Rostliny: Rubus caesius - ostružiník sivý

Poslal(a) 28.08. 2016 23:18:06 (583 čtenářů)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Další názvy: ostružiník ježiník
Slovenský název: ostružina ožinová

Rubus caesius - ostružiník sivý

Popis: Prýty zpočátku poněkud vzpřímené nebo obloukovité, později prodloužené (až přes 4 m dlouhé) a poléhavé až plazivé, dosti rozvětvené, v křovinách opíravě šplhavé, tenké, obvykle 2 - 5 mm v průměru, oblé, bledě až svěže zelené, s červenavým nádechem; všechny větve se stíratelným namodralým, často až bílým voskovým ojíněním, lysé, vzácně řídce pýřitě plstnaté, s ojedinělými až roztroušenými, mnohdy i zcela chybějícími, až 0,5 mm dlouhými stopkatými žlázkami. Ostny roztroušené až dosti husté, ± stejnotvaré, šídlovitě štětinovité, na bázi jen nepatrně rozšířené, snadno ulomitelné, skloněné, rovné nebo srpovité, jen asi 1,0 - 2,5 (-3,0) mm dlouhé, nezbarvené. Listy v létě zelené, na podzim trochu červenající, v zimě opadavé, 3četné, velmi vzácně (a většinou jen při bázi prýtu) až 5četné, bylinné konzistence, na líci svěže až žlutavě zelené, na slunci velmi svraskalé, chlupaté až lysé, na rubu bledší, bez chlupů nebo řídce chlupaté, vzácně až skoro měkce chlupaté, bez plstnatého odění. Koncový lístek krátce řapíčkatý (řapíček většinou zdéli 15 - 33 % délky čepele lístku), 6,0 - 9,0 cm dlouhý, 4,5 - 6,0 cm široký, široce trojúhelníkovitý až trochu kosníkovitý, na bázi zpravidla srdčitě vykrojený, někdy vejčitý až obvejčitý, a pak se zaokrouhlenou bází, na vrcholu bez nasazené špičky, často trochu 3laločný nebo s několika malými laloky. Zoubkování listového okraje hrubé a většinou zřetelně periodické; hlavní zuby delší, přímé; okraj listu mezi první a druhou postranní žilkou často poměrně hluboce zaříznutý. Postranní lístky s řapíčkem 0 - 2 (-3) mm dlouhým, značně asymetrické, s větší dolní polovinou, často dvoulaločné. Řapík na líci po celé délce žlábkovaný, skoro lysý, jemně ostnitý, ± krátce stopkatě žlázkatý, s 15 - 20 štíhlými, 1 - 2 mm dlouhými ostny. Palisty kopinaté až široce kopinaté, zpravidla lupenovitě rozšířené, (1-) 2 - 4 mm široké.

Květenství většinou krátce a zúženě chocholíkovité, latnaté, řídké, chudokvěté, vysoko prolistěné; listeny úzce kopinaté. Vřeteno květenství ojíněné, většinou řídce chlupaté a roztroušeně stopkatě žlázkaté, jemně ostnité. Květní stopky 15 - 30 (-80) mm dlouhé, tenké, přitiskle tence plstnaté, s roztroušenými až hustými, vzácně chybějícími načervenalými krátkými stopkatými žlázkami asi 0,5 mm dlouhými a s 0 - 20 jemnými, rovnými nebo jen slabě zahnutými, (0,5-) 1,0 - 2,0 mm dlouhými jehlicovitými ostny. Květy 2,0 - 2,5 cm v průměru; kališní lístky zelené, bělavě lemované, plstnaté, často s červenavými stopkatými žlázkami, většinou bez osténků, na vrcholu niťovitě prodloužené, za plodu vzpřímené a souplodí objímající. Korunní lístky 9 - 14 (-16) mm dlouhé, 8 - 12 mm široké, široce eliptické až okrouhlé, bílé, lysé nebo téměř lysé, obvykle navzájem se překrývající. Tyčinky téměř z déli genecea; nitky bílé, prašníky lysé. Semeníky lysé; čnělky zelenavě bílé. Souplodí kulovité, z nečetných velkých peckoviček (nanejvýš 20), za zralosti mnohdy na jednotlivé peckovičky rozpadavé, na černavém podkladu matně modravě ojíněné, lysé, většinou dobře vyvinuté, šťavnaté, nakyslé až mdlé chuti. Kvete od května do července (až října).

