Určitým řešením by mohlo být zasazení hlízek Codonopsis do plastového květináče o průměru 10 - 13 cm,který má ve dně více otvorů.

Na dno bych dal drenáž z oblázků, nebo keramzitu o zrnění 8 - 10 mm, na to vrstvičku písku, jako drenáž. Pak do kvalitní propustné zeminy bych zasadil hlízky Codonopsis. Květináč bych nahoře zakryl drátěným pletivem z nekorodujícího materiálu ( měď, nerez, velikost ok síta cca 5 mm ).
  Kořínky rostliny by mezi oblázky a otvory ve dně květináče mohly volně pronikat, rašící výhony, které v době rašení jsou velmi tenké, by zase pronikaly skrz očka drátěné sítě.
  Prvním rokem by rostliny mohly růst na záhoně bez uvedené ochrany - ta by pak připadala v úvahu na podzim pro bezpečné přezimování.
 
Možná si někdo položí otázku, proč jsem své rostliny ( viz mou předchozí stať o Codonopsis ) nezabezpečil tímto způsobem už tenkrát ? Odpovídám : Tehdy jsem netušil, že hlodavcům tak chutnají a čeho jsou schopni.  Od té doby jsem se o ochraně a pěstování vzácnějších rostlin hodně poučil.

Pazvonek Codonopsis pilosula  a spoustu jiných léčivek mi také požrali hraboší proto nyní dávám do země plastové kalfasi,prodávají se buď hranaté nebo kulaté do ktrých vrtačkou vyvrtám  centimetrové otvory co nejvíc dám drenáž a tyto nádoby zakopu do země a v nich pěstuji léčivky,které chutnají hrabošům. Je lépe kvůli rovnováze ,aby nedošlo k vyschnutí nebo přemokření volit nádoby větší,alespoň 60 litrové do kterých se dá zasadit i více rostlin. Pro YOS  kořeny určitě nevymrzly, než se na mou zahradu dostali hraboši tak jsem měl 6 let klid a kořeny přežili i holomrazy bez sněhu. Bydlím na severní Moravě.   Vláďa