Ovocná zahrada - vysazujeme

Poslal(a) 16.02. 2016 17:32:20 (3323 čtenářů)

Jahodník
Do záhonu (ale i truhlíku či jiné nádoby), do kvalitní, vyhnojené, humusem zásobené půdy sázíme sazenic do jamek tak, aby byla stejně hluboko jako když sazenice rostla v místě, kde ze šlahounu prvně zakořenila. Vzdálenost sazenic při výsadbě na více let je podle odrůdy 30-40 cm, u výsadby na jednu sklizeň poloviční (frigosadba). Řádky cca 60 cm od sebe. Vysazují se též dvojřádky nejlépe v trojsponu (opět vzdálenost 30-40 cm). Hluboká nebo naopak mělká výsadba není vhodná. Sazenice je možné před výsadbou namořit proti houbovým chorobám kořenů, kořenového krčku (Alliete). Sázíme do zalité, ale strukturní půdy (když se voda vsákne) a sazenici opět zalijeme. Kořeny rozkládáme, ale spíše aby směřovaly šikmo dolů, ne do plochy. To jak rozmístit kořeny nejlépe uvidíte, když opatrně i s balem dobudete přirozeně rostlou sazenici. Když budete bal rozebírat, zjistíte, jakým směrem a kolik kořenů roste. A máte vzor pro výsadbu. U kontejnerované sadby není toto problém – pokud kořeny sadby nedělají pod obalem z kořenů mech. Začátek „sázecí“ sezony prostokořenné sadby je v srpnu, na podzim končí v nejteplejších oblastech v polovině října, na jaře se sází podle vegetace (po rozmrznutí země) od března do začátku května. Pro lepší start můžeme do jamky při výsadbě dát trochu živného kompostu či substrátu. Výsadba je možná i v místech, kde je vysoko podzemí voda, a to na vyvýšené záhony. Jahoda koření relativně mělce, do hloubky větší než 40 cm mnoho kořenů nejde. Listy necháváme, jen pokud jsou silně poškozené, odtrhneme je (jakoby vylomíme do strany), kořeny obyčejně úpravu nepotřebují – jedině kdyby byly na konci nějak oschlé, rozmačkané.

Ovocná zahrada - vysazujeme: Rybíz sazenice má být hlouběji než byla ve školce

Maliník, ostružiník
Výsadba v zahrádce do záhonu (výsadba do nádob není tradiční, ale u odrůd plodících na nově narostlých výhonech by byla vcelku atraktivní), který byl dopředu připravený. Nutná je drenáž k odvodu přebytečné vody (výkop s vyměněným substrátem 50 x 50 x 50 cm, dlouhý dle počtu sazenic). Matky odrůd snadno se množících se sázejí cca 40-50 cm od sebe, hůře se rozrůstající odrůdy, tvořící „keř“ blíže k sobě. U prostokořenné sadby je hloubka výsadby stejná jako ve školce, nebo jen nepatrně větší (skrytí pupenů před mrazy). Kořeny nekorigujeme, když je to nezbytné, odstřihneme poškozené části. Sazenici necháme vysokou cca 40 cm, na jaře po vyrašení nových výhonů ji můžeme seříznout u země. Výhon, se kterým jsme sazenici koupili n e n e c h á v á m e kvést a plodit. Sazenice z kontejnerů vysadíme stejně hluboko jako v případě prostokořenné sadby. Ostružiníky potřebují oporu v každém případě, maliníky jen některé. Po výsadbě zaléváme, z místa výsadby odstraňujeme mechanickými způsoby plevel. Obě kultury jsou mimořádně citlivé i na opatrné použití totálních herbicidů (aktivní látkou Glyphosate) v blízkém okolí, nejen přímo v porostu. Proti prorůstání odnoží malin a naopak proti prorůstání trávníku do porostu vyložte bok výsadbového koryta od úrovně záhonu až do hloubky jejího dna nějakou pevnou fólií.