Výskyt: Roste v prosvětlených lužních lesích, vrbinách, lesních okrajích, borech, křovinách, okrajích cest a silnic, úhorech, rumištích, intravitrálech osad, vlhkých skalách, plotech, mnohdy i jako plevel na polích, na půdách zpravidla minerálně středně silných, hlubších i mělkých, jílovitých, hlinitých, hlinitopísčitých i kamenitých, čerstvě vlhkých, mnohdy zaplavovaných, mírně kyselých až alkalických, často s obsahem vápníku, málo humózních, na místech výslunných a polostinných.

V ČR patří mezi nejrozšířenější druhy ostružiníků a roste pravděpodobně na celém území státu od nížin do hor. Celkově se vyskytuje v téměř celé Evropě (vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí) a západní Asii až po Altaj a středoasijská pohoří. Na sever zasahuje po Britské souostroví, Skandinávii a Rusko (po 63° s.š.).

Využití: viz ostružiník křovitý, který je souhrným označením asi 50 druhů tohoto rodu, všechny se stejným významem.
Text: Michal Sochor, Botanika - teorie a praxe, botanika.borec.cz
Foto: Zdena Nováková
11 článků v tomto tématu
02.12. 2016
46 čtenářů
Vincetoxicum hirundinaria - tolita lékařská
Čeleď: klejichovité (Asclepiadaceae) Bylina vytrvalá, jedovatá, 50-100 cm vysoká. V půdě má šupinatý oddenek. Lodyhy vyrůstají v trsu, jsou přímé, jednoduché, listnaté. Dolní lodyžní
02.12. 2016
48 čtenářů
Valeriana officinalis - kozlík lékařský
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae) Bylina vytrvalá, statná, 70-200 cm vysoká. V zemi má krátký oddenek. Lodyha pevná, silná, přímá, jednoduchá, jen v květu větvená. Uvnitř je dutá,
30.11. 2016
132 čtenářů
Valeriana dioica - kozlík dvoudomý
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae) Bylina vytrvalá, 10-40 cm vysoká. V zemi má plazivý oddenek. Lodyha přímá, nevětvená, hranatá, listnatá. Lodyžní listy přisedlé, vstřícné, zpeřené.
30.11. 2016
122 čtenářů
Sambucus ebulus - bez chebdí
Čeleď: bezovité (Sambucaceae) Keřovitá bylina, vysoká 50-200 cm, nepříjemně páchne. Lodyhy přímé, nevětvené, rýhované, drobně bradavčité. Listy dosti velké, lichozpeřené, řapíkaté,
28.11. 2016
120 čtenářů
Viburnum lantana - kalina tušalaj
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Dřevina keřovitého vzrůstu, až 4 m vysoká. Větve jsou tlustší, přímé, plstnaté, kůra hnědá. Listy vstřícné, řapíkaté, vejčité až obvejčité,
28.11. 2016
119 čtenářů
Viburnum opulus - kalina obecná
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Keř nebo menší stromek, 1-5 m vysoký. Větve lysé, listnaté, borka šedá. Listy řapíkaté, vstřícné, 3-5laločné. Květy tvoří široké květenství,
27.11. 2016
138 čtenářů
Lonicera xylosteum - zimolez obecný
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Keř listnatý, opadavý, 1-3 m vysoký. Větve jsou tmavě šedohnědé, uvnitř duté, letorosty hustě chlupaté. Listy vstřícné, široce vejčité, krátce
27.11. 2016
129 čtenářů
Sanicula europaea - žindava evropská
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina vytrvalá, 30–45 cm vysoká. V zemi má silnější, zešikmený oddenek s tmavohnědými kořeny. Stonek přímý, větvený až v horní části, hranatý,
25.11. 2016
142 čtenářů
Peucedanum cervaria - smldník jelení
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina vytrvalá, 30-110 cm vysoká. V zemi má tlustý, válcovitý, mnohohlavý oddenek. Stonek plný, oblý, slabě proužkovaný, řídce listnatý. Listy přízemní
25.11. 2016
149 čtenářů
Heracleum sphondylium - bolševník obecný
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina statná, víceletá, 50-150 cm vysoká. V půdě má silný větvený kořen. Po rozemnutí listů nepříjemně páchne. Lodyha silná, přímá, dutá, nahoře
23.11. 2016
176 čtenářů
Lokalita Žleby
Jedná se o podmáčenou louku v povodí potoka Doubravka navazující na zátopové území rybníka Vyrazil, který se nachází při její východní okrajové části. Lokalita má rozlohu 1,5 ha a