Ing. Miloš Krump: Třásněnky (Thysanoptera)
Škodlivost třásněnek spočívá především v jejich masivním výskytu na rostlinách, které trpí odebíráním značného množství šťáv, podobně jako u mšic. Vzhledem k nepatrné velikosti a skrytému způsobu života jak larev tak mág se jejich nebezpečí zvyšuje.
Třásněnky se živí obsahem epitelových buněk rostlin jejichž buněčnou stěnu narušují bodavě sacím ústrojím. Prázdné buňky se poté plní vzduchem a vznikají tak stříbřité skvrny, které následně hnědnou a zasychají.
Žír provádí především larvy a mága na mladých, vyvíjejících se částech rostlin, zejména na mladých listech, květech. Typickým znakem pro žír třásněnek je neobyčejné množství trusu, který v podobě tmavých kapének pokrývají poškozená místa. Larvy ihned po vylíhnutí společně s mágy způsobují největší škody.
K žíru dochází na všech částech rostliny, zejména v částech, které poskytují třásněnkám dostatek úkrytu a potravy. Napadená pletiva reagují na poškození velmi rychle a dochází tak k deformacím. Zdeformované části rostlin tvoří hálky, které škůdcům poskytují úkryty a dostatek potravy.
Během dalšího vývoje se objevuje poškození na květních výhoncích. Jejich vývoj je následně zpomalován a pozdě nasazují na květ. Při silném poškození se květy nevytvářejí vůbec.
Třásněnky způsobují škody na rostlinách nejen přímo sáním, ale také přenosem nejrůznějších viróz a mykóz.
Vzhledem ke skrytému způsobu života, jsou třásněnky velmi dobře chráněny před kontaktními insekticidy. Proto je vhodnější použití systémových insekticidů. Rovněž jinou složkou v boji proti třásněnkám je využití přirozených nepřátel.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Květ mečíku poškozený třásněnkou (Thysanoptera)
Květ mečíku poškozený třásněnkou (Thysanoptera)