Palmy - množení palem (3)

Jedním z nejdůležitějších faktorů je teplota klíčení. Druhy z vlhkých tropů mají své optimum okolo 30 °C, zatímco polopouštní druhy, které se rozpalují od vyhřátého povrchu země, ještě o něco více: až okolo 35 °C. Některé druhy naopak vyžadují teploty nižší, například semena rodu Trachycarpus spolehlivě klíčí při normálních pokojových teplotách jen mírně nad 20 °C, stejně tak i novozélandský Rhopalostylis.

U polopouštních druhů simuluje přírodní podmínky rozkolísání teplot mezi dnem a nocí, a to klidně i o 10 až 15 °C. Palmy z rodů Brahea, Chamerops, Jubaea, Nannorrhops či Parajubaea klíčí výborně v teplotním režimu 30 °C/15 °C s trváním 16 a 8 hodin. Teď možná větší část čtenářů přemýšlí nad tím, jak zajistit takovéto teploty v běžných bytových podmínkách. Pokud si budete vysévat běžné a tolerantní druhy, jako je Chamaerops, Livistona, Rhapis, Washingtonia, pak nemusíte mít obavy – postačí teplota okolo 25 °C. Pokud si však chcete udělat radost nějakým vzácnějším druhem a investujete do jeho semen, pak stojí za to popřemýšlet také nad nějakým spolehlivějším systémem. V dnešní době je bohatá nabídka různých odporových kabelů, termopodložek, teplotních čidel, spínačů a dalšího vybavení, které vám zajistí vhodné teploty.

I tak lze závěrem psaní o teplotách uklidnit čtenáře příkladem z vlastní zkušenosti. Když jsme v roce 2002 nakoupili do botanické zahrady první palmová semena, neměli jsme na ně ještě žádné kvalitní vybavení. V prosinci se pokazilo topení, takže jsme vzali všechna semena domů a každou noc roztopili plynová kamna tak, aby v okolí výsevních krabiček byla teplota okolo 30 °C. Již po dvou týdnech jsme vytahovali vyklíčené vzácnosti jako např. Hyphaene, Johannesteijsmannia, Jubaeopsis a další. Tím můžeme potvrdit, že i v domácích podmínkách se dá vykouzlit leccos, plynárny vám poté ovšem vykouzlí méně radostný účet. Kontrolu doporučuji provádět v prvních dvou měsících po výsevu alespoň 2x týdně, poté by již měl stačit týdenní interval. Při kontrole můžeme zvyšovat vlhkost substrátu také postřikováním. Vyklíčená rostlina je vidět i přes dno krabičky či stěny sáčku, jednou za čas je dobré zkontrolovat i celý obsah krabičky a plesnivá, hnilobně páchnoucí semena raději rovnou vyhodíme. Semena žádným způsobem nemořím, názory na používání fungicidní ochrany výsevů se různí, převažuje však názor, že fungicid může negativně ovlivnit klíčení. Vyklíčená semena lze hned vyjmout a zasadit do vhodného substrátu pro příslušný druh. Tento přenos je naprosto bezpečný, z mnoha stovek vyklíčených semen mi tak těsně po přenosu zahynuly snad jen dvě rostliny. V porovnání úspěšnosti klíčení ve výše popsaných podmínkách s úspěšností klasického výsevu do květináčů se substrátem písek–rašelina byly obecně výrazně lepší výsledky u krabičkové metody. Při přenosu vyklíčených rostlin do nádob musíme vzít v úvahu jejich biologické vlastnosti a přizpůsobit jim výšku nádoby. Existuje skupina polopouštních palem, které nejprve vytvářejí hluboký kůlový kořen a teprve po několika měsících vyrůstá první list, na svém konci navíc vybavený ostrou drápovitou špičkou, která mu umožňuje snáze prorazit na povrch půdy. Do této skupiny patří palmy rodů Borassus, Hyphaene, Medemia, Orania a také slavná Lodoicea maldivica, kterou si však téměř jistě doma vysévat nebudete. Těmto druhům je nutné připravit hodně hluboké nádoby (0,5–1,5 m) jinak dojde k poškození primárního kořene, rostlina nevzejde nad povrch a uhyne hned v prvních měsících života.

Závěrem by se dalo říct pár „povzbudivých“ slov, a to že od palmových semen v drtivé většině případů sice nemůžete očekávat zázračně vysoké klíčivosti, ale v našich podmínkách vyklíčí zhruba 6–7 z 10 zkoušených druhů. Úspěšnost klíčivosti u jednotlivých druhů se pohybuje od několika procent po téměř sto procent. Pokud semena nevyklíčí několik měsíců, je dobré zkontrolovat, zda jsou dosud tvrdá. Pokud ano, vyjmeme je ze substrátu, očistíme, znovu namočíme do teplé vody a opět umístíme do výsevního substrátu, ideálně do poněkud odlišných teplotních podmínek. U severomexických druhů rodu Brahea dokonce pomůže dát semena na nějaký čas vyschnout, umístit do chladničky a po třech měsících znovu vysít. Zkrátka výsevy jsou docela napínavá hra, ve které dobře zúročíme znalosti biologických vlastností druhů a klimatických podmínek na jejich stanovištích.