V kulturním dědictví nipponských ostrovů rozhodně nelze stavět bohyšky vedle sakur či javorů, nicméně již před staletími se o ní vědělo. Byla vnímána jako skromná nevšední kráska, která nestojí ve stínu ikon života šógunátu, nýbrž má svou nepostradatelnou pozici. Dochovalo se těžko přeložitelné přirovnání, kde se gibouči používá jako existenční příklad krásna ke kterému vždy dospěje jen nemnohý a nikdy se nestane vůdčí silou pro svůj setrvalý a neměnný statut. ...