Ing. Miloš Krump: Listová čepel - lamina
Listová čepel je u většiny rostlin souměrná, vzácně se může být i asymetrická. Tvar a typ listové čepele je velice důležitý z taxonomického hlediska.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Podle dorziventrality se listy  rozdělují na:
-    bifaciální (svrchní strana se liší od spodní), např. Syringa vulgaris, Asarum europaeum
-    monofaciální (svrchní strana  se shoduje se spodní stranou), např. Potamogeton natans, Elodea canadensis
-    ekvifaciální (je typická u rostlin slunných stanovišť, jež mají palisádový parenchym na obou stranách) např. Lactuta serriola, Sedum album
-    unifaciální (je patrná u rostlin s nadměrně vyvinutou jednou stranou) např. Allium sativum, Scirpus sylvaticus
-    izolaterální (unifaciální list je sekundárně znovu zploštělý, ale v jiném směru) např.Iris sibirica

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Z hlediska vzhledu se rozlišuje listová čepel:
-    plochá
-    vlnitá
-    kadeřavá (Rumex crispus)
-    svraskalá (Rosa rugosa)
-    řasnatá (Rubus plicatus)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Podle konzistence se rozlišuje čepel:
-    blanitá (Hymenophyllum tunbrigense)
-    bylinná nebo kožovitá (Hedera helix)
-    suchomázdřitá (Iris sibirica)
-    průsvitná (Potamogeton lucens)
-    přehrádkovaná (např. někteří zástupci z rodu Juncus)
-    dužnatá (Sedum palmeri)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Jednoduché listy celistvé
Podle tvaru čepele se rozlišuje list:
-    čárkovitý
-    eliptický
-    hrálovitý
-    jehlancovitý
-    klínovitý
-    kopinatý
-    kopisťovitý
-    kosníkovitý
-    kosočtverečný
-    ledvinitý
-    niťovitý
-    obkopinatý
-    obsrdečný
-    obvejčitý
-    okrouhlý
-    páskovitý
-    podlouhlý
-    srdčitý
-    střelovitý
-    šídlovitý
-    štětinovitý
-    štítnatý
-    trojúhelníkovitý
-    vejčitý

Tvar báze čepele se může charakterizovat i samostatně: např. čepel znenáhle zúžená, uťatá, srdčitá či zaokrouhlená.
Označení se může vztahovat i na celý list, v tom případě pak rozlišujeme list objímavý nebo sbíhavý.

Podle okraje čepele se rozlišuje list:
-    celokrajný (Vaccinium myrtillus)
-    pilovitý (Betula pendula)
-    dvojitě pilovitý
-    zubatý (Castanea sativa)
-    vroubkovaný (Alliaria officinalis)
-    vykrajovaný
-    vyhlodávaný
-    chobotnatý

Podle vrcholu čepele může být list:
-    špičatý
-    zašpičatělý
-    naboditý
-    hrotitý
-    uťatý
-    vykrojený
-    kápovitý

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Jednoduché listy členěné
Členěná čepel jednoduchého listu je podle tvaru a hloubky zářezů členěná buď dlanitě nebo peřeně.

Členěné listy se podle hloubky zářezů rozlišují na:
-    laločnaté (dělené do jedné třetiny)
-    klané (dělené do poloviny)
-    dílně (dělení do dvou třetin)
-    sečné (dělené až k bázi)

Mezi tvary členěné listové čepele patří:
-    peřenolačný (Quercus robur)
-    peřenoklaný (Quercus rubra)
-    peřenodílný (Hornungia petraea)
-    peřenosečný (Cardamine pratensis)
-    dlanitolaločnatý (Alchemila pratensis)
-    dlanitoklaný (Malva sylvestris)
-    dlanitodílný (Ranunculus nemorosus)
-    dlanitosečný (Geranium dissectum)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Složený list - folicum compositum
Složené listy jsou složené z různě velkých a rozmanitě uspořádaných lístků.
Podle uspořádání se rozlišují zpeřené listy a dlanitě složené listy.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Zpeřené listy - folium pinnatum
Zpeřené listy jsou tvořeny listovým vřetenem, ze kterého vyrůstají v párech lístky, které jsou buď řapíčkaté nebo přisedlé.
Zpeřené listy se dále ještě dělí na lichozpeřené a sudozpeřené listy.

Končí-li zpeřený list jedním lichým lístkem nazývá se lichozpeřený list, příkladem může být Robinia pseudacacia nebo Securigera varia.
Je-li list zakončen dvěma lístky nazývá sesudozpeřený list, typickým příkladem je Gleditsia triacanthos.

Pokud se mezi jednotlivými jařmy nacházejí malé lístky jde o list přetrhovaně lichozpeřený, který je typický např. pro Solanum tuberosum.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Dlanitě složené listy - folium palmatum
Dlanitě složené listy jsou složené z lístků paprsčitě vyrůstajících z volného konce řapíku.
Podle počtu lístků rozlišujeme list:
-    trojčetný (Trifolium pratense)
-    pětičetný (Potentilla reptans)
-    sedmitečný (Aesculus hippocastanum)
-    mnohočetný (Lupinus polyphyllus)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.