Devětsil lékařský - Petasites hybridus ( syn. Petasites officinalis ), čeleď hvězdnicovité - Asteraceae, je vytrvalá bylina se šupinatou lodyhou, vysokou v době květu 10 - 40 cm, která se po odkvětu prodlužuje až na výšku 70 - 100 cm. Listy jsou stejnoměrně zubaté, okrouhlé, na bazi hluboce srdčité, s dlouhými rýhovanými řapíky. Ty se po odkvětu prodlužují, rovněž listy se začnou zvětšovat až na průměr 50 i více centimetrů. Roste na březích řek a potoků, v lužních lesích a na zaplavovaných loukách, od nížin až do hor. Kvete od března do května šedočervenými až nafialovělými květenstvími bez okrajových květních plátků, uspořádanými v hroznu.
  Je to léčivá rostlina, používá se při léčení dýchacích cest.

  V České republice rostou ještě další dva druhy, méně rozšířené :

  Devětsil bílý - Petasites albus, roste ve vlhkých lesích, podél potoků a pramenišť, od podhůří až do hor, v nížinách vzácně. Je za květu 10 - 50 cm vysoký, květy jsou nažloutle bílé, v hustém polokulovitém květenství, kvete v březnu a v dubnu. I jeho květní lodyhy a listy se po odkvětu prodlužují a zvětšují, ale nikdy do takových rozměrů, jako u devětsilu lékařského.

  Devětsil Kablíkové - Petasites kablikianus ( syn. Petasites glabratus ), roste v České republice  v Krkonoších, v Hrubém Jeseníku, v Beskydech, jinak ve slovenských horách - Fatra, Tatry. Je podobný devětsilu bílému, květy má bledě žluté, ale v řídkých hroznech, kvete od března do května. Listy jsou trojúhelníkovitě srdčité. Roste na březích potoků a na zaplavovaných místech v podhůří a v horách.
  Jeho druhový název je podle české botaničky J. Kablíkové, která jej našla a popsala v 19.století.

  Na některých místech, kde se druhy setkávají pohromadě, mohou vznikat kříženci.