Ovocná zahrada od A do Z (2)

Poslal(a) 09.11. 2015 22:46:36 (6608 čtenářů)

Ovocná zahrada od A do Z: Čačanská rodna, foto 1

„Modré“ i jinak barevné drobné ovoce
Ostatní druhy, obyčejně keře nebo malé stromky – aronie, muchovník (Amelanchier sp.), kanadské borůvky, zimolez (Lonicera sp.), černý bez, plodové růže, rakytníky, dříny, lísky, brusinky,…., aktinidie („kiwi“), mají tendenci plodit stále více a vcelku pravidelně. Do doby než narostou do konečné velikosti, to může (dle druhu) trvat i 8–12 let. Tvarují se, aby nepřehoustly, někdy i proto aby nepřerůstaly. Aronie, amelanchier ((výnos 10 kg a více) i borůvka (2–4 kg ale i více – při dobré péči) narůstají do dvou metrů (tří i čtyř), zimolezy (též kamčatské borůvky, střízlivý odhad výnosu 2 kg za sklizňové období) podle odrůdy zhruba do 1,5 (2,5) metru. Do šířky by si řečené druhy zasloužily pás 1,5–2 m široký. Z keřů se obyčejně vyřezávají větve starší pěti let. Pokud keře stárnou, musí se seřezat, zmladit. Sklizeň všech jmenovaných (snad kromě aktinidií) je přesto z jednoho pohledu riziková. Jakmile se o těchto rostlinách dovědí kosi a špačci (i další ptactvo), musíte vše balit do netkané textilie, do sítí. Dokonce jsem viděl tyto keře „zakované“ do kovové klece, potažené králičím pletivem. Kosi po něm vztekle poskakovali a nadávali. Hledali nějakou skulinu, ale v tomto případě neměli naději. Co ale kosák dokáže? Téměř si lehne na zem, prostrčí hlavu pod síť a nechá si ji sklouznout po hlavě až k ocasním perům. A řádí uvnitř, do doby, než ho vysvobodíte. Jistotu tedy máte jen u aktinidií. Pokud jim nezmrznou květy, budete mít na konci léta, začátkem podzimu, úrodu „angreštu“. Brusinky a klikva se drží nad zemí (výnos z jedné rostliny není nijak významný, pro zpracování je třeba vysázet větší množství keříků).

Ovocná zahrada od A do Z: jabloň, foto 2

Drobné ovoce se obyčejně pěstuje ve tvaru keře (vyjma „kmenných tvarů“ angreštu a rybízu, černého jeřábu, černého bezu, lísky) popřípadě stěny (angrešty, rybízy), upravuje se tak aby nepřerostlo 2–2,5 m (pro snadnou sklizeň ze země). Z těchto parametrů v zahrádce zpravidla „utíkají“ lísky, černé bezy (vyšší keře) a zejména ostružiny, kříženci ostružin a malin, aktinidie, klanopraška, tedy druhy, které se buď samy pnou po opoře, nebo vytvářejí poléhavé výhony několik metrů dlouhé, které se k opoře vyvazují.

Růstem dominantní druhy – „velké ovoce
Další skupina je „velké ovoce“. Ne proto, že by plody vždy narůstaly o tolik větší než je tomu u ovoce drobného, ale spíše proto, že se pěstují v kmenném tvaru (zákrsky až vysokokmeny). Zahrnuje tedy „velkoplodéjabloně, hrušně, kdouloně, peckoviny (slivoně, broskvoně, meruňky), ale i ořešáky, třešně, višně a ovoce méně tradiční jako jsou moruše, mandloně, červený jeřáb, oskeruše

Co je vlastně zákrsek
Tady podle zkušeností naráží názvosloví kmenných tvarů na představivost člověka. Jen pro zasmání – setkávám se s dotazy typu: koupil jsem si zákrsek, už je čtyři metry vysoký, kdy přestane růst? Nebo koupil jsem si čtvrtkmen a doma zjistil, že je vyšší než zákrsek. Neměl by být jeho kmínek kratší, než má zákrsek, když má podle pojmenování mít výšku jen čtvrtky kmene? Zákrsek je tvar stromku, který má korunu začínající ve výšce 60–90 cm. Následuje čtvrtkmen s výškou kmene 90–120 cm, polokmen, který má korunu ve výšce 120–150 cm a vysokokmen začíná s větvemi nejméně 150 cm nad zemí. Nic v této charakteristice neříká o velikosti koruny, který na tom daném kmínku vyroste. To vše už „řídí“ podnož v kombinaci s odrůdou, stanovištěm, kvalitou půdy v místě výsadby a člověk svými zásahy do koruny (řez, tvarování koruny, ohýbání větví), hnojením, zaléváním, ošetřováním pesticidy.

