Vladimír Vytásek: Při pěstování rozchodnice růžové je dobré kolem sazenice této léčivky dát hrubý písek nebo kamennou drť. Rozchodnice má potom větší kořeny a jejich dělením se dají získat nové sazenice. V normální zahradní půdě mi v minulosti rostlina přežívala a moc nerostla,proto jsem se snažil napodobit podmínky jaké má v přírodě a podařilo se.  Vláďa Vytásek

Vláďa Vytásek  - Léčivé rostliny jsou zelenou lékárnou pro každého.
Jan Kolman: Až tak velká vzácnost rozchodnice v botanických zahradách není a semena jsem dostal výměnou za jiná. I rostlina na snímku pochází původně z botanické zahrady.
Jelikož ale rozchodnice je dvoudomá, mám zatím jen rostlinu jednoho pohlaví. Možná někoho udiví, proč druhový název zní "růžová", když na snímku má žluté květy,  ale pravděpodobně je to samičí rostlina - samčí rostliny mají květy růžové až téměř červené.
V přírodě  je před vymizením a jak píše Vláďa, je přísně chráněná.
Editoval wochozsky (27.02. 2012 17:23:54)
cz
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)
Vladimír Vytásek: Rozchodnice růžová je v přírodě téměř před vyhynutím. Je to kriticky ohrožený druh zařazený do kategorie C1. Za dodržení určitých podmínek se však dá dobře pěstovat, je rozšířena zejména mezi skalničkáři, takže teoreticky by měla být ve všech botanických zahradách. Ještě více léčivá je rozchodnice svatá (Rhodiola sacra) rostoucí v Tibetu, kde se k léčebným účelům používá i nať .  Vláďa Vytásek

Vláďa Vytásek  - Léčivé rostliny jsou zelenou lékárnou pro každého.
Vladimír Vytásek: Používá se kořen ve formě odvaru nebo lihová tinktura. Název růžová je podle kořene, jinak se rozchodnici říká pro její vynikající účinky zlatý kořen. S názvy rostlin je to zvláštní čemeřice černá kvete bíle asi název také podle kořenu rostliny. Třemdava bílá kvete růžově atd.  Vláďa Vytásek

Vláďa Vytásek  - Léčivé rostliny jsou zelenou lékárnou pro každého.
Jan Kolman: Rozchodnice se množí buď výsevem semen na jaře do misek nebo dělením rostlin koncem léta. Jelikož je to rostlina z čeledi tučnolistovitých - Crassulaceae, množí se podobně, jako např. Sedum telephium - rozchodník veliký :  kořeny se rozdělí tak, aby na každé hlíze byl aspoň jeden pupen ( puk ). Ty se zasadí do nádob s lehkou, propustnou a jen mírně vlhkou zeminou a uloží přes zimu v bezmrazé místnosti. Na jaře rašící rostliny vysadíme na záhon.
Z rostlin množených vegetativně je možno kořeny k léčivým účelům odebírat druhým rokem, ze semenáčů až třetí rok.
Vladimír Vytásek: Jituško používám kořen většinou třetím rokem, když dosáhne větší velikost. Po odřezání části rostlin,které zbudou ošetřím jílem nebo dřevěným popelem a by nedošlo k zahnívání a  znovu zasadím na stanoviště. Nechávám z rostliny tak 1/3 původní velikosti s několika puky jak píše pan Wochozsky. Kořeny sklízím mimo vegetaci brzy na jaře nebo na podzim koncem září. Dávat  puky do místnosti je zbytečné,rostlina je velmi otužilá pochází z hor.  Tento léčivý adaptogen pěstuji od roku 1992.   Vláďa Vytásek

Vláďa Vytásek  - Léčivé rostliny jsou zelenou lékárnou pro každého.