Botanické lilie (1)

Poslal(a) 10.07. 2007 15:56:49 (29961 čtenářů)

Lilium candidum

Slovo lilie pochází z řeckého slova leiron podobně jako jiné evropské ekvivalenty (ĺalia, Lilie, lily, lis, lilium, lilia, lilija, lirio, giglio atd.). Nejstarší vyobrazení lilie je asi 3500 - 4000 staré a bylo nalezeno na freskách na řeckém ostrově Santorin (lilie chalcedonskáL. chalcedonicum) a v ruinách paláce krále Minoa na ostrově Knóssos (lilie bělostnáL. candidum).

Ve starém Řecku byla lilie zasvěcena bohyni Afrodíté a také Artemidě a Heře. Odtud se kult lilie dostal k Římanům a lilie zdobily pomníky Diany a Venuše. Okvětní lístky dávali do podušek nebo je macerovali v oleji, který pak používali do koupele.

V severnějších krajích Evropy byla lilie bělostná symbolem čistoty, který přijali i křesťané. Lilie je proto často vyobrazena s Pannou Marií na gotických a renesančních obrazech. Lilie se pěstovaly v klášterech, odkud se rychle šířily do dalších zahrad.

V Číně jsou dochovány zprávy z druhého století n. l. o používání lilií v čínském lékařství. Ve 12. století Číňané rozlišovali několik druhů lilií (např. lilii kopinatolistou - L. lancifolium a stejnobarvou - L. concolor). Používali je k výživě - ze sušených cibulí mleli mouku, a to již od 10. století. Lilie tam byla vlastně užitkovou, nikoli okrasnou rostlinou.

O lilii chalcedonské se píše v Bibli, zprávy o dalších druzích se objevují od konce 16. století (lilie pacibulkatáL. bulbiferum, zlatohlaváL. martagon). V 18. století to byly lilie okázalá (L. pomponium), pyrenejská (L. pyrenaicum) a první americká lilie - lilie kanadská (L. canadense). Začátkem 19. století se do Evropy dostaly asijské druhy (lilie nízkáL. pumilum), stejnobarváL. concolor) a později i další druhy, většinou americké. Velkou pozornost vzbudily v minulém století japonské lilie (zlataváL. auratum a nádhernáL. speciosum) a jejich cibule se dovážely ve značném množství. Až začátkem tohoto století byly objeveny čínské trubkovité lilie, které se rychle staly velmi populárními. Mezi nejpozději poznané náleží lilie Macklinina (L. mackliniae), rodopská (L. rhodopeum), Soulieova (L. souliei) a stromní (L. arboricola) popsané v polovině dvacátého století.

Lilie tvoří rod Lilium, který je součástí čeledě liliovitých – Liliaceae, kde s velmi příbuznými rody Cardiocrinum, Nomocharis, Notholirion a Fritillaria tvoří podčeleď Lilioideae. K liliovitým náležejí i další známé květiny, jako jsou tulipány, hyacinty, sněženky, denivky aj. V přírodě jsou lilie rozšířeny v mírném pásu Eurasie od Španělska přes Rusko do Číny, Indie až Japonska. Dostaly se i do subtropických podmínek (Tchaj-wan). V Severní Americe se vyskytují od Kanady po Kalifornii a Floridu. Rozšířily se tam ze své pravlasti - z genetického centra v Asii.
Ukázka textu z knihy Pěstujeme Lilie, Břetislav Mičulka
Nakladatelství Brázda, s.r.o.
Braunerova 4, 180 00 Praha 8
Tel.: +420284841141, Fax.: +420284841141
www.ibrazda.cz

foto Hana Vymazalová

Články: botanické lilie

02.07. 2007
25.13 kB čtenářů
Pěstujeme lilie
10.07. 2007
10.91 kB čtenářů
Botanické lilie (2)
18.07. 2007
12.27 kB čtenářů
Evropanky
12.07. 2007
26.40 kB čtenářů
Pěstované lilie
15.02. 2008
63.95 kB čtenářů
Lilium - lilie
27.11. 2004
15.50 kB čtenářů
Cibulnaté rostliny
02.09. 2010
15.40 kB čtenářů
Cibuloviny - orientační hloubka výsadby
11.01. 2012
12.24 kB čtenářů
Lilie - klasifikace lilií
30.01. 2009
27.70 kB čtenářů
Lilium - lilie (1)
Diskusní fórum / Cibuloviny, hlíznaté rostliny
24.04. 2017
119.93 kB čtenářů
Begonie - pěstování
15.04. 2017
97 čtenářů
Bramboříky
26.03. 2017
265 čtenářů
Hymenocallis - pěstování
26.03. 2017
232 čtenářů
Úpolín - pěstování
17.03. 2017
209 čtenářů
Cibule a hlízy - rozdíl
22.09. 2016
941 čtenářů
Cibule tulipánů
22.09. 2016
2.40 kB čtenářů
Kana - pěstování
05.08. 2016
20.33 kB čtenářů
Begónie - pěstování
19.04. 2016
1.50 kB čtenářů
Šafrán zahradní - jedlost?
15.04. 2016
20.12 kB čtenářů
Liliochvostec, Kleopatřina jehla - pěstování
17.04. 2015
26.83 kB čtenářů
Brambořík - množení