Osobnosti českého růžařství (2)

Poslal(a) 27.02. 2007 18:19:04 (12594 čtenářů)

Vysoká úroveň růžařství v ČR je zejména přímým důsledkem práce "praktiků", zahradníků, školkařů, šlechtitelů. Především domácí šlechtění růží je pro sebevědomí národní odborné obce velice důležité. A proto si připomeňme další osobnosti, které se mu věnovaly.

Brada

Dr. Gustav Brada

Narodil se 26. 9. 1883 v Hroubovicích u Chrudimi, zemřel 8. 3. 1937 v Praze. Gustav Brada nebyl profesí ani školkař, ani botanik nebo zahradník. Patřil mezi nepočetnou hrstku (a to i ve světovém měřítku) amatérů, kteří se dostali až ke šlechtění vlastních růží, nutno dodat, že v případě Dr. Brady nadmíru úspěšnému. Gustav Brada se narodil na Chrudimsku, rodina ale záhy přesídlila na Moravu, o jeho mládí mnoho nevíme, studoval snad ve Vídni. Cestoval za obživou téměř po celém Balkáně, působil jako technolog v cukrovarech na území dnešního Maďarska, Bulharska, Srbska, aby nakonec zakotvil r. 1933 v českých Zdicích jako výrobní ředitel.

Byl, mimo jiné, členem Společnosti pěstitelů a milovníků růží a Verein deutcher Rosenfreunde, v jehož "Rosenzeitung" odborně publikoval. Růže začal šlechtit snad v Maďarsku, ale výsledků se dočkal převážně až během svého působení ve Zdicích. Jeho růže byly povětšinou k dostání u jeho dlouholetého přítele, Jana Böhma ? ten také uvedl na trh sadovku Poema, Bradovu nejslavnější růži, která se dočkala i mezinárodního ocenění, finanční odměnu, kterou mu poslali z Paříže šlechtitel věnoval chudým dětem.


Rudolf Geschwind

Je příznačné, že se o osobnost Rudolfa Geschwinda přetahují Češi, Slováci, Maďaři a Němci, každý z těchto národů si může nepochybně nárokovat svůj "kus" Geschwinda, ilustruje to jen složitost společné historie.

Narodil se 1829 v Hředle, zemřel 1910 v Krupině na dnešním Slovensku. Povoláním byl lesník, ale proslavil se zejména jako šlechtitel růží, speciálně mrazuvzdorných sadovek. Vyšlechtil přes 130 vynikajících odrůd (některé prameny uvádějí i mnohem vyšší čísla), jeho růže měly to štěstí, že se staly poměrně známými i v evropském měřítku a některé jsou dodnes zastoupeny např. v Sangerhausenu a v L´Hay. Světově známou se pak stala "Gruss an Teplitz", která se dočkala oficiální pocty v roce 2000.

Geschwind pochopitelně také publikoval (čtyři odborné monografie a řadu článků), nejznámější jeho knihou je "Hybridizace a pěstování semenáčů" z roku 1864.

Rudolf Geschwind

Autor článku: Adam Holub

Kontakt na Rosa klub:
RNDr. Josef Thomas, Českomalínská 17
160 00 Praha 6, tel. 221 624 508 (v pracovní době)
josef.thomas@sujb.cz, www.rosaklub.cz

Články: osobnosti českého

12.02. 2007
19.41 kB čtenářů
Osobnosti českého růžařství (1)
21.03. 2007
12.15 kB čtenářů
Osobnosti českého růžařství (3)
Diskusní fórum / Ostatní nezařazené
31.12. 2015
2.04 kB čtenářů
Pf 2016
24.12. 2014
3.65 kB čtenářů
PF 2015
24.03. 2014
2.82 kB čtenářů
Nové dveře
31.12. 2013
8.68 kB čtenářů
PF 2014
22.12. 2012
5.79 kB čtenářů
PF 2013
10.12. 2012
18.12 kB čtenářů
Ptactvo - kdy a jak krmit
20.06. 2012
7.68 kB čtenářů
Rozmary počasí
08.04. 2012
17.10 kB čtenářů
Zahradnický kvíz
25.12. 2011
7.26 kB čtenářů
PF 2012
20.12. 2011
18.68 kB čtenářů
PF 2010