Ing. Miloš Krump: Tipy a tvary stonků
U rostlin nahosemenných je stonek v mládí zelený, později pak dřevnatí. Stonek může být větvený i nevětvený. Větvený stonek má např. Ginkgo biloba, zatímco nevětvený stonek má např. Cycas revoluta.

U krytosemenných rostlin vytváří bylinný nadzemní stonek spolu s listy, úžlabními pupeny a květy tzv. prýt. Jednotlivé články stonku, tzv. internodia jsou od sebe odděleny uzlinami, ze kterých na stonku vyrůstají listy a z úžlabních pupenů v jejich úžlabí postranní větve.

Mezi základní typy stonku patří lodyha, stvol, stéblo a kmen.
Editoval krumpold (09.01. 2013 16:20:02)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Lodyha (caulis) je olistěný nedřevnatějící dužnatý stonek bylin, jako příklad lze uvést Solanum tuberosum nebo Anagalis arvensis.

Stvol (scapus) představuje bezlistý stonek nebo jen stonek, který má vyvinuté šupiny. Stvol vzniká prodloužením posledního článku hlavní lodyhy nebo boční větve. Typickým příkladem je Primula veris.

Stéblo (culmus) je dutý stonek opatřený kolénky a z obecného hlediska je typický pro zástupce z čeledi Poaceae.

Kmen (truncus) je dřevnatý nevětvený stonek stromů.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Podle tvaru se stonek rozděluje na:
-    válcovitý (např. Secale cereale nebo Taraxacum officinale)
-    hranatý (např. Ajuga reptans, Lamium album či Hypericum maculatum)
-    rýhovaný (typický hlavně u rodu Equisetum nebo u zástupců z čeledi Apiaceae)
-    žebernatý (např. zástupci z čeledi Euphorbiaceae)
-    křídlatý (např. u Symphytum officinale nebo Cirsium palustre)
-    žebrovitý (příkladem mohou být zástupci z čeledi Cactaceae)
-    dvouřízný (např. u Dactylis glomerata)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Podle orientace růstu lze stonek rozdělit na:
-    přímý (např. Papaver somniferum)
-    vystoupavý (např. Veronica officinalis)
-    plazivý (např. Trifolium repens nebo Potentilla reptans)
-    poléhavý (např. Polygonum aviculare)
-    popínavý (např. Pisum sativum nebo Vitis vinifera)
-    ovíjivý, který se dále dělí na:
       •    levotočivý (např. Convolvulus arvensis)
       •    pravotočivý (např. Humulus lupulus)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Byliny s bylinným stonkem
Byliny s bylinným stonkem se mohou dělit na jednoleté, dvouleté, víceleté či vytrvalé.

Jednoleté rostliny (annuelly)
Jednoleté rostliny nebo též letničky v průběhu jednoho roku vyrostou, vykvetou a následně odumřou. Nepříznivé zimní období přečkávají nejčastěji v podobě semen.

Dvouleté rostliny (bienny)
Dvouleté rostliny nebo též tzv. dvouletky jsou rostliny, které v prvním roce vytvářejí vegetativní orgány a následně ve druhém roce generativní orgány a poté odumírají. 

Víceleté rostliny
Víceleté rostliny žijí více než dva roky. Semena mohou produkovat buď jeden nebo i více let.

Vytrvalé rostliny (perenny)
Vytrvalé rostliny nebo též i trvalky jsou víceleté nedřevnaté rostliny, které během svého života několikrát kvetou a vytvářejí semena.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Dřeviny s dřevnatým stonkem
Dřeviny s dřevnatým stonkem se ještě dále dělí na stromy, keře a polokeře.

Stromy (arbor)
Stromy jsou vytrvalé rostliny s dřevnatějícím stonkem, který je rozlišen v kmen a korunu.

Keře (frutex)
Keře jsou vytrvalé dřeviny s dřevnatějícím stonkem, který je bez kmene a je od báze větvený.

Polokeře (suffrutex)
Polokeře mají spodní část stonku dřevnatou a vytrvalou, a horní část je bylinná a každoročně odumírá.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.