Ing. Miloš Krump: Květenství - inflorescentia
Květenství představuje soubor květů, které jsou uspořádané podle určitých zákonitostí na jednom stonku.
Z hlediska stupně větvení se rozlišují květenství jednoduchá a složená.

Jednoduchá květenství se dále dělí na hroznovitá a vrcholičnatá.
Editoval krumpold (09.01. 2013 17:25:45)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Hroznovitá květenství
Mezi hroznovitá květenství patří:
-    hrozen tvoří základní květenství buď bez terminálního nebo s terminálním květen, např. Convallaria majalis, Robinia pseudoacacia nebo Melilotus officinalis
Convallaria majalis - Konvalinka vonná

Convallaria majalis - Konvalinka vonná

Robinia pseudoacacia - Trnovník akát

Robinia pseudoacacia - Trnovník akát

Melilotus officinalis - Komonice lékařská

Melilotus officinalis - Komonice lékařská


-    lata na dlouhém hlavním vřetenu vytváří kratší rozvětvené postranní větve, např. Vitis vinifera
Vitis vinifera - Réva vinná

Vitis vinifera - Réva vinná


-    klas vzniká zkrácením květních stopek, typické např. u Plantago major či Polygonum bistorta
Plantago major - Jitrocel větší

Plantago major - Jitrocel větší


-    klásek je dílčím květenství trav z čeledi Poaceae
-    úbor je typické květenství pro čeleď Asteraceae
-    strboul vzniká zkrácením větví okolíku, např. Trifolium pratense
-    chocholík je typ květenství, u něhož všechny květy rozkvétají zpravidla ve stejné výšce, je typický pro rod Pyrus či Malus
-    jehněda je klas s chabým vřetenem, který celý opadává, jehnědu vytváří např. Betula pendula, Alnus glutinosa nebo Corylus avellana
-    palice vzniká zbytněním a zdužnatěním kořene, např. Zea mays, Tipha latifolia či Calla palustris
-    okolík vzniká zkrácením vřetene, kdy květní stopky vyrůstají z jednoho místa, okolík má např. Primula elatior
-    kytka je květenství, které je podobné latě, ale liší se hlavně délkou postranních větví, např. Acer platanoides

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Vrcholičnatá květenství
Mezi vrcholičnatá květenství patří:
-    mnohoramenný vrcholík jehož hlavní osa bývá zakončena jedním květem, např. Sambucus nigra
-    vidlan je základním typem dvouramenného vrcholíku, který vytváří ve střídavé poloze dvě květonosné osy, např. Lychnis flos-cuculi, nebo Stellaria media
-    klubko vzniká stažením postranních větví mnohoramenného vrcholíku, např. Chenopodium bonus-henricus
-    svazeček je typický pro Dianthus carthusianorum, nebo Ulmus glabra
-    kružel tvoří obrácenou latu, neboť vnější větve přerůstají větve vnitřní, typické pro rod Luzula
-    jednoramenný vrcholík vzniká když se jedna ze vstřícných větví nevyvíjí, dále se rozděluje na:
       •    srpek (např. rod Gladiolus či Juncus)
       •    vějířek (např. rod Iris)
       •    vijan (např. Atropa bella-donna či Phacelia tanacetifolia)
       •    šroubel (např. Butomus umbellatus, či Hypericum montanum)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Složená květenství
Složená květenství představují kombinaci jednotlivých typů jednoduchých květenstvích. Mezi složená květenství patří:
-    složený klas, který je složen z jednotlivých klásků, což je typické např. u Hordeum vulgare či Secale cereale
-    složený okolík je složen z několika okolíků, např. zástupci z čeledi Apiaceae
-    lata z klásků je typická pro Avena sativa nebo Zea mays
-    hrozen z úbory najdeme u Petasites officinalis
-    vijan hroznů vytváří např. Fumaria officinalis

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Další informace v článcích o rostlinách
Pyracantha coccinea Neničíme odkvetlá stébla a květenství
Ne všechny odkvetlé a odplozené části rostlin odstraňujeme. Například květenství rozchodníku, třapatky, bělotrnu, štětky barvířské, ostropestřce, plody přísavníku, ptačího zobu, hlohyně a okrasných travin na podzim nestříháme …
Architektura zahrady | 21.10. 2003