Cukrářské ořechy (4)

Popis jednotlivých červených odrůd ořechů

1) Louny: raší z červenoplodých ořechů nejdříve o 2-3 dny později než u nás nejraněji rašící odrůda klasického polopapíráku Apollo, proto se nehodí do lokalit s častými pozdními jarními mrazíky, kde bývá pravidelně poškozována. Roste poměrně silně. Typické je světleji zelené zbarvení listů této odrůdy. Má velmi pěkné, docela velké protáhlé ořechy s intenzivně rudým jádrem velmi dobré chuti, které pěkně vyplňuje skořápku. Tato odrůda je velmi náchylná k houbové chorobě  hnědnutí listů ořešáku (Gnomonia leptostylla). Lze ji doporučit jen do nejpříznivějších poloh pro pěstování ořešáku, kde není nebezpečí pozdních jarních mrazíků.

2) Sychrov ( OČ–TU–3 ): je dosud jedinou červenoplodou registrovanou odrůdou, byly popsány podrobně v prvním článku. Vymyká se ze sortimentu nejen samosprašností, ale i začátkem plodnosti. Ta často nastupuje již druhým rokem po roubování ve školce. Odolnost k chorobám je dobrá. Raší 6 – 8 dní po odrůdě Louny.

3) Hospozínský červenoplodý: spolu se Sychrovem asi nejznámější odrůda, křapáč se všemi svými nectnostmi (zejména sesychavé jádro, vyšší procento vody v něm). Z tohoto důvodu jsem ho z pokusů záhy vyřadil a jeho pěstování nedoporučuji, protože všechny ostatní odrůdy v pokusu mají jádro opravdu výrazně lepší a nesesychající.

4) Vysoké Mýto: odrůdu jsem vyřadil z pokusů a nedoporučuji ji pro velmi časné rašení, nevyrovnanost plodů a málo atraktivní cihlově červené zbarvení plodů. Plody, které nejsou na obvodu koruny, mají nedostatečně vybarvená jádra. Zdravotní stav byl dobrý, raší v průměru 6 dní po odrůdě Louny.

5) OČ–TU–5: raší 10 dní po odrůdě Louny, má pěkné a relativně velké plody (v průměru kolem 38 mm), jádro pěkně vyplňuje skořápku, chuť jádra je výborná až buketní, zdravotní stav má velmi dobrý. Některé plody při louskání praskají těsně vedle švu, ale jádro se při tom nepoškodí a dá se vyjmout bez poškození. Typická je temně zelená barva listů. Roste silněji než odrůda Sychrov. Předností odrůdy je i to, že plody padají pěkně vyschlé s nízkým procentem vody, plody pak nemají sklon k plesnivění při dosoušení. Skořápka je poměrně tenká, jádro dobře luštitelné rukou, skladováním nesesychá a neztrácí chuť. Plodnost je vysoká a pravidelná a začíná 3. rokem po naroubování. Po 8 letech mého pozorování se jeví jako velmi perspektivní odrůda.

6) DŘ–1: raší o 14-16 dní po odrůdě Louny (6 dní před odrůdou MARS). Je to nejodolnější červenoplodá odrůda v mých zkouškách. Roste slaběji, plody jsou střední velikosti, mají typický kulatý tvar se špičkou, jádro je tmavě červené barvy, velmi dobré chuti, pěkně vyplňuje skořápku. Plodnost začíná 2.-3.rokem po výsadbě. Tento ořech s úspěchem pěstuji i v nadmořské výšce 497 m nad mořem v mrazové kotlině jako vysokokmen. Plodnost je pravidelná. Zdravotní stav stromů je velmi dobrý.

Vedle těchto odrůd mám, zatím krátce, v pokusu další červené zajímavé odrůdy. V tuto chvíli se zmíním jen o odrůdě Čejč, ačkoliv jí mám v pokusu zatím pouze rok. Zaujal mne její letošní pozdní počátek rašení (o 4 dny později než DŘ 1), její zdravotní stav byl letos dobrý. Plody by měly být také dobré kvality. Další léta ukáží, zda se najdou další vhodné náhodné semenáče, které by stály za další množení a zkoušení.

Z klasických odrůd ořechů mám v pokusech odrůdy Mars, Jupiter, Lake, Broadview, Seifersdorfský, Apollo, ze střihanolistých odrůdu Leopold. V sortimentu povolených odrůd jsou další odrůdy, například Bohumil, Victoria, Vilém.