Rostliny: Buddleia davidii - komule Davidova

Poslal(a) 09.04. 2007 20:44:27 (116257 čtenářů)

Komule přitahuje motýly

Rod komule (Buddleia>), který byl pojmenován na počest anglického botanika reverenda Adama Buddlea z Essexu, zahrnuje kolem 100 druhů stálezelených, poloopadavých a opadavých keřů, stromků a bylin rostoucích především v tropické a subtropické Americe, Asii, v severní a jižní Africe. Ve středoevropských podmínkách je však možné pro okrasné zahrady použít pouze dva opadavé druhy - komuli střídavolistou (Buddleia alternifolia) a komuli Davidovu (Buddleia davidii).

Komule Davidova roste divoce ve střední a jihozápadní Číně v nadmořských výškách do 2 600 m. Druhové jméno získala komule po svém objeviteli, francouzském misionáři a přírodovědci otci Armandu Davidovi. Bylo to v roce 1869 a od té doby se komule díky svým barevně atraktivním kultivarům stala oblíbeným listnatým keřem. To, že květenství připomíná šeřík a keř přitahuje motýly, vedlo k jeho lidovému označení „letní šeřík“ nebo „motýlí keř“, v angličtině butterfly bush, summer lilac, Němci ji nazývají Sommerflieder či Schmetterlingsstrauch.

Popis rostliny
Komule je nepravidelně stavěný keř. Jeho větve jsou vzpřímené, v horní polovině mírně převisající. Dorůstá do výšky kolem 3 – 5 m. Má vstřícné, kopinaté, 10 až 25 cm dlouhé listy, které jsou temně zelené, na rubu bělavě plstnaté. Také letorosty jsou slabě plstnaté a způsobují, že rostlina celkově působí suchomilným dojmem.
Komule začíná kvést v červenci a pokračuje v kvetení někdy až do října. Krátce trubkovité květy jsou uspořádány v hustých, štíhlých, vzpřímených nebo lehce převislých latách na konci letorostů. Laty bývají průměrně 25 cm dlouhé. Šeříkově zbarvené drobné květy mají oranžové ústí, jsou vonné a s velkým množstvím nektaru. V plném létě, když komule rozkvétají, se proto díky nektaru stávají opravdovým magnetem pro všechny motýli v zahradě (včetně bělásků…). Pokud včas odstraníme odkvetlá květenství, předejdeme tím tvorbě semen a keř pokvete na bočních výhonech mnohem bohatěji. Plodem je dvoupouzdrá tobolka, která obsahuje asi 50 malých semen. Starší větve mají šedohnědou kůru, která se loupe v pruzích. Komule nemá příliš hluboký kořenový systém, ale zato je bohatě větvený. Podzimní zbarvení listů je nevýznamné. Keř je odolný proti znečištěnému ovzduší a netrpí žádnými chorobami a škůdci.

Nároky
Komuli lze sice pěstovat skoro v každé zahradní půdě, snese dokonce polostín, ale na úkor bohatosti kvetení. Nejvhodnější je však pro ni chráněné, teplé a slunné stanoviště. Vytváří zde potom hodně nektaru a květy přilákají větší počet motýlů a ostatního dvoukřídlého hmyzu. Půda jí vyhovuje dostatečně propustná, výživnější. Zjara můžeme komuli na záhoně pohnojit plným hnojivem, v létě ale dávku neopakujeme, abychom nesnižovali její mrazuvzdornost. Snese i sušší stanoviště, ale během vegetace bychom ji měli s ohledem na její dobrou kondici občas dopřát zálivku. Komule je vápnomilná. Na zimu přikryjeme její kořeny listím.

Řez
Abychom zachovali pěkný vzhled rostliny, musíme komuli Davidovu pravidelně na jaře seříznout. Po skončení silnějších mrazů, někdy v únoru, je potřeba všechny větve hluboko seříznout do výšky asi 15 cm nad zemí a ponechat 2 – 3 pupeny. Většina odstraňovaných větví je stejně namrzlá, protože komule trpí v našich podmínkách v tuhých zimách mrazem. Řezu do starého dřeva se nebojte, rostlina velmi rychle obráží a vytvoří za rok 2 až 3 m dlouhé nové výhony s bohatou násadou květů. Pokud ale keř nebudete pravidelně řezat, zůstane proschlý, nevzhledný, podstatně méně pokvete a bude vysoký až 5 m.

Rozmnožování
Nejlépe je rozmnožovat komuli v létě řízkováním z dlouhých letorostů. Výsev je sice možný, ale poměrně nejistý, protože semenné potomstvo bývá nevyrovnané.

