Encyklopedie zahradničení - významový slovník I-K

Poslal(a) 15.06. 2012 12:48:04 (6903 čtenářů)

indeterminantní 1. Pro květenství: typ květenství, jehož vřeteno (hlavní stonek) dále roste, zatímco spodní květy již kvetou nebo odkvétají (např. hrozen); terminální květ rozkvétá jako poslední. 2. Pro rajčata: vysoké (kordónové) kultivary, které v příznivém klimatu mohou neomezeně růst do délky, zatímco v dolní části rostliny již dávno dozrály plody (srov. determinantní, polodeterminantní).

Encyklopedie zahradničení - významový slovník I-K: květenství

insekticid Pesticid sloužící k regulaci výskytu nebo hubení hmyzích škůdců.

intermediární 1. U chryzantém se tento termín používá pro přechodný typ úboru, který má stavbu mezi kulovitým a deštníkovitým. 2. Hybrid s vlastnostmi mezi oběma rodiči.

internodální řízek viz řízek

internodium Úsek stonku mezi dvěma sousedními uzlinami (nody), stonkový článek.

jazykovité květy Kvítky s plochou, na jednu stranu protaženou korunou na obvodu jednoduchých úborů, tvořící tzv. paprsek.

jednocení viz protrhávání

jednoděložné rostliny Skupina krytosemenných rostlin, které mají embryo v semeni pouze s jednou dělohou (děložním listem). Vyznačuje se dále (většinou) úzkými listy s rovnoběžnou žilnatinou, květním obalem typu nerozlišeného okvětí v počtu nejčastěji 2 × 3 (dva trojčetné kruhy) a uzavře - nými cévními svazky (bez kambia, tedy bez možnosti druhotného tloustnutí) na příčném řezu stonkem roztroušenými (srov. dvouděložné rostliny).

jednodomé rostliny Rostliny s jednopohlavnými květy vyskytujícími se společně na těchže jedincích (v „jednom domě“) (srov. dvoudomé rostliny).

jednoduché hřížení viz hřížení

jednoduchý viz květ, úbor

jednoduchý kordón viz kordón

jednoduchý list List s čepelí z jednoho kusu; může být nedělený nebo zářezy do různé hloubky dělený (srov. složený list).

jednoletá rostlina Rostlina, jejíž celý životní cyklus (klíčeníkvetenítvorba semenzánik) proběhne v jednom vegetačním období (srov. letnička).

jednoočkový řízek viz řízek

jednořadé rytí Způsob rytí, při němž převracíme pouze ornici na hloubku jednoho rýče.

jehněda Hroznovité (viz hrozen) květenství podobné klasu, ale často převislé (nicí), se zřetelnými listeny a drobnými, často jednopohlavnými květy bez květních obalů. Vzpřímené vejčité jehnědy některých vrb s hustě ochlupenými listeny se nazývají kočičky.

kaktus Příslušník čeledi Cactaceae, charakterizované dužnatým stonkem, který je vyplněn zásobním vodním pletivem (stonkový sukulent). Na stonku jsou areoly (specializované skupiny buněk), z nichž vyrůstají ostny, květy a nové stonky.

kalcifobní rostlina viz vápnostřezná rostlina

kalcikolní (kalcifilní) rostlina viz vápnomilná rostlina

kalich Souhrnný název pro kališní lístky (sepaly), vnější ochranný obal květu dvouděložných rostlin tvořený kruhem (přeslenem) volných či srostlých, většinou zelených lístků ukrývajících květ v poupěti.

kalus Ochranné pletivo (zával, svalek) vytvářející se na stoncích rostlin, zvláště dřevin, na místě poranění a též na bázi řízků.

kambium Vrstva meristematického (dělivého) pletiva pod kůrou stonku, resp. kořene nahosemenných a dvouděložných rostlin, hlavně dřevin, jehož činností se tvoří nové buňky dřeva a lýka, čímž stonky a kořeny druhotně tloustnou. Probouzí se k činnosti s nástupem teplého, resp. vlhkého ročního období a jeho činnost ustává s nástupem chladného či suchého období; tak vznikají charakteristické letokruhy (viz též meristém).

kapilární závlaha Způsob závlahy vzlínáním vody ze zásobníku rohoží ze syntetické tkaniny, na níž jsou postaveny nádoby s rostlinami; vzlínající voda tak odspodu zavlažuje rostliny např. na stolech ve skleníku, ale i v bytě, např. během dovolené.

