Růže - trocha botaniky

Poslal(a) 21.03. 2007 22:45:03 (21489 čtenářů)

Růže - Rosa - trocha botaniky

Ve školkách, zahradách a parcích se člověk setkává s růžemi denně, jsou to ale většinou růže, které si upravil, zejména šlechtěním, k obrazu svému, růže tak řečeně zahradní. Pokusme se obrátit naší pozornost k jejich planým předkům, které můžeme potkat v přírodě.

Význam planých růží je umocněn i tím, že jsou používány v parkové výsadbě např. růže svraskalá (Rosa rugosa) si získává touto cestou značnou oblibu. Uvidíme, že plané růže nejsou zdaleka jen ty ony známé a rozšířené růže šípkové.

Růže (rod Rosa Linné) jsou zpravidla ostnité keře s větvemi přímými, poléhavými nebo druhotně převisujícími, někdy nízké, do 20 cm, jindy až 3 metry vysoké, výjimečně do 10 metrů dlouhé. Ostny mohou mít jehlicovité, nebo tlusté a zahnuté. Kořenová soustava se zřetelným hlavním kořenem, někdy se sklony k vytváření kořenových výběžků, event. následně polykormonů (Rosa rugosa, Rosa gallica apod.). Listy jsou složené, lichozpeřené, velmi zřídka jednoduché (Hulthemia persica), často pýřité či žláznaté, opadavé, řidčeji vytrvalé. Palisty zpravidla vytrvalé, s dvěma špičatými hroty, celokrajné nebo třásnité, zpravidla z velké části přirostlé k řapíku. Oboupohlavné květy stojí jednotlivě či v chocholících (Rosa multiflora) na konci kratších větviček, květní obaly jsou tvořeny pěticípým kalichem, často s kališními ušty. Květní koruna je zpravidla tvořena pěti plátky, tyčinek je mnoho a mají žluté prašníky, uprostřed se nachází zpravidla 15 - 40 plodolistů, které jsou individuálně opatřeny čnělkou a bliznou, čnělky mohou srůstat ve sloupek (synstylae). Květy rostou na jednoročním dřevě, proto se musejí růže každoročně důkladně zastřihnout. Plody růže nejsou šípky, ale ony malé pecičky v nich, správně nazývané nažky.

Celkový počet popsaných taxonů v rámci rodu Rosa se pohybuje okolo 10 000, druhů je podle všeho cca 150 - 180.

Třídění růží
Současná systematická determinace vychází ze systému Bakerova, který již vymezoval 10 základních skupin růží. (Baker tak navázal na práci anglického botanika Roxburgha.) Ke konci 19. století byl systém reformován FRosa Crépinem, který ho obohatil zejména o růže pěstované. Pro dnešní botanickou praxi pak zůstává nejdůležitějším mezníkem Rehderovo dílo Manual of cultivated trees and shrubs, kde se poprvé setkáváme ustavením čtyř podrodů. Determinace botanických růží na vyšších taxonomických úrovních byla víceméně spolehlivě vyřešena, nicméně je jen stěží možno definovat přesný počet poddruhů, variet apod., neboť tyto se mezi sebou neustále porůznu kříží a nelze se tudíž spolehnout na tradičně relativně spolehlivé morfologické ukazatele. Kromě toho je růže rostlinou cytologicky značně flexibilní, a proto ke křížení dochází občas i mezi vzdálenějšími příbuznými - zejména tato skutečnost vnáší do systematiky celé skupiny zmatek.

A podle čeho rozlišíte plané růže v přírodě? Podle povahy nejdůležitějších znaků. Zde jsou:
1) Postavení, barva, tvar, velikost a hustota ostnů. (Rozlišujeme 2 základní typy ostnů, které se mohou vyskytovat současně na jedné rostlině.)
2) Listy mohou být pýřité, často na rubové straně, s různě tvarovanými okraji a rozdílně veliké. (U některých druhů je možno provést předběžné zařazení již podle barvy listů.) Vedle např. reliéfu listu je nezřídka určující počet vstřícně postavených jednotlivých lístků. Olistění je pro botanika nejdůležitější charakteristikou, která napoví o právě nekvetoucí růži nejvíce.
3) Palisty, ač často velmi rozličných velikostí a tvarů i u toho samého druhu, mohou být v jistých případech také vodítkem.
4) Kořenový systém je nápovědou poněkud nespolehlivou, neboť hloubku zakořenění ovlivňují různé fyzikální a chemické faktory a není tak silně geneticky podmíněna, nicméně je pravdou, že existují druhy růží vytvářející polykormony, tento znak nechť je v takových případech brán v úvahu.
5) Velmi významnou roli při určování druhů mají kališní lístky a zejména jejich přívěsky, díky nimž může badatel určit do které sekce dotyčná rostlina patří.
6) Barva, tvar, velikost, členitost, jednotlivé rozměry květů, jejich uspořádání a počet petalů v květu. (Plnost květu.)
7) Velikost, tvar a barva šípku, zevrubný počet, barva a uspořádání nažek.
8) Vůně, a to nejen květů, v určitých případech může jít i o vůni vydávanou celou rostlinou. (Zpravidla u žláznatých růží.)

