Podle všech dosažitelných materiálů o kompostování se do kompostů shnilé ovoce,ani zelenina ukládat nemají. Kromě toho,že kompost okyselují, mohou přispět k namnožení nežádoucích mikroorganizmů,nebo přímo chorob ovocných stromů a zeleniny, ke kterým kompost přidáte. Je sice pravda,že než kompost dozraje, i ta shnilá jablka se rozloží, ale než to nastane,musíte kompost převrstvovat - ta nechutná kaše, která z jablek vznikne, Vás může několikrát potrápit. Raději bych shnilá jablka likvidoval tak,jako to děláte doposud a žížaly můžete do kompostu přidat právě z těch jablek,ale jen čisté žížaly,bez té hmoty.

"Dávat na kompost bramborové slupky a slupky z jižního ovoce" ano nebo ne??? Tento dotaz jsem písemně posílala na pana Ing.Jan Šarapatka z webové stránky Ekodomov. Do dnešního dne jsem nedostala odpověď. Podle mne bramborové slupky ani slupky z jižního ovoce na náš kompost nepatří. Bramborové slupky nevím proč, ale slupky z jižního ovoce prýýý mají úplně jiné bakterie jako náš zelený odpad. Možná někdo odpoví jinak a vysvětlí nám proč ano.

O těch slupkách jsem to taky od někoho už slyšela, tak je tam radši dávat nebudeme.

Banánových, nebo pomerančových slupek bych se nebál, pokud jsou čerstvé a nezplesnivělé. Z bramborových slupek se do kompostu mohou dostat zárodky plísní, které by se mohly přenést na rajčata.
  Papír i nepotištěný do kompostu nepatří, protože je to v podstatě dřevo, které se dlouho rozkládá.

Janko, konečně mám jasno proč nepatří bramborové slupky na kompost. U těch slupek z jižního ovoce jde taky vlastně o zárodky plísně. Máte pravdu, že se krabice v kompostu rozkládají pomalu. Já kompost odebírám z kompostéru zespodu, takže než já se k němu dostanu, tak to vždy stihne. Teď mi je taky jasné proč ne psí výkaly. Děkuji za doplnění informací.

Chtěla jsem se zeptat, proč se nemá během jara, léta a podzimu nechávat zelené rostlinné části v hlíně. Na zimu se rostlinné části mohou zarývat do půdy, protože přes zimu zmrznou a pak se lehce přemění v kompost. Něco jiného je v době vegetace.

Zelené části rostlin, i plevelů, pokud neobsahují  klíčivá semena, můžeme klidně i během roku zahrnout do půdy, kde zetlí. Je třeba je zahrnout dostatečně hluboko, aspoň 8 - 10 cm. Vždyť v průběhu roku, kdy se půda zahřívá, probíhají biologické pochody mnohem rychleji, než v zimě.
  Výjimkou jsou rostliny, které mají schopnost při dostatečné vláze a mělkém zahrnutí znovu zakořenit, např. lodyhy ptačince žabince, rožce, merlíků, pěťouru a podobných "dárečků". Ty musíme pokud možno vydobýt ze země beze zbytku a zlikvidovat jinak -  nemají-li semena, je vhodné je nechat na trávníku, nebo na jiném vhodném místě uschnout a dát do kompostu. Nejsme-li si jisti, že vypleté plevele nemají už semena, necháme je rovněž uschnout a raději je spálíme.