Keřový angrešt, rybíz
Z obchodu si můžeme přinést sazenici jedno i více výhonovou, u angreštů a kontejnerované sadby i větší keřík. I když se dá říct, že rybíz a angrešt porostou všude (tradiční výsadba za rýč, do nepřipraveného záhonu, do trávníku), když jim nepřipravíte solidní podmínky, nebude jejich růst a výnos splňovat naše představy. Potřeba přípravy výsadbové jámy stoupá s horšími půdními podmínkami. Každá sazenice by měla mít vykopanou jámu cca 50x50x50 cm. Nutné je odvodnění v místě, kde by se voda mohla hromadit. Tradiční je, že se při výsadně dává orniční či svrchní vrstva zeminy dospodu a to méně zpracované navrch. Vzhledem k tomu, že tyto keře sázíme o cca 5 cm hlouběji, než jak byly vysazeny ve školce a kořenový systém není nijak dlouhý, octla by se sazenice v „hlušině“. Rok by trvalo, než si sáhne pro živiny níže umístěné a to není dobře. Kořeny by měly mít okolo sebe kvalitní, živnou, na organickou hmotu bohatou půdu, tedy solidní kompost, nebo alespoň záhonovou zeminu promísenou se substrátem určeným na výsadbu třeba truhlíkových květin. Takový keř poroste tak jak má, z pupenů těsně pod zemí (na „krčku“, který jsme „utopili“) narostou výhony – základy nového keře. U prostokořenných sazenic necháváme z každého výhonu dvě, tři očka nad zemí, u kontejnerovaných podle jejich stavu. Sazenice s pěknými přírůstky jen probereme, aby nedaly základ hustým keřům (hlavně u angreštu), sazenice sice plodící, ale se zanedbatelnými přírůstky seřízneme jako keře prostokořenné. Doporučuji udělat si plánek výsadby a zapsat si jména odrůd.

Stromkový rybíz, angrešt
Příprava stanoviště je stejná jako u keřů, navíc je před výsadbou nutné zatlouct do jámy oporu (dřevěný kůlek, roxor, trubku…), která bude i po zatlučení vyšší než korunka. Stromek se sází stejně hluboko jako ve školce (pokud ho z estetického důvodu nepotřebujeme trochu utopit, aby nevyčníval nad ostatní). U výsadby v trávníku bychom měli trvale udržovat okolo stromků (i keřů) malou mísu bez plevelů – jinak budeme mít potíže s prorůstáním keře trávou (a protože je keř či stromek řádně hnojen, roste u něj mnohem bujněji než v okolí), s přihnojováním i zálivkou v době sucha od kvetení do doby sklizně i v průběhu další vegetace. Stromek vážeme nejméně dvakrát. Jedním úvazkem přichytíme kmínek, druhým „fixujeme“ k opoře korunku (nutná kontrola, aby úvazek nemohl při sílení stromeček zaškrtit, při slehávání země nevisel ve vzduchu). Úprava kořenového systému spočívá v odstřižení poškozených konců kořenů, ve vylomení vegetačních vrcholů (pupenů), které se mohou v kořenové části objevit.

Stromky jakýchkoliv tvarů, prostokořenné i kontejnerované
Příprava stanoviště by měla být důkladná, poctivá. V úrodných oblastech, kde roste vše i bez velké péče je vhodné zapravit do hloubky pod 50 cm organickou hmotu. Její funkce je trochu jiná než ve vyšších vrstvách půdy, v hloubkách, kde nejsou aerobní podmínky, se nerozkládá, ale je schopná vázat vodu i živiny. Půdy, které neobsahují vápník, je třeba dohnojit v celém horizontu vápenatými hnojivy (vápenec či raději dolomitický vápenec). Vápník potřebují ke svému růstu a k zdárnému vývoji stromů i ovoce jak peckoviny, tak i jádroviny. Nedostatek a paradoxně i jeho nadbytek vedou k význačným poruchám ve vývoji stromů, v kvalitě plodů. A protože se ovocné stromy sázejí v místech, kde matečná hornina neobsahuje ani stopu vápníku a naopak tam, kde je vápník v naprosto luxusním dostatku (spraše, vápencový podklad…), musíme k tomu při výsadbě přihlédnout. Řešení vysokého obsahu vápníku v půdě je schůdné prostřednictvím výběru vhodných podnoží, jeho nedostatek lze upravit hnojením do půdy, fyziologický nedostatek vápníku v různých fázích růstu stromu a úrody na něm i aplikací listové výživy. Důležité je též pH půdy. Čím vyšší a naopak nižší je tato hodnota (od hodnoty pH cca 6,5), tím se snižuje příjem stopových prvků z půdy, u alkalických půd klesá činnost půdních bakterií.

