Orientální hybridy
   Vznikly křížením japonských odrůd. Mají krásné květy, které voní. Jsou náročnější na pěstování, preferují kyselou, propustnou půdu. Sází se asi 15 až 20 cm hluboko. Jsou pěstitelsky náročnější, platí pro ně hned několik zásad.
   První zásadou je to, že jsou vápnostřežné. Pěstují se proto v rašelině či rašelinném substrátu s přidáním říčního písku. Rašelina potlačuje či omezuje houbové a bakteriální choroby, které by mohly napadnout cibule. Přihnojují se tekutými hnojivy, které neobsahují vápník. Zálivka se provádí, až když rostliny začnou rašit a zálivka by měla následně kulminovat v období největšího růstu a při nasazování květních poupat. Po odkvětu se zálivka postupně omezuje. V době vegetačního klidu je potřeba cibulím zajistit suché prostředí. Cibule jsou plně mrazuvzdorné, ale přes zimu nesnáší zamokření.
   Druhou zásadou je to, že po dobu vegetačního klidu a v zimě musíme cibulím zajistit sušší prostředí. Cibule jsou plně mrazuvzdorné, ale nesnášejí přílišné zamokření. Proti plísni šedé je vhodné použít fungicidní přípravek Rovral AQUAFLO.
   Zakrslé orientální hybridy jsou vhodné do nádob a velkých květináčů umístěných na balkónech, bytech a zahradách. Na zimu se cibule i nádobami uchovávají v chladnu nebo ve sklepě.