Prakticky celý rok jsme se zabývali pěstováním tradičnějších ale i módním druhů zeleniny. Tradiční jsou třeba zelí, okurky, kapusta, květák, rajčata, mrkev, bulvový celer, petržel v posledních cca 20 letech i cukety, módní (dříve pěstované, ale nijak v tisku neprotěžované) jako jsou různé dýně (např. hokaido – to se bez větší reklamy omezeně pěstovalo v České republice už v osmdesátých létech, tykev olejná, muškátová), lilky, celer řapíkatý, chřest, některé bylinky a asijská zelenina (kerblík, bazalka, saturejka, jedlá chryzantéma, čínské zelí, mizuna, listové a baby saláty,…). Časem se ukáže, co v té naší zahrádce poroste dobře a hlavně, co z toho, co vypěstujeme, bude rodina ochotně jíst.

Zelenina nemusí být jen potravinou: Lichořeřišnice - jedlá kytka

Zelenina nemusí být jen potravinou: Topinambur - brambory pro cukrovkáře
Zelenina dokáže zázraky. Teď v zimě máme příležitost hodně si číst, jak v knihách, tak na internetu (u počítačově gramotných), dozvídat se o zelenině víc než jen to jak se pěstuje, uchovává a zpracovává. Také je čas na poznávání chorob a škůdců, kteří se s námi v sezoně o úrodu dělili. Paměť je obyčejně nedostatečná, nevydá po čase potřebné podrobné informace potřebné k určení patogena, mnohem lepší je poškození zaznamenat pomocí fotoaparátu a v případě, že si neporadíme sami, zeptat se v nějaké poradně. A po jejich určení se pustit do hledání cest, jak se jich zbavit. Od těch nejspíše nejsnadnějších a nejúčinnějších – konvenčních, přes ekologicky šetrné (což se nemusí vylučovat) až po biologické, alternativní způsoby.
