Botanické lilie (1)

Poslal(a) 10.07. 2007 15:56:49 (37183 čtenářů)

Lilium candidum

Slovo lilie pochází z řeckého slova leiron podobně jako jiné evropské ekvivalenty (ĺalia, Lilie, lily, lis, lilium, lilia, lilija, lirio, giglio atd.). Nejstarší vyobrazení lilie je asi 3500 - 4000 staré a bylo nalezeno na freskách na řeckém ostrově Santorin (lilie chalcedonskáL. chalcedonicum) a v ruinách paláce krále Minoa na ostrově Knóssos (lilie bělostnáL. candidum).

Ve starém Řecku byla lilie zasvěcena bohyni Afrodíté a také Artemidě a Heře. Odtud se kult lilie dostal k Římanům a lilie zdobily pomníky Diany a Venuše. Okvětní lístky dávali do podušek nebo je macerovali v oleji, který pak používali do koupele.

V severnějších krajích Evropy byla lilie bělostná symbolem čistoty, který přijali i křesťané. Lilie je proto často vyobrazena s Pannou Marií na gotických a renesančních obrazech. Lilie se pěstovaly v klášterech, odkud se rychle šířily do dalších zahrad.

V Číně jsou dochovány zprávy z druhého století n. l. o používání lilií v čínském lékařství. Ve 12. století Číňané rozlišovali několik druhů lilií (např. lilii kopinatolistou - L. lancifolium a stejnobarvou - L. concolor). Používali je k výživě - ze sušených cibulí mleli mouku, a to již od 10. století. Lilie tam byla vlastně užitkovou, nikoli okrasnou rostlinou.

O lilii chalcedonské se píše v Bibli, zprávy o dalších druzích se objevují od konce 16. století (lilie pacibulkatáL. bulbiferum, zlatohlaváL. martagon). V 18. století to byly lilie okázalá (L. pomponium), pyrenejská (L. pyrenaicum) a první americká lilie - lilie kanadská (L. canadense). Začátkem 19. století se do Evropy dostaly asijské druhy (lilie nízkáL. pumilum), stejnobarváL. concolor) a později i další druhy, většinou americké. Velkou pozornost vzbudily v minulém století japonské lilie (zlataváL. auratum a nádhernáL. speciosum) a jejich cibule se dovážely ve značném množství. Až začátkem tohoto století byly objeveny čínské trubkovité lilie, které se rychle staly velmi populárními. Mezi nejpozději poznané náleží lilie Macklinina (L. mackliniae), rodopská (L. rhodopeum), Soulieova (L. souliei) a stromní (L. arboricola) popsané v polovině dvacátého století.

Lilie tvoří rod Lilium, který je součástí čeledě liliovitých – Liliaceae, kde s velmi příbuznými rody Cardiocrinum, Nomocharis, Notholirion a Fritillaria tvoří podčeleď Lilioideae. K liliovitým náležejí i další známé květiny, jako jsou tulipány, hyacinty, sněženky, denivky aj. V přírodě jsou lilie rozšířeny v mírném pásu Eurasie od Španělska přes Rusko do Číny, Indie až Japonska. Dostaly se i do subtropických podmínek (Tchaj-wan). V Severní Americe se vyskytují od Kanady po Kalifornii a Floridu. Rozšířily se tam ze své pravlasti - z genetického centra v Asii.
Ukázka textu z knihy Pěstujeme Lilie, Břetislav Mičulka
Nakladatelství Brázda, s.r.o.
Braunerova 4, 180 00 Praha 8
Tel.: +420284841141, Fax.: +420284841141
www.ibrazda.cz

foto Hana Vymazalová

Články: botanické lilie

02.07. 2007
31.80 kB čtenářů
Pěstujeme lilie
10.07. 2007
11.83 kB čtenářů
Botanické lilie (2)
18.07. 2007
15.31 kB čtenářů
Evropanky
12.07. 2007
32.91 kB čtenářů
Pěstované lilie
15.02. 2008
72.84 kB čtenářů
Lilium - lilie
27.11. 2004
17.76 kB čtenářů
Cibulnaté rostliny
02.09. 2010
22.56 kB čtenářů
Cibuloviny - orientační hloubka výsadby
11.01. 2012
28.18 kB čtenářů
Lilie - klasifikace lilií
30.01. 2009
32.21 kB čtenářů
Lilium - lilie (1)
Diskusní fórum / Cibuloviny, hlíznaté rostliny
29.04. 2019
704 čtenářů
Tulipány v nádobách po odkvětu
01.04. 2019
13.00 kB čtenářů
Kana - pěstování
08.02. 2019
110.45 kB čtenářů
Lilie - pěstování
24.10. 2018
1.79 kB čtenářů
Výsadba lilií
23.10. 2018
30.42 kB čtenářů
Begónie - pěstování
03.09. 2018
2.52 kB čtenářů
Mečík - uskladnění
07.08. 2018
2.39 kB čtenářů
Cibuloviny vyjmutí z půdy
11.04. 2018
7.47 kB čtenářů
Mečík - pěstování
03.04. 2018
2.82 kB čtenářů
Odkvetlé cibuloviny
26.05. 2017
53.33 kB čtenářů
Brambořík - péče po odkvětu
24.04. 2017
154.14 kB čtenářů
Begonie - pěstování