Hana 27: Dobrý den,
ráda bych se zeptala na váš názor na použití vápence, jako materiálu na terasu v zahradě. Zajímalo by mě, zda , z dlouhodobého hlediska, neovlivňuje složení půdy. Ráda bych na zahradě pěstovala rhododendrony a jiné rostliny citlivé na zásaditou půdu. Budu ráda i za zkušenost, zda se osvědčil a je na terasu vhodný i z jiných hledisek. Děkuji za váš názor.
janko39: Dobrý den - ptáte-li se na použití vápence jako stavebního materiálu v zahradě, soudím ( možná, že špatně ), že máte zdroj materiálu někde poblíž, nebo že žijete v oblasti, kde se vápenec vyskytuje - okolí Prahy, Berounsko, severní Čechy - Teplicko. V takových oblastech bývá i půda více nebo méně zásaditá, tudíž pěstování vápnostřezných rostlin nebo dřevin, jako jsou rhododendrony, azalky, borůvky a další vřesovité, nebo rašeliništní rostliny může být velmi problematické. Pokud je chcete s úspěchem pěstovat, je třeba vyhloubit jámy do hloubky aspoň 30 cm, vyplnit je rašelinou, nebo jiným vhodným substrátem a okraje vyložit např. starým gumolinoleem, aby nedocházelo ke splachování okolní zeminy k těmto rostlinám. Rovněž zálivková voda by měla být chemicky neutrální.
Vápenec je jinak jako stavební materiál pro terasy velmi vhodný, ale je třeba zjistit, jestli časem nebude zvětrávat a rozpadat se. Výběr rostlinného materiálu na takto vzniklé terasy je opět třeba přizpůsobit - i dešťová voda bude z vápence časem vyluhovat vápník, který by choulostivé druhy spolehlivě zahubil.
YOS: Janko, vy jste mne vylekal, protože máme na zahradě z vápence postavené okraje bazénu. (blízko Mikulova - vápencové pohoří). Jak mohu zjistit, kdy tyto kameny zvětrají a začnou se rozpadat? Kolem bazénu roste jen tráva, takže nevím, zda má tento kámen vliv na rostlinky. Tráva tam roste jako blázen, a řekla bych, lépe jak jinde, takže se možná vápník deštěm  do země opravdu splavuje. Může to být i zastíněním, takže tato tráva zůstane déle vlhká.

Všechno jde tak, jak má jít.
janko39: Běžným travám v trávníku vápník nevadí, kromě vysloveně kyselomilných trav, jako je např. smilka tuhá - Nardus stricta, některé kostřavy a možná bezkolenec - Molinia. Vyluhovaný vápník by vadil jen rostlinám, vyjmenovaným v minulém příspěvku - tedy rašeliništním, rhododendronům, brusinkám, některým hořcům a j. Podle některých autorů ale mohou i vysloveně kyselomilné trvalky a skalničky růst na vápenci, pokud rostou v dostatečně silné vrstvě zeminy, která jejich kořínky spolehlivě od matečné horniny izoluje.
Vápenec, jako stavební a obkladový materiál, se v zahradách běžně používá. Při jeho nákupu je třeba si všimnout, jak vypadá lom, kde je těžen - už tam by mohlo být vidět, jestli větrá, nebo je celistvý a nenarušený.
  Podobná vápenci je opuka ( je to vlastně též druh vápence ), u níž je riziko zvětrávání zvlášť výrazné. Opuka z některých nalezišť je kvalitní a vytrvalá, naopak jiná se vrstevnatě rozpadá již po 1 - 2 letech, když je vystavena povětrnostním vlivům.
Jestli se tedy obklady z vápence dosud nerozpadly, zejména v blízkosti bazénu, kde je vyšší vlhkost, není třeba mít větší obavy.
Hana 27: Dobrý den Janko 39.Děkuji za Váš názor. Vápenec jsme chtěli zvolit především pro jeho příznivou cenu v porovnání např. s pískovcem, který by se nám líbil více :-). Co se týče půdy, zahrada se nachází v oblasti polabí - černozem, mírně písčitá, ale podle mého soudu velice úrodná. Proto bych velmi nerada použitím vápence změnila ph půdy. Vámi zmiňované deště by tedy pravděpodobně postupně vápenec z terasy splavovaly do zahrady? ( zahrádka je v mírném svahu a terasa by byla v horní části zahrady.hmm) Ještě bych se chtěla zeptat, zda, podle Vašeho názoru by splavováním vápence trpěly pouze rašeliništní rostliny, nebo by bylo třeba celkově na osazení zahrady vybírat vápnomilné rostliny ? Děkuji za Vaše vyjádření. Hana
janko39: Ano, deště by z teras z vápence vyplavovaly vápník a rašeliništní rostliny by tím určitě trpěly. Nemyslím ale, že by bylo nutno pro osázení vybírat pouze a výhradně vápnomilné rostliny. Zjistěte si reakci pH vaší půdy a posoudíte sami, je-li kyselá, neutrální, nebo zásaditá a podle toho uvažujte o vhodných druzích trvalek a dřevin. Černozem je považována za vůbec nejúrodnější typ půdy.  Možná by doporučená výměna půdy nebyla ani nutná, pokud vápnostřezné rostliny vysadíte mimo splachovou zónu, tedy nad terasu a zabezpečíte, aby k nim vápníkem kontaminovaná voda nestékala.
Pískovec by ale vaši situaci vyřešil jednoznačně - bývá chemicky neutrální a ke stavbě teras, nebo suchých zídek je nejideálnější.