Ovocná zahrada - zima se neptá (3)

Poslal(a) 24.11. 2015 15:21:51 (4475 čtenářů)

Velké ovocejádroviny, peckoviny, ořešáky
Naše zahrady jsou rejdištěm pro různé škůdce ovocných dřevin, místem, kde se množí houbové choroby. Jednou z nich je moniliniová hniloba na jádrovinách i peckovinách. Na stromech zůstávají tzv. mumie. Ty je nutno ze stromů odstranit a zlikvidovat je. Velmi dobře k tomu využijete tzv. houseňák. Ten původně sloužil k odstraňování hnízd housenek z korun stromů, ale těch už je poměrně málo, ale houseňák zůstal. Mumie nepatří na kompost! Pokud jsme použili na lapání některých škůdců lepové pásy nebo vlnitou lepenku okolo kmene, je čas ty staré odstranit a nové nainstalovat. A přes zimu si nastudovat, kdy a jaké škůdce těmito pastmi můžeme likvidovat, aby pásy nebyly na stromech například zbytečně brzy, nebo naopak pozdě.

Ovocná zahrada - zima se neptá: Když je úroda, sušíme ovoce.

Práce v zimě: Odstranění a pálení mumií, lepových a lepenkových pásů, pálení výhonů napadených hnědým padlím angreštu, odstříhaných z angreštů a rybízů, výhonů maliníku napadených bejlomorkou ostružiníkovou.

Často řešíme co a jak ve dvou případech. První jsou prasklé kmínkymrazové trhliny a poškozená kůra na hl. větvích – mrazové desky, druhý jsou okousané kmeny a větve, popřípadě i kořeny stromků.

Když se do zahrady dostane králík nebo zajíc v době, kdy ještě není sníh, najdeme nejspíše jako první okousané jehličnany, některé trvalky a bobky. Teprve když napadne sníh, najdeme stopy na sněhu a u mladých stromků i stopy na kmíncích, u starších jen v případě, že je sněhu mnoho, i na větvích nízko nad zemí. S okousanými kořeny, u starších stromků s okousanou kůrou z nich se můžeme setkat nejspíše i v létě, ale po zimě je to vždy nejvýraznější. Stromky neraší, snadno se dají vytáhnout z půdy, starší stromy s okousanými kořeny a kůrou z kořenů se vyvracejí.

Práce v zimě: oprava plotů, vyhánění nastěhovaných zajícovitých či vysoké. V místě, kde zaplocení nepřichází v úvahu balení kmínků a spodních větví do slámy, papíru, natírání repelenty proti okusu, oplocování jednotlivých stromků. Okousané kořeny mívají na svědomí hlodavci, ve velké míře poškozuje kořeny ovocných stromů hryzec vodní. Zimní ochrana spočívá v kladení jedovatých nástrah, instalací odpuzovačů, mechanických pastí. V případě, že stromy vypadají, že by se mohly vzpamatovat, dáme k nim oporu. V případě výsadby nových stromků, tyto sázíme do klece z králičího pletiva, které necháme s malým přesahem nad zemí. Koš či klec by měla mít dosti velký objem, aby v ní kořeny vytvořily dostatečnou hmotu pro uživení i ukotvení stromku, protože se dá předpokládat (pokud hryzce nevyhubíme), že bude putovat okolo pletiva a okusovat nejmladší kořínky, které prorostly mimo ochranné pásmo. Poznámka: ne každý druh ovocného stromku nebo typ podnože býložravcům chutná, ale když je bída, může se škoda týkat téměř všech.

Prasklé kmínky a hlavní větve, to bývá častý dotaz čtenářů časopisu, návštěvníků stránek, pisatelů e-mailů. Mnohdy jsou to velmi mladé stromky. Viděl jsem snímky velmi mladého stromečku slivoně, který měl prasklý kmínek a jednu hlavní větev. V zahrádce ho měli majitelé druhý rok, prasklina byla na severní straně. Jak a proč vznikla mrazová trhlina na severní straně? Jak to, že se objevila na stromku, který nemohl projít nějakou tuhou zimou ani ve školce. Vždyť k vzniku takového poškození poslední dva roky nebyl důvod? Ale přišli jsme na to. Stromek nebyl vypěstovaný u nás, byl ze sousedního státu, kde nejspíše byla tužší zima a on si to poškození přinesl odtud. No a rána se ukázala až po roce, když kmínek a hlavní větev nabraly na objemu. No a v té školce byl nejspíše vysazený jinak než potom v zahradě.

U starších stromků tedy mrazové poškození vzniká na jižní straně. Únorové slunce kmen přes den rozpálí, mráz, který přichází ihned po západu slunce, pletiva roztrhá.

Práce v zimě: stínění stromků z jižní strany (kůlek, prkno, obalení slámou, papírem, obílení kmene a silných větví. Nabílení poněkud přispívá i k pozdějšímu rašení. To můžeme využít i u meruněk a broskvoní. Bílý stromek se později probouzí. Pokud ještě pod tyto stromky nahrnujeme sníh, nebo jinak izolujeme zem okolo kořenů, aby se neprohřívala (na zmrzlou zem nahrneme suché listí, dáme polystyrénovou desku), můžeme je ještě o trochu zpozdit. Jakmile ale teplota vzduch trvale a výrazně vystupuje nad 10 °C, není to moc platné.

Odběr roubů:
ořešák královský ihned po opadu listů
jádroviny od prosince zhruba do února (zkušení dokážou odebrat rouby i v době kvetení stromu a úspěšně ho použít)
peckoviny (mimo broskvoň) od prosince do ledna, raději před prvními většími mrazy (možno řezat již po opadu listů, na druhé straně i na začátku rašení k roubování „ze stromu na strom“)
broskvoň se zpravidla jen očkuje, ale jsou „štěpaři“, kteří bez problémů a s úspěchem roubují jak nové stromky, tak i přeroubovávají větve na stromcích starších.

Foto 1. Když je úroda, sušíme ovoce.
Foto 2. Plod s moniliniózou se drží na stromě, postupně se sesychá a na jaře šíří spóry choroby do okolí.

Ovocná zahrada - zima se neptá: Plod s moniliniózou

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: ovocná zahrada

01.02. 2016
3.71 kB čtenářů
Ovocná zahrada - nakupujeme (2)
31.03. 2016
3.25 kB čtenářů
Ovocná zahrada - opylování (2)
24.11. 2015
4.44 kB čtenářů
Ovocná zahrada - zima se neptá (2)
09.11. 2015
5.55 kB čtenářů
Ovocná zahrada od A do Z (1)
09.11. 2015
6.64 kB čtenářů
Ovocná zahrada od A do Z (2)
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
05.11. 2016
712 čtenářů
Ovocnictví - studijní materiály
20.10. 2016
745 čtenářů
Tomel japonský - pěstování
11.10. 2016
852 čtenářů
Švestka - nerodí
25.09. 2016
710 čtenářů
Vinná réva - pěstování
16.09. 2016
21.22 kB čtenářů
Maliník
13.09. 2016
687 čtenářů
Ostružiny - řez, množení
02.08. 2016
38.51 kB čtenářů
Kanadské borůvky - pěstování
09.05. 2016
1.75 kB čtenářů
Jabloň - usychání
23.03. 2016
2.03 kB čtenářů
Tomel japonský - nemoc, neroste
22.10. 2015
3.19 kB čtenářů
Broskvoně
09.09. 2015
51.85 kB čtenářů
Řez peckovin