Doba výsadby
Vhodná doba výsadby pro komuli Davidovu je na jaře, kdy se rostliny dobře ujímají a nehrozí jim již nebezpečí namrznutí. Pokud keř vysadíme na podzim, výhony mu nezkracujeme, ale řez provedeme až na jaře. Raději, něž prostokořené sazenice, volíme výsadbu rostlin z kontejnerů. Kromě toho, že nám umožňují výsadbu po celé vegetační období, tyto keře s bohatším kořenových systémem lépe rostou. Přesazovaní starších keřů komule nemá praktický význam, neboť rostlina patří mezi rychle rostoucí dřeviny a je vhodnější zakoupit mladou rostlinu, která nám rychle naroste (podobně jako nebudeme chtít přesazovat starý zlatý déšť Forsythia x intermedia). Ujímatelnost je po přesazení těchto starších exemplářů pochopitelně podstatně horší než u mladých jedinců.

Použití
Aby ukázala komule svoji krásu, potřebuje dostatek prostoru, kde by mohla rozložit svoje květy obsypané větve. Nejvhodnější umístění v zahrádce je proto jako solitér. Použít ji ale můžeme také do menších keřových skupin. Kombinovat se dá s letními trvalkami, kterých máme široký výběr. Pěkně se v její blízkosti bude vyjímat např. ve stejnou dobu kvetoucí polokeř ořechoplodec (Caryopteris x clandonensis) nebo okrasná travina ovsíř (Helictrotrichon sempervirens).

Některé doporučené kultivary
V současné době na našem trhu existuje celá řada atraktivních kultivarů. Paleta květenství komule zahrnuje barvy od čistě bílé, odstíny růžové, čistě modré, purpurově červené nebo modrofialové.
Black Knight – statný, opadavý keř, obloukovité větve, výška až 5 m, fialově purpurové květy
Harlequin – statný keř s obloukovitými větvemi, dlouhé listy jsou zašpičatělé, tmavě zelené se smetanově bílými okraji, laty vonných květů jsou červeně purpurové a rozvíjejí se od léta do podzimu
Empire Blue – sytě fialově modré květy, velmi hustý keř, květenství mohou být až 30 cm dlouhá
Nanho Blue – keř menších rozměrů, výška do 2 m, kompaktní, má větvičky tenké, znatelně menší listy a kratší květenství, barva květů namodrale purpurové, každý květ má oranžové ústí
Pink Delight – květy bledě růžové
Royal Red – nejoblíbenější z odrůd s červenými květy, barva purpurově červená, dlouhé květenství až 50 cm
White Bouquet – má bílé voňavé květy se žlutým očkem
Lochinch – jedná se o hybrid uvedený na trh v roce 1959. Vznikl pravděpodobným křížením méně odolných druhů komule Buddleia fallowiana a odrůdou komule Davidovy. Výsledkem je elegantní kompaktní keř vysoký 2 – 2,5 m. Jeho květenství jsou sice poměrně krátká, ale zato pěkně modrofialová a slabě voní.

Buddleia davidii White Bouquet

Buddleia davidii Harlequin

Články: buddleia davidii

29.09. 2011
24.96 kB čtenářů
Komule Davidova - množení řízkováním a semeny
12.02. 2008
34.30 kB čtenářů
Malé dřeviny do květinové zahrady
28.02. 2011
33.98 kB čtenářů
Řez rostlin - keře kvetoucí v létě
28.07. 2011
42.92 kB čtenářů
Dřeviny kvetoucí v létě
20.06. 2004
78.21 kB čtenářů
Dřeviny pro živé ploty (4)
02.03. 2011
22.58 kB čtenářů
Buddleia davidii 'Royal Red' - komule davidova
20.07. 2011
11.09 kB čtenářů
Buddleia davidii 'Black Knight' - komule davidova
27.06. 2014
35.95 kB čtenářů
Nejlepší kvetoucí keře
03.07. 2003
44.95 kB čtenářů
Keře a kompozice zahrady (1)
05.11. 2009
19.91 kB čtenářů
Biodiverzita, biodiverzanti, zahrádkáři a ti ostatní
07.01. 2009
21.39 kB čtenářů
Leden v zahradě (3)
Diskusní fórum / Keře listnaté opadavé
25.04. 2017
39.87 kB čtenářů
Tamaryšek - pěstování
04.04. 2017
312 čtenářů
Mandloň obecná - pěstování
02.04. 2017
35.89 kB čtenářů
Ptačí zob - výsadba, střih
21.03. 2017
541 čtenářů
Svída - množení řízkováním
18.03. 2017
393 čtenářů
Šeřík - výsadba
17.03. 2017
512 čtenářů
Okrasné keře - kdy sázet?
17.03. 2017
604 čtenářů
Zlatice - řez
01.12. 2016
10.12 kB čtenářů
Komule Davidova - pěstování
12.10. 2016
1.10 kB čtenářů
Pěnišníky a azalky - řízkování
25.09. 2016
142.15 kB čtenářů
Hortenzie - pěstování
19.09. 2016
1.80 kB čtenářů
Mandloň - druhy a pěstování