Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales patří k nejstarším rezervacím v Čechách. Vyhlásil ji v roce 1858 majitel panství asi na 155 ha. Dříve však v oblasti Boubína rostlo asi 1 500 ha původních pralesů. V současné době rezervace zahrnuje nejen původní prales, ale i navazující pralesovitézbytky a staré smrčiny v povodí Kapelského potoka a na vrcholu Boubína.

Současná rozloha rezevace je 677 ha, původní prales v oplocené části má však rozlohu jen 47 ha.

Zdroj: Informační brožury NP Šumava.
Editoval krumpold (27.07. 2013 14:37:37)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
cz
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
cz
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
cz
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
cz
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales

Co je to vlastně prales?

Pralesje:
- les, ve kterém stromy, rostliny, houby a živočichové žijí neovlivňovány člověkem (např. stromy nikdo nekácí, rostliny nikdo netrhá či houby nikdo nesbírá)
- v celé střední Evropě lze počítat mezi pralesy i lesní porosty, ve kterých sice kdysi člověk kácel několik stromů, ale svým zásahem přímo nezměnil celý ekosystém
- může být rovněž člověkem ovlivňován nepřímo či zprostředkovaně (mohou se zde projevit určitě klimatické změny či znečištění ovzduší)
- prales může být zasažen nejrůznějšími kalamitami (např. škůdci, vichřicí či požárem), ale ze všech těchto jevů se dokáže znovu zrodit, např. ze zásob semen

Zdroj: Informační brožury NP Šumava
Editoval krumpold (27.07. 2013 14:38:00)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Boubínské jezírko bylo vybudováno v roce 1836 a sloužilo jako umělá nádrž pro plavení dřeva. Nachází se v nadmořské výšce 920 m. Rozloha jezírka je 0,37 ha. Největší hloubka jezírka je u výpusti a dosahuje okolo 4 m. Na spodní části hráze je velice dobře patrná úprava toku, tj. vyložená dna i boku koryta kameny či kamennými deskami. Boubínské jezírko je napájenoKaplickým potokem, jehož tok byl od nádrže upraven pro plavbu jako plavební kanál.

Zdroj: Informační brožury NP Šumava
Editoval krumpold (27.07. 2013 14:45:20)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Boubínské jezírko
Boubínské jezírko
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Vidlicový smrk
Vidlicový smrk rostl v pralesovitém zbytku mezi jezírkem a lesní cestou v nadmořské výšce 1 000 m. Strom odumřel v roce 2004 a následně byl poražen na jaře v roce 2005. Hlavní příčinou odumření tohoto stromu bylo dlouholeté napadení tesaříkem, jehož larvy poškozovaly dřevo.

Smrk byl vysoký 53,8 m a věk tohoto stromu byl asi 350 let. Průměr kmene 1,3 m nad terénem dosahoval 142,4 cm a obvod činil 446 cm.

Zdroj: Informační brožury NP Šumava

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Vidlicový smrk
Vidlicový smrk
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Velice pozoruhodným jevem v pralesních porostech jsou tzv. chůdové kořeny.

Chůdové kořeny jsou zcela zajímavým jevem, ale i rovněž velice názornou ukázkou přirozené obnovy pralesních porostů, do jejichž vývoje nezasahuje člověk.

Jak vlastně vznikly chůdové kořeny?

Mladé semenáčky smrku nalézají v pralese nejideálnější podmínky pro růst zejména na padlých trouchnivých kmenech.
Na těchto místech mají hlavně:
- více světla a tepla
- větší možnost úživnosti
- snadnější možnost úniku před zástinem
- možnost rychlejšího odtání sněhu
- ochranu před proudy vod z jarního tání

Jak se ležící kmen rozpadá, kořeny mladého smrku jim prorůstají až dosáhnou země a pevně zakoření. Po 50 až 100 letech rozpadající se kmen ležícího stromu zcela zmizí a nový smrk pak stojí na vysoko zdvižených kořenech.

Zdroj: Informační brožury NP Šumava

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Chůdové kořeny
Chůdové kořeny
cz
Chůdové kořeny
Chůdové kořeny
cz
Chůdové kořeny
Chůdové kořeny
cz
Chůdové kořeny
Chůdové kořeny
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervaci Boubínský prales

Dřevokazné houby
Dřevokazné houby rozkládají dřevo padlých i živých stromů a jsou velice významným a typickým znakem pralesních porostů.

