Ovocná zahrada od A do Z (1)

Poslal(a) 09.11. 2015 22:27:26 (5531 čtenářů)

Při navrhování zahrady, rozmisťování rostlin se musíte (vedle výběru odrůd) zamyslit nad tím, co od zahrady čekáte. A to jak v pestrosti sortimentu, tak i v objemu výnosů. Nechci nijak zlehčovat práci pěstitelů drobného ovoce, ale stálost jeho výkonů, i při průměrné péči, je vysoká. Střídání výnosů jaké bývá u špatně ošetřovaného „velkého“ ovoce (jabloní, hrušní, broskvoní, meruněk…), není tak markantní.

Ovocná zahrada od A do Z: Jak si to rozmyslíme tak to budeme mít

Výnosy a prostor pro pěstování „drobného“ ovoce
Výnosový potenciál odrůd rybízu, angreštu a jahod bývá často uváděn u jejich popisů. Je dobré zůstat vždy nohama na zemi a podívat se do okolí vaší zahrady, jak a kolik sklízejí sousedi. Jiné výnosy budou na kvalitních půdách, jiné na jílech, na suchých či naopak podmáčených pozemcích. Nenechte se zlákat obrázky se zářivým velmi raným ovocem v místech, kde jsou mrazové kotliny, tam, kde jaro nastupuje později. Rané odrůdy spěchají i v horších podmínkách, slunce je probouzí stejně v Polabí jako ve Štěkni. A zatímco u Mělníka odkvetou a zaplodí tak jak mají, někde v podhůří Šumavy nebo Krkonoš stejné odrůdy rybízu sprchnou, urodí se vám jen několik málo kuliček.

Výnosové stálice – rybíz a angrešt
Rybíz by mohl být jednou ze stěžejních rostlin v zahradě, při výběru odrůd přemýšlejte i o tom, kdy budete moci sklizeň zpracovat. Není Vám nic platné, že si vysadíte supervýnosnou odrůdu, která zraje druhý červencový týden, když v té době míváte pravidelně dovolenou na cestu k moři. Organizovat práci pro zbytek rodiny, kterým práce v zahradě nevoní, je nevděčné a někdy také nemožné. Abyste neseděli u moře a netruchlili nad tím, že Vám přezrává rybíz, angrešt, nebo pozdní jahody. Pokud máte „pracovní“ dovolenou první týden v srpnu, vysaďte základ odrůd v zahradě tak, aby zrály v tuto dobu. Menší objemy lze občas zvládnout i o víkendech, jednorázovou akcí za více či méně trpělivé pomoci potomků a babiček.

Sledujte souseda, nebo i vlastní zahradu. I když vysadíte modernější a úrodnější odrůdu rybízu, než má soused, předpokládejte výnos zhruba na úrovni, jakou má on. Jestli jeho keř dává 4–6 kg, Váš může při lepší péči dát 5–7 (10) kg. Spotřebujete–li za sezonu 3 kg rosolu (jamu, marmelády), 10 l šťávy, 10 l vína a 3l kompotu, podívejte se do kuchařky a spočítejte si, kolik suroviny je třeba. Podle potřeby volte i odrůdy. Jestliže děláte vše najednou, je třeba mít všechny keře od jedné odrůdy, nebo odrůd stejně zrajících. Pokud máte rádi dané ovoce i čerstvé, volte jednu odrůdu ranější než je ta „průmyslová“ a jednu pozdější na „zobání“. U bílých a červených rybízů není problém se sprášením, černé rybízy kupujte raději dva, ale každý od jiné odrůdy. Doma se připravte, abyste věděli, které odrůdy se vzájemně opylují, nebo alespoň kvetou ve stejnou dobu. Jinak se efekt zvětšení a stálosti výnosu po opylení nedostaví. Při výsadbě počítejte se vzdáleností keřů zhruba metr, šířka keřů zhruba stejná. Tedy pro pás rybízu s cestičkou na každé straně potřebujete 2-2,5 m široký pruh. Podle informací o jednotlivých odrůdách se dozvíte, jakou výšku mohou keře dosáhnout.

