Ing. Miloš Krump: Jednoděložné rostliny (Liliopsida):
U jednoděložných rostlin se zárodek skládá pouze z jediné dělohy, na jejíž bázi je po straně založen vegetační vrchol, který je často obejmut pochvou dělohy. Vegetační vrchol bývá velice často označován výrazem plumula. Cévní svazky jsou četné, kolaterální. Na příčném průřezu jsou roztroušené i izolovaně rozmístěny základním parenchymem.
Lodyhy jednoděložných rostlin druhotně netloustnou, protože cévní svazky nemají mezi xylémem a floémem dělivé pletivo - tzv. kambium. Hlavní kořen zpravidla brzy po embryonálním vývoji zakrní a je nahrazen četnými adventivními kořeny, které jsou většinou jednoduché. Nadzemní stonky se poměrně vzácně větví, lodyhy bývají duté. V listech převládá žilnatina ze stejných, přibližně souběžně probíhajících žilek.
Listy jednoděložných rostlin většinou přisedají k ose širokou bází nebo pochvou. Velice častý je rovněž vývoj podzemních orgánů, jako např. ztlustlých oddenků, hlíz a cibulí.
Jednoděložné rostliny mají květy sestaveny v různých květenstvích. U mnoha zástupců bývá květ i celé květenství tvořeno společným listenem, nebo-li tzv. toulcem.
Editoval krumpold (16.04. 2012 13:14:05)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida):
Rostliny dvouděložné mají v zárodku zpravidla 2 dělohy. Mezi těmito dělohami se nachází vrcholový pupen, který je ukončen podděložným článkem. Hypokotyl na opačném konci přechází v kořínek, který se v dalším vývoji mění na hlavní kořen, který zůstává zachován a rozvětvuje se na postranní kořeny. Rovněž se v hypokotylu mění cévní svazky kořenu v kolaterální svazky stonku. Ve stoncích jsou cévní svazky téměř vždy otevřené.
Dvouděložné rostliny mají mezi vodivým a základním pletivem jednovrstevný pericykl, jehož dělivou činností vznikají postranní kořeny.
Listy dvouděložných rostlin jsou velice rozdílného tvaru, většinou členěné na čepel, řapík a pochvu. Žilnatina čepele je buď zpeřeně nebo dlanitě větvená, se žilkami prvního, druhého a třetího řádu, které jsou navzájem spojeny jemnými žilkami, které jsou síťovitě uspořádány. V paždí listů na stoncích se nacházejí pupeny.
Dvouděložné rostliny mají květy velice rozdílné stavby. Starší a původní typy mají květy s velkým počtem členů uspořádáných ve spirále, zatímco vývojově mladší typy mají květní části v kruzích.
Editoval krumpold (16.04. 2012 13:29:12)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
YOS: Miloši, tak tato lekce z botaniky je pro mne opravdu těžká. Ani nevím jak vypadá děloha u rostliny. hmm  Tomuto dělení jsem nikdy nerozuměla. sad Vím jen, že např. obilí, kukuřice jsou jednoděložné- nevětví se, nemají kořen, který pokračuje v růstu. U dvouděložnách kořen pokračuje v růstu a sílí. Patří sem např. stromy, keře, kedlubny, meduňka atd. Zajímalo by mne, jak bych tyto znalosti mohla využít na zahradě.

Všechno jde tak, jak má jít.
Garten.cz (Zahrada-cs.com): YOS, jsem moc rád za Milošův příspěvek. Postupně přidáme zahradnický slovník, který bude vysvětlovat odborné názvy. Tímto budou doplněny příspěvky ve fóru o odbornou tématiku. Nově založené fórum http://www.zahrada-cs.com/forum/vf/cz/1 … ý-klíč/ by mělo postupně usnadnit určování rostlin a pomoci žákům a studentům k doplnění vědomostí.