jen ráno a pokud možno tak, aby rostliny byly ovlhčeny pouze u kořenů. Záhony a sousední trávník raději nezavlažujte.
Ukázka textu z časopisu Naše krásná zahrada
Vydavatelství BURDA Praha spol. s.r.o.
Luxembourg Plaza, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3
http://www.burda.cz/

foto Hana Vymazalová

Články: rostlinolékař zbavit

12.05. 2011
20.07 kB čtenářů
Rostlinolékař - jak se zbavit bršlice
07.06. 2011
13.67 kB čtenářů
Rostlinolékař - jak se zbavit mravenců
28.03. 2012
8.68 kB čtenářů
Rostlinolékař - jak se zbavit slimáků a plzáků (1)
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
08.02. 2015
21.32 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
21.02. 2013
3.56 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
3.27 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
59.68 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
21.14 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
9.02 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
50.90 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
5.58 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat
27.03. 2012
7.65 kB čtenářů
Zahrádka v pytlích
24.03. 2012
4.40 kB čtenářů
Fóliovník - co se dá vysévat
24.03. 2012
3.68 kB čtenářů
Hrách - pěstování