Drobné černé mušky, poletující kolem květin v interiéru jsou údajně smutnice. Samotné mušky neškodí,j e jen nepříjemné je vidět .Horší jsou jejich larvy, které žijí v substrátu - jsou sice saprofytické, to znamená,že se živí rozkládajícími se rostlinnými částmi, ale za určitých podmínek napadají i zdravé kořeny. Doporučuje se umístit k rostlinám žluté lepové desky, na které mušky nalétávají a přilepí se. S larvami si dokážou poradit parazitické hlístice, které se do květináče dodají v zálivce,podle přiloženého návodu. Použití hlístic má ale význam jen tehdy, když je třeba ošetřit větší množství pokojových rostlin (např.při pěstování ve skleníku) - v malém se to nevyplatí.
  Svilušky jsou mikroskopičtí roztoči, kteří sají na spodní straně listů,většinou stálezelených květin, jako jsou fikusy, citrusy, brsleny a j. Napadení se projeví většinou až když je jejich rozšíření masivní - listy jsou na vrchní straně bledší ,skvrnité, jakoby stříbřité a lepkavé, na spodní straně lze vidět pavučinkovitý povlak i pohybující se roztoče. Rychle se množí zejména v místnostech,kde je suchý vzduch. Jejich lepkavé výkaly se mohou stát živnou půdou pro houby, zvané černě. Jejich hubení je velmi obtížné,nejúčinnější,podle literatury, je využití parazitických roztočů Phytoseiulus persimilis, kteří se živí sviluškami a jejich vajíčky. Chovají je specializované laboratoře, které je zákazníkům dodávají na fazolových listech.
  Živočichové,kteří se objevují na povrchu půdy po zalití,jsou chvostoskoci (Collembola). Pokud se v květináči s rostlinou rozmnoží,mohou poškozovat kořínky. Masivnímu rozmnožení chvostoskoků lze předejít tím,že kořenový bal rostlin nebude stále příliš vlhký - zalévat je vhodné až po lehkém zaschnutí povrch substrátu. Účinná je prý i "babská rada" - zalévání rostlin odvarem z koňských kaštanů (samozřejmě vychladlým), který je odpuzuje.