kastrace Odstranění tyčinek dříve než se otevřou prašníky, aby se zabránilo samosprášení (samoopylení); postup používaný pří záměrné hybridizaci.

keř Dřevina větvená obvykle od samé báze nebo těsně nad ní, postrádající jeden kmen.

keřík Od země rozvětvená dřevina drobného vzrůstu, na rozdíl od polokeře s plně dřevnatějícími výhonky, jejichž konce na zimu neodumírají, ale často zůstávají zelené.

klas Hroznovité (viz hrozen), a proto indeterminantní květenství tvořené větším množstvím květů přisedlých v husté spirále na společném vřetenu (konci stonku).

klásek Malý klas, tvořící část složeného květenství především trav, kde bývá tvořen jedním až několika květy a podepřen většinou dvěma plevami.

klíčení Proces, v němž začíná zárodek rostliny vyrůstat ze semene a měnit se na rostlinu, provázený výraznými fyzikálními a chemickými změnami.

klon Skupina geneticky identických rostlin získaných vegetativním množením nebo cestou nepohlavního rozmnožování. kmen Silný, dřevnatý hlavní stonek stromu od úrovně půdy po první hlavní větve.

kmenný tvar keře Keř vedený na kmínek řezem nebo štěpováním na korunku, jako např. u stromkových růží. kobercové výsadby Použití hustě sázených skupin nízkých záhonových rostlin různých barev k vytvoření rozma - nitých vzorů.

kočičky viz jehněda

kompost Organický materiál bohatý humusem tvořící se rozkladem rostlinných zbytků a dalších organických složek; používá se na zlepšování vlastností půdy a jako mulč.

konifery Jehličnaté dřeviny, hlavní skupina nahosemenných rostlin většinou stromovitého, někdy i keřovitého vzrůstu s jehlicovitými nebo šupinovitými listy; liší se od krytosemenných rostlin nahými vajíčky (neuzavřenými v semeníku) volně přístupnými pylovým zrnům většinou na semenných šupinách uspořádaných do šišek.

kontaktní účinek Působení pesticidů na škůdce nebo plevele přímým dotykem.

kopčení 1. Přihrnování zeminy k bázi rostlin pro jejich zabezpečení proti vyvrácení větrem, pro bělení stonků nebo podporu zakořeňování. 2. Viz hřížení. kopulace viz štěpování

kordón Způsob vedení rostliny (obvykle ovocné dřeviny) řezem důsledně na jeden nebo několik málo svislých hlavních výhonů. Jednoduchý kordón má jeden hlavní výhon, dvojitý kordón neboli kordón tvaru „U“ dva, mno - horamenný kordón tři nebo více.

koruna 1. Souhrnný název pro korunní lístky (petaly), vnitřní květní obal dvouděložných rostlin, tvořený většinou jedním kruhem (řidčeji spirálou) volných nebo srostlých, obvykle pestře zbarvených lístků lákajících svou barvou opylovače. Plnokvěté formy mají korunní lístky zmnožené, většinou přeměnou tyčinek (petalizované tyčinky), někdy i plodolistů (takové květy jsou pak zcela sterilní). Poloplné květy mají petalizovanou jen část tyčinek (z většího počtu kruhů tyčinek pouze vnější). 2. Horní, rozvětvená část stromu nad kmenem.

kořen Většinou podzemní část rostliny, která ji ukotvuje v zemi a přijímá vodu a roztoky minerálních živin (viz též vzdušný kořen).

kořenová hlava Báze vytrvalých bylin v úrovni půdy, kde přecházejí kořeny ve stonky a odkud vyrůstají nové výhonky.

kořenová hlíza viz hlíza

kořenová zóna Plocha kolem rostliny v dosahu kořenů.

kořenové plodiny Zeleniny jako mrkev nebo petržel pěstované pro ztlustlé jedlé kořeny.

kořenový bal Kořeny spolu s přilehlou zeminou držící pohromadě i po vyklopení rostliny z nádoby nebo vyjmutí ze země.

kořenový řízek viz řízek

kořenový výmladek Výhonek vyrůstající z kořene nebo podzemního dřevnatého výběžku.

kosterní rostliny Rostliny (obvykle dřeviny) tvořící v zahradě základ struktury návrhu výsadeb (srov. kosterní výsadba).

kosterní výsadba Základní, obvykle stálá strukturní a ochranná výsadba stromů a keřů v zahradě.

kostra koruny Stálá struktura větví stromu nebo keře: hlavní větve, které určují konečný obrys koruny.

