Ovčí hnůj,podobně jako králičí,je nejlepší nejdříve zkompostovat,protož většinou obsahuje nerozložené zbytky steliva,sena,nebo trávy - to může způsobovat,že se hůře zarývá.Navíc jen některé druhy zeleniny snášejí hnojení čerstvým hnojem.Po zkompostování,kdy se výše zmíněné zbytky rozleží,je s těmito druhy hnoje mnohem snadnější manipulace a jsou pro rostliny přístupnější.

Při kompostování hnoje se vápno nepřidává - to by způsobilo ztráty dusíku.Pouze ve vrstvách proložit ornicí,eventuálně možno přidat posekanou trávu,zbytky zeleniny(ne shnilé) a jiné rostlinné přísady(ne plevele se semeny).Udržovat dostatečně vlhké (polévat močůvku,nebo čistou vodou).Nejméně 2x do roka převrstvit,to znamená přeházet,aby se jednotlivé vrstvy promíchaly.Po roce až 1,5 roce,když už se jednotlivé kusy snadno rozpadají,přeházet přes hrubé síto a možno použít jako hnojivo.

Když jsem napsal,že ve formě kompostu je  ovčí nebo králičí  hnůj pro rostliny přístupnější,neměl jsem na mysli srovnání s kravským hnojem.Když se ptáte na použití ovčího hnoje,zřejmě víte,jak vypadá - bývá to obyčejně směs ovčích výkalů,steliva,zbytků sena a jiných organických hmot,navíc udupaná od ovcí.Když se vykydá,jsou to zhutněné kusy,které by se hůře zarývaly a rozkládaly - proto jsem doporučil kompostování.

Příspěvek zaslan mailem uživatelem janko39

Nevím,jestli na tento dotaz už někdo odpověděl. Koňský hnůj,jak známo,je ideální jako výhřevná složka do pařenišť - dává se na dno pařeniště,urovná a na něj se rozprostře vrstva kvalitní zeminy ( např.kompost,ale bez plevelů,nebo jejich semen).Po prohřátí je možno vysévat semena zeleniny,nebo letniček,nebo přímo vysazovat sazenice,např.raných kedluben.Toto je jen jedna krátká poznámka k využití koňského hnoje.Obecně tedy platí,že je velmi výhřevný,rychle se rozkládá,čímž urychluje zrání kompostu.Do kompostu možno použít buď samotné kobylince,nebo se slámou.Někdy,zejména v poslední době,kdy se obtížněji získává sláma jako stelivo,se používají jako stelivo piliny,asi proto,že jsou levnější a snáze se získávají.Kromě toho,že pro samotné koně jsou piliny nepříjemné, hnůj s pilinami je málo vhodný k zahradnickým účelům - je méně výhřevný a špatně se rozkládá v půdě i v kompostu.

Mám nově založený kompost, kam davam posečenou trávu, shrabané listí a proházel jsem ho hnojem, konskym a slepičincem, proto jeste  kompost nemam. Květiny na záhoně zalívám jednou za týden zředěným slepicincem, ten mam  ve vode asi   mesic , kvetiny  krasne prospivaji, zacinaji  kvest.