Systematické zařazení vybraných druhů růží
(V závorkách jsou synonymní názvy.)

Řád: Rosales
Čeleď: Rosaceae
Podčeleď: Rosoideae
Rod: Rosa


Příklady:
1. Podrod: Hulthemia
Hulthemia persica
(Rosa persica, Rosa simplicifolia, Rosa berberifolia)

2. Podrod: Rosa (Eurosa)
A) Sekce: Synstylae
Rosa arvensis, (Rosa silvestris, Rosa repens, Rosa serpens) , Rosa sempervirens, Rosa moschata, Rosa multiflora, (Rosa thunbergii, Rosa polyantha) , Rosa setigera, Rosa wichuriana, Rosa helenae, Rosa rubus, Rosa brunonii, Rosa maximowicziana, Rosa henryi, Rosa soulieana

B) Sekce: Chinensae (Indicae)
Rosa chinensis, (Rosa indica, Rosa thea) , Rosa chinensis minima, (Rosa rouletii, Rosa lawrenciana) , Rosa odorata, Rosa gigantea, (Rosa odoratissima) , Rosa noisettiana, Rosa bourboniana, (Rosa bourbonica)

C) Sekce: Banksianae
Rosa banksiae, Rosa cymosa

D) Sekce: Rosa (Gallicanae)
Rosa gallica, (Rosa pumila, Rosa belgica) , Rosa centifolia, Rosa portlandica, Rosa damascena, (Rosa calendarum), Rosa alba

E) Sekce: Caninae
Rosa canina, (Rosa corymbifera, Rosa communis, Rosa leucochroa) , Rosa jundzillii, (Rosa trachyphylla, Rosa marginata) , Rosa glauca, (Rosa rubifolia) , Rosa sherardii, Rosa tomentosa, (Rosa scabriuscula) , Rosa villosa, (Rosa pomifera, Rosa mollis, Rosa involuta) , Rosa rubiginosa, (Rosa eglanteria) , Rosa agrestis, Rosa inodora, (Rosa elliptica) , Rosa ferox, Rosa sicula, Rosa glutinosa, Rosa serafinii, Rosa micrantha, (Rosa nemorosa) , Rosa dumetorum, (Rosa corymbifera) , Rosa dumalis, (Rosa sepium, Rosa caesia, Rosa subcollina, Rosa vosagiaca) , Rosa tomentella

F) Sekce: Carolinae
Rosa carolina, Rosa virginiana, (Rosa lucida) , Rosa nitida, Rosa palustris, Rosa foliolosa, Rosa rudiuscula

G) Sekce: Cinnamomeae
Rosa acicularis , Rosa majalis, (Rosa cinnamomea) , Rosa pendulina, (Rosa alpina, Rosa glandulosa) , Rosa webbiana , Rosa fedtschenkoana, Rosa beggeriana, Rosa gymnocarpa, Rosa rugosa, (Rosa ferox, Rosa regeliana) , Rosa moyesii, Rosa davidii, Rosa sweginzowii, Rosa nutkana, Rosa woodsii, Rosa pisocarpa, Rosa blanda, Rosa arkansana, Rosa suffulta, Rosa californica, Rosa caudata, Rosa setipoda, Rosa sertata, Rosa multibracteata, Rosa wilmottiae, Rosa baicalensis, Rosa fennica, Rosa manca, Rosa hemsleyana, (Rosa macrophylla) , Rosa bella, Rosa giraldii, Rosa davurica,

