Estella: Dobrý den,
dnes jsem zasadila na zahradě stromek 1,5m jedle nikkoské, ale trochu se bojím první zimy (jsem z Vysočiny) a taky nevím jak se popere s vyšší hladinou podzemní vody na stanovišti. Jinak je zasazena spíš na slunném místě, ale pozemek je celkově vlhčí i když to není vyloženě bažina. Proto vás moc prosím o typy na přezimování ( kdy a čím pohnojit, zakrýt, kdy odkrýt atd.) a taky co si myslíte o tépodzemní vodě. Předem moc děkuji.
cz
Jedle Nikkoská (Abies Homolepis)
Jedle Nikkoská (Abies Homolepis)
Estella: YOS - tak myslíte, že jí ani tuto první zimu nezakrýt třeba bílou netkanou textilii? Kousek níž na vsi je už cca 40 let stará taky nějáká exotičtější jedle (netuším ktrá přesně) a je fakt nádherná a je mezi dvěma rybníčky tak že doufám, že ta naše to taky zvládne. Tak že se spíš obávám té první zimy a jarního sluníčka (nevím, jestli nepotřebuje jako mladá stínění - eventuelně čím jí zastínit)
YOS: Já bych se zimy nebála. Několikrát jí pohlaďte a řekněte jí, ať vydrží, že si hodně přejete mít ji na zahrádce a přání Vám bude splněno. Možná se zasmějete, ale strom je živý a jeho energie se setká s tou Vaší. Bude-li pozitivní, tak se jí bude dařit dobře, bude mít zvýšený 'imunitní systém'. wink. Jestliže budete mít silný pocit, že ji máte zastínit, udělejte to. Určitě jí tím neuškodíte. Do netkané textilie bych ji já nebalila, aby mohla dobře dýchat. Otužilá přece je!

Všechno jde tak, jak má jít.
Estella: YOS - uznávám, že jsem možná až moc starostlivá, ale jak jedli, tak lípu jsme sázeli dětem po narození jako "jejich" stromy podle keltského horoskopu. A tak k nim mám asi taky mateřský cit...  :-)
Zkusím tedy vydržet a nechat jí být. I když nevím kde rostla do teď, ale asi určitě někde v teplejší oblasti a v 50l kontejneru...
Marvella: Dobrý den, já bych se o stromeček nebála. Jedle máme na zahradě již vzrostlé dvě a nepamatuji si, že by vyžadovaly nějakou zvláštní péči. Klima je sice u nás v Praze jistě příznivější než na Vysočině, ale jen jsme je pravidelně zalévali, ostatně jako vše co se zasadí a teď to jsou už několikametrové krásné stromy. Marcela
Jan Kolman: Vracím se k Vašemu dotazu ohledně jedle nikkoskéAbies homolepis - neměl jsem dříve přístup k PC.
Myslím, že si děláte starosti zbytečně a předčasně - podle literatury tato jedle vyžaduje vlhčí půdy, v suchých a příliš alkalických půdách žloutne a opadává. Ve Vašich podmínkách by měla růst bezproblémově. Pouze na zimu bych doporučil povrch půdy okolo stromku zamulčovat borkou a strom přistínit proti prudkému jarnímu slunci.
YOS: Pane wochozsky, nejsem tak vzdělaná a zkušená jako Vy, ale ještě nikdy jsem neviděla, ani neslyšela, že by se před stromky dávály staré dveře nebo něco podobného na zastínění proti jarnímu slunci. Můžete nám vysvětlit proč? Ráda bych se poučila. Vím, že se natírají kmeny některých ovocných stromů na bílo, aby bílá barva odráželajarní sluneční paprsky, aby stromy brzy nevykvetly a květy nepomrzly. Jedle nejsou orchideje. V Japonských horách taky svítí jarní sluníčko a stromy nikdo nezastiňuje. Myslím si, že i tyto jedle mají jarní sluníčko rády, tak jako my.

Všechno jde tak, jak má jít.
Estella: Tak že pokud jsem to dobře pochopila měla by zástěna být tak velká, aby na stromek nedopadalo žádné přímé slunce? Do jaké velikosti je třeba stromek chránit? A ještě bych potřebovala vědět kdy zástěnu vztyčit únor, březen, nebo už na podzim? Předem Vám moc děkuji za trpělivost.
Jan Kolman: Myslím, že už to zde, na foru Garten, někdy bylo napsáno, ale nevadí, když to napíšu znovu.

Ochrana proti předjarnímu[, nebo jarnímu slunci, se dělá proto, že slunce koncem února - začátkem března může způsobit předčasné probuzení rostlin, tedy i k počátku proudění mízy. Může se stát, že následující noc přinese citelné ochlazení pod 0° C a právě toto prudké střídání teplot může poškodit nedávno, v tomto případě na podzim vysazené dřeviny. Natírání kmenů stromů, aby bílý nátěr odrážel sluneční paprsky, jak píše pí. YOS, je také jednou z metod ochrany proti poškození stromů mrazem - to se dělá ale jen u listnáčů.
Stává se,  i u vzrostlých stromů, zejména u třešní, že na jižní straně kmene po ozáření sluncem a po následném zmrznutí kůra pukne.
  Paní Estella to pochopila správně - zástěna prostě musí být tak velká, aby sluneční paprsky zadržela, nebo aspoň rozptýlila, ale není to míněno tak, že by stromek měl být snad úplně obalen. Je prostě třeba vypozorovat, jak daleko a vysoko padá stín a podle toho zástěnu umístit. O starých dveřích jsem se zmínil proto, že to je vlastně už hotová deska, nemusí se tedy něco pracně vyrábět. Může to být i třeba rákosová rohož, nebo něco podobného.  Zástěnu stačí umístit cca v polovině února. Jakmile začne opravdové jaro, je možno ochranu odstranit a v dalších letech už není nutná.
Je samozřejmé, že v japonských horách nikdo jedle nechodí zastiňovat, ale tam jsou stromy v zápoji, takže se stíní a chrání navzájem. Někdo takové opatření nedělá a nic se nestane. Paní Estellu chápu, že chce udělat pro svou jedli  to nejlepší. Já mám na zahradě, kromě borovic, 3 druhy jedlí, dvě douglasky, dvě tsugy, žádnou podobnou ochranu jsem nedělal a také vyrostly dobře.
Tento způsob ochrany se dělá hlavně u nově zasazených jehličin a u rhododendronů - u těch ale stačí zastínění např. chvojí. Není to nezbytné, ani nutné, ale vhodné. Počasí se nedá naprogramovat.
Editoval wochozsky (10.10. 2011 12:21:17)