Rostliny: Salvia officinalis - šalvěj lékařská

Ve středověku se šalvějí lékařskou léčily nejrůznější nemoci, proto byla nazývána Salvatrix – spása. Je to zimovzdorný, stálezelený a vytrvalý polokeř ze Středomoří. Dorůstá do výšky okolo 60 cm.

Nároky a rozmnožování: šalvěj vysejte v dubnu přímo na záhon a mladé rostlinky vyjednoťte na vzdálenost 35 cm nebo ji rozmnožte koncovými řízky v létě. Má ráda slunná a teplá stanoviště a nesnáší zamokření. Dobře poroste i v hluboké a prostorné nádobě.

Péče: šalvěj na jaře seřízněte, nejvíce však o třetinu. V druhé polovině léta, po odkvětu, ji ještě jednou zaštípněte a v zimě lehce přikryjte.

Sklizeň a zpracování: rostliny ve druhém roce po výsadbě mají nejvyšší obsah aromatických látek. Čerstvé listy můžete trhat po celý rok, ale nejvíce účinných látek mají v květnu až červnu, před rozkvětem a za poledne. K sušení sbírejte jen dokonale suché listy. Sušte je ve stínu v tenké vrstvě nebo v sušičce při teplotě 35 °C. Suché listy nesmějí mít černé skvrny.

Použití: šalvěj povzbuzuje činnost žlučníku. Obklady urychlují léčení kožních nemocí. Čaj se užívá jako kloktadlo při bolestech krku, léčí zanícené dásně a vředy v ústech. Přílišné užívání šalvěje škodí zdraví. V kuchyni se přidává do nádivek a k rybám.