S prvními podzimními týdny se na řadě okrasných keřů a stromů začínají vybarvovat jejich nápadné plody. Zajímavá je především jejich barevná pestrost - od bílých kuliček pámelníku přes červené bobule tisu až po černé plody zimolezu.
Foto archiv Dům a zahrada
Zvláště ojíněné plody potažené stříbrnou pavučinkou "babího léta" vypadají působivě - často však může jít o velmi nebezpečnou krásu. Středověký lékař Paracelsus prý kdysi prohlásil, že všechno v přírodě je jedem - záleží jen na množství, zda něco je či není jedovaté. Ve skutečnosti o jedovatosti rozhoduje ještě navíc zdravotní stav, stáří a přirozená odolnost jedince. Zatímco totéž množství jedovaté látky může být pro dítě smrtelné, u dospělého zdravého člověka způsobí pouze trávící potíže. Na jedovatost rostlin nelze usuzovat podle toho, zda je požírají ptáci nebo zvířata. Některé jedy působí pouze na lidský organismus - např. ptáci se mohou bez problémů živit bobulemi rulíku zlomocného, který patří pro člověka k nejjedovatějším rostlinám. Uvádíme nejčastější dřeviny a keře vysazované v zahradách, jejichž části, případně celé rostliny, jsou jedovaté a jejich jedovatost je nebezpečná.
Jedovatá část
- celá rostlina : tis (Taxus,kromě červeného míšku), cypřišek (Chamaecyparis), zerav (Thuja), jalovec chvojka (Juniperus sabina), ruj (Cotinus), škumpa (Rhus), barvínek (Vinca), dřišťál (Berberis, kromě plodů), mahonie (Mahonia), zimostráz (Buxus), brslen (Euonymus), kručinka (Genista)- listy, květy, plody : pěnišník (Rhododendron)- listy
- plody : cesmína (Ilex), ptačí zob (Ligustrum), kalina (Viburnum), janovec (Sarothamus)
- zvláště plody : štědřenec (Laburnum), vistárie (Wistaria), lýkovec (Daphne)
- kůra, listy, plody : krušina (Frangula), řešetlák (Rhamnus)
- plody : břečťan (Hedera), zimolez (Lonicera), pámelník (Symphoricarpos)
- zvláště kůra a plody : střemcha (Padus)