Poškození stromů a keřů hálkami

Poslal(a) 19.07. 2018 10:17:01 (2764 čtenářů)

Hálky jsou zduřeniny nebo výrůstky tvořené zmnoženými buňkami rostlinných pletiv, které vznikají jako reakce na poškození jiným organismem, především hmyzem nebo roztoči. Podobné útvary vyvolané působením bakterií nebo hub se označují jako nádory (tumory): např. nádory vyskytující se na kořenovém krčku růží, které způsobují bakterie Agrobacterium tumefaciens.

Poškození stromů a keřů hálkami (PIXABAY)

Většina hálek rostliny výrazně nepoškozuje. Obvykle stačí napadené části s prvními hálkami odstranit dříve, než se rozšíří na celou rostlinu. Nejčastějšími původci hálek jsou vlnovníkovití. Asi 0,2 mm velcí roztoči sají na rostlinách a ty reagují tvorbou hálek různých tvarů. Známé jsou knoflíčkovitétyčinkovité hálky nacházející se například na líci listů lip, javorů, vrb nebo jilmů. Naduření pupenů černého rybízu nebo lísky způsobují hálčivci. Na listech hrušní se krátce po vyrašení objevují ploché zelené puchýřky, které postupně mění barvu na žlutočervenou až hnědočernou a listy odumírají. Jejich původcem je hálčivec hrušňový. V živých plotech z habrů lze podle zkadeřených okrajů listů snadno identifikovat roztoče.

Další původci hálek, bejlomorky, mohou způsobovat rozmanité změny. Na listech buků se často vyskytují špičaté zelené nebo červené hálky bejlomorky bukové. Uvnitř hálek se ukrývají larvy. Bejlomorky se vyskytují také na zimostrázu (Buxus). Jejich oranžové larvy se vyvíjejí v nápadných žlutých, později nekrotizujících puchýřcích na listech.

Žlabatky se často vyskytují na dubech. Na žilkách na rubu listů se objevují až 2 cm velké, měkké žlutočervené hálky žlabatky dubovéduběnky. Především na šípkových růžích je rozšířena žlabatka růžová. Na výhonech tvoří kulovité až 10 cm velké hálky na povrchu pokryté vlákny. Uvnitř se vyvíjejí bělavé larvy. Na rubové straně listů javorů tvoří hálky žlabatka javorová (Pediaspis aceris). Sání mšic způsobuje kadeření listů dřevin, např. na listech jilmů, v nichž žijí tmavě zbarvené mšice vlnatky hrušňové. Koncem léta se stěhují na kořeny hrušní a na podzim se vracejí na jilmy, kde nakladou vajíčka, která přezimují.

Poškození stromů a keřů hálkami (PIXABAY)

Ukázka textu z časopisu Naše krásná zahrada
Vydavatelství BURDA Praha spol. s.r.o.
Luxembourg Plaza, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3
http://www.burda.cz/

foto Pixabay

Články: poškození stromů

14.06. 2010
16.50 kB čtenářů
Červen - okrasná zahrada (2)
08.09. 2010
10.05 kB čtenářů
Září - užitková zahrada (1)
07.09. 2015
7.34 kB čtenářů
Ovoce - když výnosy nejsou (2)
03.03. 2017
2.61 kB čtenářů
Magnolia 'Eskimo' - šácholan zahradní
01.12. 2009
24.01 kB čtenářů
Výchovný řez stromů (1)
06.08. 2008
26.89 kB čtenářů
Prunus domestica 'Zelená renklóda' - slivoň
28.08. 2011
9.76 kB čtenářů
Horko a sucho škodí stromům
07.01. 2009
24.80 kB čtenářů
Leden v zahradě (3)
06.01. 2012
26.60 kB čtenářů
Diospyros kaki - tomel japonský
05.09. 2017
2.31 kB čtenářů
Cukrářské ořechy (4)
03.12. 2009
26.93 kB čtenářů
Taxus - tis | Dendrologická zahrada VÚKOZ (1)
Diskusní fórum / Keře a stromy
04.10. 2018
392 čtenářů
Živý plot - podzimní řez
28.04. 2017
64.95 kB čtenářů
Neopadavé keře do živého plotu
19.03. 2017
5.64 kB čtenářů
Lišejník na větvích
19.09. 2016
3.25 kB čtenářů
Menší dřevina - metr od domu a 0,4 m od plynoměru
14.02. 2016
7.79 kB čtenářů
Keře, stromky a rostliny na terasu - celoroční!
04.05. 2015
13.06 kB čtenářů
Výsadba keřů
21.10. 2014
88.38 kB čtenářů
Vrba japonská - zasychání Hakuro Nishiki
16.12. 2013
11.77 kB čtenářů
Delonix - ohňový strom
11.10. 2013
12.40 kB čtenářů
Živé ploty nestříhané
08.10. 2013
10.80 kB čtenářů
Původní keře - živý plot
07.10. 2013
18.03 kB čtenářů
Původní keře - druhy vhodné do zahrad