Humus, komposty, hnojení půdy organickými hmotami (2)

Poslal(a) 02.11. 2017 16:57:29 (331 čtenářů)

Komposty zhodnocující půdy lehké
Ne všichni se k dále uvedenému materiálu dostaneme, ale naskytne-li se příležitost, lze zkompostovat bahno z rybníka, odpady z cukrovarů (je jich už hodně málo, ale „hlína“ z řepy je dobrý základ), třeba i jílovité hmoty z cihelen. Lepšímu rozmělnění napomůže to, když necháme jíl před kompostováním vymrznout, pak se snáze zpracovává, dělí. Do kompostu patří i jemná zemina splavená dešti z polí, popřípadě i „bláto“ oškrabané ze silnice. Do těchto „těžkých“ kompostů se může před použitím přimíchat například listovka nebo kompost z hnoje. Dříve se kompostovala i rašelina s přídavkem nějaké hnojivé hmoty jako jsou slepičiny, rohová moučka, popřípadě hnojivé roztoky.

Humus, komposty, hnojení půdy organickými hmotami

Humus, komposty, hnojení půdy organickými hmotami: Plastový kompostér

Péče o komposty
Kompost by měl být na přistíněném místě. Na hmotu tvořící kompost je dobré nahrnout ještě cca 5 cm zeminy. Na slunném místě se mohou přikrývat suchou travou či slámou, slabou vrstvou pilin, hoblin. Komposty mohou být kryty i rostlinstvem, například nějakými tykvemi, melouny. Ty sice odčerpají nějaké živiny, ale více zachrání. Komposty by se měly držet vlhké. Suchý kompost „nepracuje“, tedy spíše bakterie v něm nepracují. Aby se snadněji udržel vlhký, mohl se zalévat, nemá mít na horní straně bříško, ale spíše lavor, aby se v něm zálivková tekutina udržela. Na zalévání se používá voda, živné roztoky. Přehazuje se do podzimu za cca 6-8 týdnů po založení na jaře, při založení ve druhé polovině léta pak za dobu delší – až za 12 týdnů. V zimním období se doba mezi přehazováními protahuje na cca 3 měsíce.

Očkování kompostů
Ten, kdo už kompost dělal a dařilo se mu, může na očkování použít několik lopat tohoto kvalitního kompostu. Kdo začíná, může se buď spolehnout na to, že v zemině, kterou obkládá kompost, bude bakterií také dostatek, nebo se obrátit na prodejny a zakoupit některý z nabízených různých přípravků zrychlujících zrání kompostu. U dobře založeného, neutuženého, dobře vlhčeného a občas živinami dokrmeného kompostu to není potřeba.

Hnojivé zálivky na kompost (i na záhony)
Vykvašením slepičin, holubího trusu, rohoviny se dá připravit zálivka vhodná na vlhčení kompostů i k rostlinám. Spařený trus, rohovina se míchá 1:10 s vodou, za občasného „rozhýbání“ této kaše se nechá vykvasit. Na použití se míchá s dalším desetinásobkem vody Na zalévání kompostu kdykoliv je třeba, na zálivku rostlin na záhonech 2x za měsíc a to na zem, ne na rostlinu.

Hnojivé zálivky lze vytvořit i z kombinací bylin (řebříček, kopřivy, pampeliška, kozlík, yzop,…), rohoviny, kostní moučky… I v tomto případě děláme zákvas, ředíme obdobně jako předchozí.

Kompost zahradní domácí“, volně nebo v kontejneru.
Zatímco předchozí komposty se zakládaly najednou a „zrály“ v celém objemu, v průběhu rozkladu se zahřívaly, svou vlastní činností se „čistily“ od semen plevelů, třeba i vajíček slimáků a choroboplodných zárodků, které by v nich byly, komposty zahradní domácí se tvoří postupně, podle toho, co se v zahradě zkompostovat dá. Dík malému objemu najednou dodávané hmoty se nezahřejí, nemají schopnost likvidovat choroboplodné zárodky, ani plevele. Dáme-li na tento kompost například odkvetlé plevele, vytváří takové uložení ideální podmínky pro dozrání alespoň části semen. Houbovkynahnilého ovoce či zeleniny mají též možnost se buď zakonzervovat, nebo i v okolní organické hmotě pomnožit. Větší množství materiálu je obyčejně ve chvíli, kdy se donutíme zahradu vyplít, posekat. Je dobré tyto činnosti dělat v určité návaznosti tak, aby na kompost přišly tato hmoty ve stejnou dobu a ve vrstvách se střídaly. Tedy cca 3-5 cm posekané trávy, podobně silná vrstva plevele s kořínky a trochou zeminy, a opakovat až do vyčerpání surovin. Vyšší vrstva posekané trávy se sice zahřeje „vlastním teplem“, ale spíše hnije a plesniví, než by se z ní tvořil humus (v takové vrstvě chybí vzduch, kyslík pro ty správné – aerobní bakterie). Lepší je nejdříve posekat, trávu na kompost míchat zavadlou. Pokud by někdo chtěl tvrdit, že se s možností zamoření takového kompostu semeny plevelů a houbovkami snadno vyrovnáme přidáním například nehašeného nebo dusíkatého vápna nevěřte mu. Tím se už tak docela pomalý rozklad ještě zpomalí, zastaví. Vápník (dusíkaté vápno) na doplnění živin (odstranění zárodků chorob, semen plevelů) dáváme až do hotového kompostu, při posledním přehazování.

Slimáčí vajíčka, v kompostě, který se při svém rozkladu správně zahřeje nepřežijí

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: humus komposty

06.03. 2008
19.07 kB čtenářů
Substráty ke zlepšování půd
02.11. 2017
314 čtenářů
Humus, komposty, hnojení půdy organickými hmotami (1)
03.09. 2017
1.10 kB čtenářů
Zelené hnojení (1)
Diskusní fórum / Zahradní substráty, rašelina
13.09. 2016
41.15 kB čtenářů
Hnůj
09.10. 2015
128.87 kB čtenářů
Kompost
30.09. 2015
25.82 kB čtenářů
Zahradní odpad - kompostování
09.04. 2015
12.57 kB čtenářů
Mulčování
24.11. 2014
120.50 kB čtenářů
Kompostování
12.08. 2013
19.02 kB čtenářů
Mulčovací kůra - plíseň na nově založeném záhonu
22.06. 2012
5.29 kB čtenářů
Substrát na zelenou střechu
23.01. 2012
7.19 kB čtenářů
Výsevní substráty
20.05. 2011
18.31 kB čtenářů
Lávová drť
03.05. 2011
15.29 kB čtenářů
Okyselovač půdy
04.03. 2011
17.69 kB čtenářů
Výsev