Předpoklad výnosu
Jabloně a hrušně lze zařadit z pohledu výnosu do jedné skupiny. Ve tvaru sloupcovém je slušná úroda 5–6 kg ze stromku, u štíhlého vřetene je to 2x až 3x více. U zákrsku už můžete mít za několik let po výsadbě úrodu 20–30–50 kg, u vyšších tvarů (polokmen, vysokokmen) lze počítat s výnosem 50– 100 kg a více. Ne že by tyto stromy nedaly najednou úrodu vyšší, ale pokud chcete, aby plodily pravidelně a pěkné ovoce, musíte je v jejich úrodnosti krotit už řezem, následně i probírkou plodů. Když známe výnosový potenciál jednotlivých tvarů stromů, můžeme si rozmyslet, kolik kterých stromků potřebujeme. Úroda jedné letní a či podzimní odrůdy jablka ze zákrsku (čtvrtkmene, polokmene…), při slušné úrodě zahltí nejen vlastní rodinu, ale i milé sousedy. V té chvíli obyčejně přistoupíme k přeroubování části koruny odrůdou, která dozrává později, nebo se objednáme v nejbližší pálenici s ovocem, s vlastním kvasem. U jablka (hrušky), které má konzumní zralost od listopadu (února) do ledna (dubna) už to tolik nevadí (pokud máme dobrý sklep). Lepší je tedy mnohdy kombinovat nejen odrůdy, ale i tvary stromků. Nebo zůstat u štíhlých vřeten a sloupcových odrůd a v jejich rámci vysazovat více stromků od jedné odrůdy. Výsadby, podle tvaru stromu přicházejí v úvahu v následujících vzdálenostech: sloupcovité odrůdy 0,6 m, štíhlá vřetena 1 m, vřetenovité zákrsky (stěny) cca 1,7–2–2,5 m, zákrsky 3–4 m, čtvrtkmeny zhruba 5–6 metrů, polokmeny 6–7 (8) metrů. Vysokokmeny se sázejí ve větší vzdálenosti na 10–12 metrů. Do plánu výsadeb vždy zařaďte i cestičky, abyste na ně nezapomněli – zejména u plošně méně náročných tvarů (vřetena, tvarované stěny, sloupcové odrůdy).

Třešně, višně, slivoně, meruňky, broskvoně se obyčejně sázejí ve tvaru čtvrtkmene. Obyčejně proto, že modernější způsoby upřednostňují i štíhlá vřetena a plošné tvary na slaběji rostoucích podnožích. Pro zahrádku by to mělo význam v tom, že byste mohli mít na stejné ploše, jakou zabere zákrsek, více stromků s více odrůdami. U čtvrtkmene to vyřešíte roubováním více odrůd do jedné koruny. Ale to každý neumí. Výnosově jsou poměrně stálé třešně a višně (ze čtvrtkmene natrháte podle věku stromu 20–30–50 /100/) kg, u meruněk a broskvoní je výnos závislý nejen na řezu a probírce nasazených plodů, ale dosti výrazně se na výnosu podepisuje průběh počasí v zimě i na jaře. Výnos odhadnete podle objemu koruny, není dobré nechat stromy přetížit. Optimum je vzdálenost mezi plody cca 10 cm. U velkoplodých broskvoní i vice. Z meruňky a broskvoně můžete mít výnos podobný jako z jabloní a hrušní.

U ořešáku, oskeruše, moruše nejsou menší tvary vhodné, lepší než čtvrtkmen je polokmen a ještě lepší je vysokokmen – do velké zahrady. Existují sice odrůdy ořešáku s menší korunou, ale třeba v případě odrůdy Broadview je to z pohledu kvality českých odrůd, na úkor chuti jádra a větší pevnosti skořápky. Výnosy se se stářím stromů zvyšují, stromy ve stáří nad 30 let mohou dát i více než 50 kg.

A tak když se dobře rozmyslíte, můžete mít z plochy 100 m2 úrodu třeba 50 kg ořechů, 200 kg jablek nebo hrušek, 100 kilogramů třešní, možná 150 kg meruněk z jednoho vysokokmene nebo při 100 kg jablek z devíti štíhlých vřeten, 10 kg kanadských borůvek ze tří keřů, 20 kilo rybízu ze čtyř keřů (2x černý, 2x červený), pět kilo angreštu ze tří stromečků, 10 kg jahod z dvaceti sazenic, dvacet kg hrušek z jednoho zákrsku, dvakrát deset kg třešní ze dvou vřeten. Pokud se dobře rozmyslíte, přidáte ještě jednu švestičku jako štíhlé vřeteno, do poslední řady dvě nebo tři ostružiny (ostružinomaliny), dvě či tři hlavy révy, nějaké odolné stolní odrůdy.

Foto 1 Česká klasika (i když jde o odrůdu ČAČANSKA RODNA), upotřebitelná jako čerstvé ovoce, v kuchyni i na výrobu destilátu.
Foto 2 Z malé jablůňky může být solidní úroda.
Foto 3 Višně plodí pravidelně, jejich plody mají široké uplatnění v kuchyni.

Ovocná zahrada od A do Z: višeň, foto 3

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: ovocná zahrada

01.02. 2016
3.70 kB čtenářů
Ovocná zahrada - nakupujeme (2)
31.03. 2016
3.23 kB čtenářů
Ovocná zahrada - opylování (2)
24.11. 2015
4.43 kB čtenářů
Ovocná zahrada - zima se neptá (2)
24.11. 2015
4.46 kB čtenářů
Ovocná zahrada - zima se neptá (3)
09.11. 2015
5.52 kB čtenářů
Ovocná zahrada od A do Z (1)
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
05.11. 2016
677 čtenářů
Ovocnictví - studijní materiály
20.10. 2016
707 čtenářů
Tomel japonský - pěstování
11.10. 2016
819 čtenářů
Švestka - nerodí
25.09. 2016
671 čtenářů
Vinná réva - pěstování
16.09. 2016
21.20 kB čtenářů
Maliník
13.09. 2016
668 čtenářů
Ostružiny - řez, množení
02.08. 2016
38.46 kB čtenářů
Kanadské borůvky - pěstování
09.05. 2016
1.73 kB čtenářů
Jabloň - usychání
23.03. 2016
2.00 kB čtenářů
Tomel japonský - nemoc, neroste
22.10. 2015
3.17 kB čtenářů
Broskvoně
09.09. 2015
51.80 kB čtenářů
Řez peckovin