košťáloviny Zeleniny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae).

krček stonku Nejdolejší část stonku původem z hypokotylu a epikotylu, kde kořen přechází do stonku. U vytrvalých bylin se postupně mění na kořenovou hlavu.

krecht Způsob uskladnění kořenové či bulvové zeleniny navršené na hromadu v zemní jámě a přikryté vrstvou slámy a zeminou na ochranu před mrazem; větrání zabezpečuje „komín“ vyplněný slámou.

kristátní formy Formy rostlin, které mají hřebenitě rozšířené orgány, např. konec listové čepele (některé kapradiny), květenství (např. Celosia) nebo stonek (kaktusy či jiné stonkové sukulenty); viz fasciace.

kroužkování Odstranění prstence kůry z kmene nebo větví některých ovocných dřevin pro omezení bujného vegetativního růstu a podporu násady plodů.

krusta Slitá vrstva (škraloup) na povrchu půdy, jejíž struktura byla zničena nadměrným utlačením, prudkým lijákem nebo zálivkou. Následkem objemových změn při vysychání (vlivem převahy jílových částic) charakteristicky puká a jednotlivá políčka se miskovitě prohýbají (srov. zhutnění, železivec). krvácení Výron mízy z řezu nebo jiného poranění.

kříženec, křížení viz hybrid, hybridizace

kultivar Zkrácený výraz z anglického názvu „cultivated variety“ (zkratka „cv.“); skupina pěstovaných rostlin zřetelně se odlišujících od jiných skupin téhož druhu nebo hybridu jedním znakem nebo souborem znaků různé povahy, zachovávající si tyto znaky jak při nepohlavním či vegetativním, tak i při pohlavním rozmnožování. Odpovídá našemu termínu „odrůda“. Názvy kultivarů a způsob psaní jejich jmen se řídí mezinárodním kódem nomenklatury kulturních rostlin (viz též varieta).

kůlový kořen Primární kořen rostliny, hlavní kořen rostoucí svisle dolů. Většinou se tento termín používá u dřevin, volně se však používá pro každý silnější svisle rostoucí hlavní kořen.

kůra Vrstva pletiva mezi pokožkou a cévními svazky stonku (i kořene), v nadzemních částech většinou zelená. V běžné mluvě se tento termín používá pro borku.

květ Útvar význačný pro krytosemenné rostliny, soubor reproduktivních orgánů (tyčinek a pestíků), obvykle chráněný sterilními květními obaly – kalichem a korunou, případně nerozlišeným okvětím. U okrasných rostlin rozlišujeme jednoduché květy s květními obaly převážně ve dvou kruzích, poloplné květy se zmnoženými korunními lístky na úkor části tyčinek a plné květy, v nichž jsou všechny tyčinky (a někdy i plodolisty) přeměněny na korunní lístkypetalizované (srov. úbor).

květenství Soubor květů na jednom rozvětveném stonku s listy zredukovanými na listeny nebo zcela chybějícími. Příklady: hrozen, lata, okolík, strboul, vrcholík.

květní obaly viz květ

kvítek Výraz používaný pro jednotlivé malé květy, ve velkém počtu skládající úbory.

kyselá (půda) Půda s hodnotou pH nižší než 7 (srov. alkalická a neutrální).

kytkovité Typy některých květin s několika květy nebo úbory na jednom rozvětveném stonku (karafiáty, chryzantémy); mnohokvěté.
Ukázka části textu z knihy Encyklopedie zahradničení, Christopher Brickell
Knihu zakoupíte na www.bux.cz

foto Hana Vymazalová

Články: encyklopedie zahradničení

02.04. 2012
7.31 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení
06.06. 2012
6.15 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník A-C
18.06. 2012
6.19 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník L-M
11.06. 2012
6.04 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník D-CH
22.06. 2012
5.83 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník N-O
24.07. 2012
6.70 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník U-Z
07.07. 2012
6.80 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník S-T
25.06. 2012
7.10 kB čtenářů
Encyklopedie zahradničení - významový slovník P-R
Diskusní fórum / Semináře, školení
19.04. 2014
6.71 kB čtenářů
Poradna zdarma
12.01. 2014
13.43 kB čtenářů
Víkendové kurzy s praktickým poznáváním léčivých rostlin
03.08. 2012
4.46 kB čtenářů
Bylinkový víkend 14.9. - 16.9. 2012
22.08. 2011
5.96 kB čtenářů
Seminář o pěstování RRD (japonský topol a vrba)