Sklízí-li soused ze stromku dvě kila angreštu, budete mít i Vy stejný, nebo podobný výnos. Zhruba stejné poměry platí i u stromkových rybízů. Ty jsou oproti stromkům angreštu výnosnější (3–5 kg). Angrešt na keři dává vyšší úrody. Výnos o něco nižší než u keřových rybízů, podle bujnosti odrůdy. Ale mnohem hůře se o angrešt ve tvaru keře pečuje, méně odolné odrůdy trpí více hnědým padlím, sklizeň bývá nepříjemná dík boji s trny uvnitř keře. Mnohé odrůdy mají při pěstování ve tvaru keře menší plody než na kmínku (naroubované na meruzalku).

Výnos keřů a stromků bobulovin se blíží optimální úrodě cca po třech (stromky) až pěti letech (keře). Životnost při slušné údržbě a péči je u keřů i 20 let, u stromků 8-12 let. Nejsou výjimkou vysoce plodné keře i stromky starší, ale život stromečkům obyčejně ukončí pravidelná obnova sortimentu, výsadba nových, zdravých či chorobám a škůdcům odolnějších (atraktivnějších) odrůd. Stromky potřebují oporu, ta má být vyšší než je korunka stromku. V „prosté“ výsadbě se dávají keře zhruba metr od sebe, ve výsadbě na střídačku s keři rybízu zhruba 1,5–2 m. U střídavé výsadby raději vysaďte stromky nejméně 120 cm vysoké, aby je keře nepřerůstaly.

Luxusní ovoce z vlastní zahrady – jahody a maliny
Jahody, z kvalitní sadby, mají potenciál 0,5-1(1,5) kg na rostlinu. Takový výnos přinášejí druhý a třetí rok po výsadbě. Podle hnojení, zalévání, ostatní péče mohou vydržet solidně plodit ještě jednu či dvě sezony, ale plody už bývají drobnější. Jestliže spotřebujete 50 kg jahod a plánujete se jim věnovat, nemá cenu mít víc než 100–120 rostlin. Vzdálenost rostlin v řádku a mezi řádky se dá doporučit podle odrůdy 30 – 40 cm. Bujné odrůdy opravdu těch 40 cm využijí. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že první výnosy jsou vysoké i bez větší snahy, ale když se jahody vracejí na stejné místo již popáté a Vy jste jim nedali do základu kvalitní hnůj nebo kompost, půdu jste nezbavili plevelů, sadbu nenamořili, nebudete mít (ani s lepší odrůdou) v daném místě stejnou nebo dokonce větší úrodu. Při regulovaném počtu sazenic se půda v zahradě tak brzy neunaví. Ještě k plísni. Babička pěstuje remontantní jahody. Protože jí (u těch jednou plodících) pravidelně likvidovala úrodu plíseň, vyštipuje první květy a čeká na sklizeň letní, kdy plíseň na jahodách tolik nebývá.