Dík tomu, že se místo pro výsadbu ovocných stromů připravuje (měla by se) dopředu, může být jáma pro ovocný strom poměrně malá, jen taková, aby se v ní daly volně rozložit kořeny stromku. Kopeme ručně. Už jen vzpomínat se může na doby, kdy se doporučovalo výsadbové jámy odstřelovat. U tohoto způsobu bylo uváděné množství prokypřené zeminy 3m3. Po odstřelu jam na celou výsadbu si voda mohla natrvalo najít cestu ze sadu, už by se v menších hloubkách nemusela držet.

Důležitost opěry stromku je dána zejména způsobem jeho pěstování. U stromků v kmenných tvarech osamoceně vysázených (na slabě rostoucích podnožích) hrozí jejich vyvrácení zejména v rocích s vysokými srážkami a velkou úrodou. Tomu by měl kůl zabránit. U všech vysazovaných stromků hrozí v době, kdy se (zejména v únoru) střídají slunné dny s mrazivými nocemi poškození kmínku mrazem a vznikem mrazových trhlin nebo desek. Tomu může zabránit silnější kůl, „prkno“ chránící stromek v únoru od jihu. Určitou ochranou v době, kdy kůl u vyšších tvarů „uhnije“ je bílení kmenů a opravdu účinnou pak stínění kmene stromu (prknem,obalení slámou rákoskou, kartonem či papírem). Trvalou oporu vyžadují výsadby štíhlých vřeten, tvarovaných stěn, plošných tvarů na slabě rostoucích podnožích. Tady se obyčejně kombinuje drátěnka s kůlkem u jednotlivých stromků. Módní tvary – sloupcové – na silnějších podnožích (doporučuje MM-106) oporu dle literatury nevyžadují.

Před výsadbou je dobře stromek na nějako dobu (na noc, na celý den) namočit celý do vody. Před výsadbou se upraví kořeny (řezná plocha se hojí lépe než otřepaný okraj pluhem utrženého kořene), při podzimní výsadbě se odstřihnou jen nalomené konce větviček. Úprava korunky či stromku se nechává na jaro. V jámě s kůlkem umístíme stromek tak aby jím byl v předjaří chráněn před odpoledním sluncem, postupně zasypáváme, stromkem zatřepeme, aby se zemina dostala mezi kořeny, zalijeme, dosypeme substrát do úrovně okolí (popřípadě uděláme mísu), zalijeme, stromek ke kolíku volně přivážeme. Místo štěpování musí zůstat nad úrovní země. Nemělo by ani v budoucnu nikdy dostat pod její úroveň – nesmí být zeminou zahrnuto. Strom by zpravokořeněl a přestal by se chovat podle vlastností dané odrůdě příslušejících. Obyčejně silně zbujní a výnos klesá.

Foto 1 Rybíz. Sazenice má být hlouběji než byla ve školce - po řezu se probudí očka, ze kterých se vytvoří pěkný keř
Foto 2 Rybíz. Sázíme do lepší zeminy, kompostu směsi komerčního substrátu a svrchní vrstvy záhonu.

Ovocná zahrada - vysazujeme: Rybíz sázíme do lepší zeminy.

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: ovocná zahrada

24.01. 2016
2.86 kB čtenářů
Ovocná zahrada - nakupujeme (1)
24.03. 2016
3.01 kB čtenářů
Ovocná zahrada - opylování (1)
24.11. 2015
4.52 kB čtenářů
Ovocná zahrada - zima se neptá (1)
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
08.02. 2015
21.36 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
21.02. 2013
3.58 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
3.28 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
59.78 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
21.17 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
9.05 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
50.99 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
5.59 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat
27.03. 2012
7.68 kB čtenářů
Zahrádka v pytlích
24.03. 2012
4.40 kB čtenářů
Fóliovník - co se dá vysévat
24.03. 2012
3.69 kB čtenářů
Hrách - pěstování