Mezi základní a nejhojnější zástupce patří:
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), který roste na buku, dále pak troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola), jež roste na smrku a ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii), který osidluje jedli.


Mezi další zástupce patří:

Outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus)
- roste hlavně na větvích listnatých stromů, které již leží na zemi (např.  třešeň, bříza nebo buk)

Voskovička citrónová (Bisporella citrina)
- roste na odumřelých kmenech větvích buků a jiných listnatých stromů

Korálovec jedlový (Hericium flagellum)
- roste velice vzácně na mrtvých kmenech jedlí nebo zcela výjimečně na kmenech smrku

Houžovec hlemýžďovitý (Lentinellus cochleatus)
- vyskytuje se hlavně na jehličnatých stromech, vzácně pak na pařezech dubů a buků

Mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea)
- jde o poměrně ohrožený druh, který se vyskytuje na mrtvých kmenech a větvích buků a jilmů

Zdroj: Informační brožury NP Šumava
Editoval krumpold (27.07. 2013 16:32:59)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
cz
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
cz
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Rostliny pralesa
Boubínský prales je pozůstatkem květnatým bučin, které kdysi pokrývaly největší plochy Šumavy v nadmořských výškách od 500 do 1 000 m.

Na vlhčích místech pralesa lze nalézt jedlové smrčiny s poměrně bohatými podrosty, kde roste devětsil bílý (Petasites albus). Do údolí pak sestupují smrčiny s výskytem podbělice alpské (Homogyne alpina) jež roste na nivách v horských oblastech. Na sušších svazích jsou pak nejrozšířenější jedlobukové smrčiny s bohatým výskytem bylin a kapradin, zejména se zde vyskytuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), žindava evropská (Sanicula europaea), mařinka vonná (Asperula odorata) či rozrazil horský (Veronica montana).

Z kapradin zde lze nalézt např. bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis) či bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris).

Mezi další zástupce patří např.
Dřípatka horská (Soldanella montana), která je nezaměnitelná svými fialovými střapatými kvítky a kterou lze spatřit koncem dubna a počátkem května v šumavských lesích. Po zbytek roku tuto rostlinu prozrazují zelené přízemní listy podkovovitého tvaru.
Ve stejné době jako dřípatka kvete i blatouch bahenní (Caltha palustris), jež se hojně vyskytuje kolem horských potůčků a v mokřinách.
K vzácnějším druhům šumavské květeny patří bezesporu také mléčivec alpský (Cicerbita alpina), který roste hlavně ve stinných lesích na Špičáku, dále pak kolem Modravya Kvildy.
Provazovka (Usnea) patří k bioindikátorům čistoty ovzduší. V 80 letech 20. století ze Šumavy téměř vymizela. V současné době však díky odsíření uhelných elektráren dochází k jejímu návratu.
Na mnoho šumavských mokřinách se objevuje také rašeliník (Sphagnum), který nad mokřinami a prameništi tvoří polštáře tmavého humusu - tzv. rašeliny.
V Bubínském pralese roste plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), která roste hojně v bučinách a smrčinách.

Zdroj: Informační brožury NP Šumava
Editoval krumpold (27.07. 2013 17:16:34)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Devětsil bílý (Petasites albus)
Devětsil bílý (Petasites albus)
cz
Devětsil bílý (Petasites albus)
Devětsil bílý (Petasites albus)
cz
Mařinka vonná (Asperula odorata)
Mařinka vonná (Asperula odorata)
cz
Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)
Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)
cz
Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)
Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)
Ing. Miloš Krump: Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Hlavní dřeviny
Mezi hlavní dřeviny patří smrk ztepilý (Picea abies), který původně v rezervaci dosahoval podílu od 50 do 70 %, Dnes zaujímá něco okolo 50%. Nad hranicí 1 200 m. n. m. tvoří přirozené porosty právě smrk.
V podrostu se začíná objevovat také buk lesní (Fagus sylvatica), který v polovině 19. století tvořil podrost původního pralesa. V současné době svou početností dostihuje smrk a v podrostu se stává hlavní dřevinou.
Jedle bělokorá (Abies alba) byla dříve hlavní dřevinou společně se smrkem, v současné době však její podíl významně klesl pod 5 %, díky vymírání v druhé polovině 20. století. Od konce 20. stol se však znovu začíná objevovat v přirozené obnově.

Zdroj: Informační brožury NP Šumava
Editoval krumpold (27.07. 2013 18:01:40)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.