jsme na tom stejně jako Marvella, plody jsou pryč (nedočkají se podzimu), sezobané ptáky během 1-2 týdnů

Garten, takhle si představuji přehled o rostlině. Na jedné fotografii květ, listy, plody. Zde je typický načervenalý řapík, lístky pilovité jen v horní třetině a sladké plody. Tato zajímavá mutace jeřabiny byla objevena u nás na Moravě a její původní název byl  Sorbus aucuparia subsp. Moravica. Ti botanici všechno přejmenovávají a nejlépe několikrát. Já osobně jsem tyto plody ještě nejedla. Dají se jíst přímo ze stromu, narozdíl od jeřabiny původní - jeřáb ptačí, jehož bobule jsou lehce jedovaté a musí se povařit.

Ano, já myslela jeřáb černý. Krásně vzrostlé stromy jeřábu černého, momentálně obalené hrozny plodů jsou ve Fratiškánské zahradě v Praze. Tam je zajímavé, že nejen je neozobají kompletně ptáčci, ale ani je nikdo nesbírá. V zimě jsou krásnou ozdobou na ojíněných či zasněžených stromech. Marcela

K tématu "Jedlé jeřabiny" přidávám snímky křížence mezi jeřábem obecným, Sorbus aucuparia a temnoplodcem černoplodým, Aronia melanocarpa. Tento kříženec byl vypěstován r.1876. Jmenuje se Sorbaronia x fallax, ( syn. Sorbus heterophylla ).  Mičurin toto křížení provedl podruhé a výpěstku dal název "Likernaja".