Výnosově zhodnotit maliny je docela těžké. Ale při průměrné hmotnosti plodů 5 g u remontantní odrůdy POLESIE (první třetina jich je větších, mají cca 8-10 g) a počtu 30 (50) sklizených malin vychází výnos z jednoho dobře hnojeného, na slunci pěstovaného, zalévaného prutu 150–250 (500) gramů. Jednotlivé výhony maliníku držte asi 10 cm od sebe. Porost jednou plodící odrůdy, zakrácené na výšku cca 160–170 cm dá ze stejné plochy vyšší výnos kvalitních malin, než stejný záhon s hodně hustými, neupravenými výhony. Maliny se šíří a množí odnožemi. Schopnost putovat do širšího okolí mají v sobě spíše starší, drobnoplodé odrůdy. Maliny na jednom místě udržíte jen těžko. Jejich šíření se dá zpomalit tím, že je hnojíme. Zdá se, že pokud mají dostatek výživy v záhoně, nemusí utíkat do trávníku, na cestičku (prostě do okolí) tak brzy. Není moc dobré pěstovat maliny uprostřed zahrady, v záhonech. I když je to vůči nim macešské, je lepší vyhradit jim prostor ohraničený okrajem zahrady, trávníkem. Nedávejte je těsně k plotu, budete k nim při sklizni mít přístup jen z jedné strany, budete se o ně dělit s okolojdoucími a při péči o porost (vystřihávání slabých a nemocných, škůdci napadených výhonů, pletí), se k těm u plotu budete dostávat hůře. Pokud maliny prorostou do trávníku, poradí si s nimi sekačka, dloubák nebo systémový herbicid. Tam, kde máte problémy se škůdci, chorobami se můžete specializovat jen na srpnovou a zářijovou sklizeň remontantních odrůd. Na podzim, po sklizni posekáte všechny výhony, místo pohnojíte a čekáte na výhony jarní. Za růstu je ošetříte proti houbovým chorobám. Vyzrálé výhony kvetou a plodí od srpna. Maliny jsou větší, chuťově na úrovni těch červnových, červencových. Dobrá je šťáva z letních jablek a malin, nebo malinami navoněná šťáva z jeřabin. Ostružiny a jejich kříženci plodí na dřevě, které narostlo minulý rok. Když Vám přijdou šlahouny dostatečně dlouhé, zkraťte je. Podpoříte boční větvení, vyšší výnos. Téměř všechny odrůdy vyžadují oporu. Stačí několik zatlučených kolíků cca dva metry vysokých, mezi nimi natažené provázky či dráty ve výšce přibližně 0,8 m, další 1,3 m a přibližně 1,6 m. Na ně připevníte na jaře výhony. Budou tak mít dostatek slunce a světla, nebudou nikde překážet. Mezi ně budete natahovat i výhony nové (ze stejných důvodů). Vzdálenost rostlin je okolo tří metrů, pokud budete dělat víceřadé výsadby, nechejte mezi nimi 1–1,5 metru. Z jedné rostliny můžete nechat tři výhony. Na jednu stranu výhon ve výšce 1,3 metru, na druhou dva – jeden výše, druhý níže. U keřů vedle sebe rostoucích můžete po roce střídat strany. Jednou dva vpravo, podruhé vlevo. Do volných míst zavedete výhony z keřů vedle rostoucích.

Ovocná zahrada od A do Z: maliny, borůvky, stáleplodící jahodníky můžeme pěstovat v každé zahradě

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: ovocná zahrada

01.02. 2016
3.70 kB čtenářů
Ovocná zahrada - nakupujeme (2)
31.03. 2016
3.24 kB čtenářů
Ovocná zahrada - opylování (2)
24.11. 2015
4.44 kB čtenářů
Ovocná zahrada - zima se neptá (2)
24.11. 2015
4.47 kB čtenářů
Ovocná zahrada - zima se neptá (3)
09.11. 2015
6.63 kB čtenářů
Ovocná zahrada od A do Z (2)
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
05.11. 2016
695 čtenářů
Ovocnictví - studijní materiály
20.10. 2016
720 čtenářů
Tomel japonský - pěstování
11.10. 2016
831 čtenářů
Švestka - nerodí
25.09. 2016
683 čtenářů
Vinná réva - pěstování
16.09. 2016
21.21 kB čtenářů
Maliník
13.09. 2016
672 čtenářů
Ostružiny - řez, množení
02.08. 2016
38.48 kB čtenářů
Kanadské borůvky - pěstování
09.05. 2016
1.73 kB čtenářů
Jabloň - usychání
23.03. 2016
2.01 kB čtenářů
Tomel japonský - nemoc, neroste
22.10. 2015
3.18 kB čtenářů
Broskvoně
09.09. 2015
51.83 kB čtenářů
Řez peckovin