Bylinková zahrada na Kratochvíli (1)

Poslal(a) 14.09. 2017 10:47:37 (90 čtenářů)

Bylinková zahrada na Kratochvíli: Zámeček

V roce 1569 daroval Vilém z Rožmberka Jakubovi Krčínovi z Jelčan pozemky a dvůr Leptáč, nedaleko od Netolic. Za deset let, poté co Leptáč nový majitel zvelebil a přestavěl, se mu v toto místo natolik zalíbilo, že tento pozemek se statkem směnil zpátky – za městečko Sedlčany a 10 vesnic. V roce 1583 pověřil Vilém z Rožmberka vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna výstavbou nového loveckého zámečku ve stylu italských vil.

Bylinková zahrada na Kratochvíli: Parčík na ostrůvku

Pozemek, na kterém Kratochvíle stojí, je umístěn uprostřed obdélníkového vodního příkopu. Bažinatý podklad musel být zpevněn dřevěnými kůly. Na zpevnění a vytvoření „základů“ byla použita olše, která po staletích pod vodou doslova „zkameněla“. Stavba celého areálu byla dokončena v obdivuhodně krátké době 6 let (1583 - 1589). Zámek nebyl ani v prvních letech po dostavění trvale obýván. Majitel s družinou a obyčejně i hosty zde pobýval jen v době honů. Zanedlouho ztratil svou původní funkci, byl využíván podle představ a potřeb měnících se majitelů panství. Došlo k tomu, že byl i částečně vypuštěn vodní příkop, čímž se narušila statika objektu. Postupem času se příkop zaplnil bahnem a odpadky, zámek chátral. Jeho obnova do dnešní podoby začala v 80. letech 20. století. Tehdy bylo třeba vyčistit příkop a upravit hladinu vody na bývalou (současnou) úroveň. V bahně byly nalezeny například i původní hlavice laviček, podle nichž byly vyrobeny repliky, které jsou dnes v parku. Uspořádání zahrady bylo zrekonstruováno podle veduty, obrazu z doby, kdy zámeček vzkvétal. Autorem projektu byl Ing. arch. Otakar Kuča, který architektonicky ztvárnil i zahradu zámku v Praze-Troji.

Stromořadí lemující vodní příkop je tvořeno jabloněmi, odrůdou Rubín. Podle kastelána zámku vybrali tuto odrůdu kvůli vzrůstnosti i atraktivitě plodů. Jak říká kastelán Kratochvíle Mgr. Vojtěch Troup: “Návštěvníkům nikdo na podzim nebrání, aby si nějaké jablko na ochutnání utrhli, ale česáče, kteří by sklízeli víc, zde nevidí rádi.“ Severní stranu vodního příkopu lemují vzrostlé višně. Za nimi podél zdi jsou do pravidelných geometrických obrazců uspořádané záhony. Ty měly původně za úkol zásobovat kuchyni zeleninou a hlavně kořením, bylinkami. V zahradě byly nejspíše všechny v té době užívané byliny, neboť lékařem Viléma z Rožmberka byl opravdový znalec léčiv z přírody, Petr Ondřej Mathiolli. Ten působil i na dvoře Rudolfa II.

Bylinková zahrada na Kratochvíli: Rubín v aleji

Rubrika: V Zahrádkáři tenkrát psali
Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: bylinková zahrada

15.04. 2009
11.28 kB čtenářů
Biozahrádka
14.09. 2017
66 čtenářů
Bylinková zahrada na Kratochvíli (2)
08.04. 2016
4.61 kB čtenářů
Biozahradničení
11.06. 2015
9.86 kB čtenářů
Bylinková zahrada v červnu
16.04. 2009
33.24 kB čtenářů
Bylinky - balkon a terasa
Diskusní fórum / Botanické zahrady, arboreta
10.12. 2016
2.50 kB čtenářů
Botanicus Ostrá (u Lysé nad Labem)
09.12. 2016
1.55 kB čtenářů
Arboretum Paseka Makču Pikču
22.10. 2015
4.91 kB čtenářů
Botanická zahrada Linz
27.12. 2014
25.71 kB čtenářů
Japonská zahrada BZ Praha
25.12. 2014
14.05 kB čtenářů
Botanická zahrada Praha Troja
22.12. 2014
38.46 kB čtenářů
Botanická zahrada VOŠ a SZeŠ v Táboře
22.12. 2014
29.88 kB čtenářů
Botanická zahrada Praha Na Slupi
10.11. 2014
9.46 kB čtenářů
Dendrologická zahrada Průhonice
30.11. 2013
7.21 kB čtenářů
Botanická zahrada Praha - Troja
02.06. 2013
5.66 kB čtenářů
Průhonický park
28.05. 2013
4.03 kB čtenářů
BZ a arboretum Mendelova univerzita Brno