H) Sekce: Pimpinellifoliae
Rosa pimpinellifolia, (Rosa spinosissima, Rosa melanocarpa, Rosa ripartii) , Rosa hugonis, (Rosa xanthina) , Rosa xanthina, Rosa ecae, Rosa foetida, (Rosa luthea, Rosa persiana, Rosa eglanteria) , Rosa hispida , Rosa hemisphaerica, (Rosa glaucophylla) , Rosa kokanica, Rosa primula, Rosa sericea, (Rosa tetrapetala)

I) Sekce: Laevigatae
Rosa laevigata

J) Sekce: Bracteatae
Rosa bracteata, Rosa clinophylla

3. Podrod: Platyrhodon
Rosa roxburghii, (Rosa microphylla)

4. Podrod: Hesperhodos
Rosa stellata , Rosa minutifolia

U nás se v přírodě můžete setkat například s těmito růžemi:
Rosa arvensis (růže plazivá) - u nás vyhynulá, je nicméně občas nabízena školkaři, subtilní růže s jemnými bílými kvítky
Rosa gallica (růže keltská)- nízký odnožující keřík s červenými květy, roste např v Českém krasu
Rosa canina (růže šípková)- odolná, světlerůžově kvetoucí, u nás hojná
Rosa jundzillii (růže Jundzilova)- kvete později, v červnu až červenci, šípky jsou mimořádně bohaté na vitamin C, u nás hlavně na Moravě
Rosa sherardii (růže Sherardova)- růže kvetoucí až sytě růžově, vytváří polykormony
Rosa tomentosa (růže plstnatá) - u nás spíše v Čechách, palisty mají nápadně odstávající ouška
Rosa rubiginosa (růže vinná) - ostnitý keř, listy vyměšují silici vonící po jablkách
Rosa agrestis (růže polní) - bělokvětá růže s dlouhými prýty, u nás rozšířená
Rosa dumalis (růže podhorská)- roste ve světlejších lesích, u nás na celém území, velice podobná Rosa canina
Rosa majalis (růže májová) - tmavě růžové květy, hnědnoucí výhony, u nás se vyskytuje zejména na Třeboňsku
Rosa pendulina (růže převislá) - růže s typicky lahvicovitými šípky
Rosa pimpinellifolia (růže bedrníkolistá) - nižší keř, bílé květy následují černé šípky, u nás se vyskytuje v teplejších oblastech, např. na Pálavě
Rosa multiflora (růže mnohokvětá) - růže dovezená z Japonska, planě roste výjimečně
Rosa centifolia (růže stolistá) - plnokvětá růže, u nás vzácná, hybridy lze koupit ve školkách
Rosa damascena (růže damašská) - kdysi u nás občas rostla planě, dnes pravěpodobně již vymizela, květy plné
Rosa alba (růže bílá) - u nás řídce, spíše v jižní části Čech
Rosa glauca (růže sivá) - zavlečená před cca 150 lety, růže s charakteristickými načervenalými listy
Rosa villosa (růže měkká) - růžové květy, žláznaté kulovité šípky, výskyt zejména v Čechách
Rosa rugosa (růže svraskalá) - značně ostnitá menší růže s fialovorůžovými květy, do volné přírody se dostává v posledních padesáti letech
Rosa foetida (růže páchnoucí) - introdukovaná žlutá růže, u nás ojediněle
Autor článku: Adam Holub

Kontakt na Rosa klub:
RNDr. Josef Thomas, Českomalínská 17
160 00 Praha 6, tel. 221 624 508 (v pracovní době)
josef.thomas@sujb.cz, www.rosaklub.cz

Články: růže trocha

12.02. 2007
19.59 kB čtenářů
Rosa klub ČR - Trocha historie
Diskusní fórum / Růže
12.10. 2016
450 čtenářů
Růže - množení růží
25.09. 2016
409 čtenářů
Růže - nádor na kmínku
30.07. 2016
1.15 kB čtenářů
Pokryvné růže - odrůdy
17.10. 2014
7.21 kB čtenářů
Růže - podzimní doporučení
22.07. 2013
5.03 kB čtenářů
Růže Liparfum - máte také někdo?
17.04. 2013
10.12 kB čtenářů
Růže - jaké jsou nejoblíbenější?
25.02. 2015
34.83 kB čtenářů
Růže - jak vypěstovat růže ze semínek
16.09. 2016
15.23 kB čtenářů
Pnoucí růže
07.10. 2012
12.88 kB čtenářů
Růže 'Louise Odier' - Rosa
03.05. 2012
11.51 kB čtenářů
Růže - jak poznat planý výhon
02.05. 2012
8.70 kB čtenářů
Růže - chloróza růží