Rostliny: Cichorium intybus - čekanka obecná

Poslal(a) 15.01. 2008 09:00:03 (20279 čtenářů)

Cichorium intybus - čekanka obecná

Čeleď: čekankovité (Cichoriaceae), možno řadit mezi hvězdnicovité (Asteraceae)
Lidové názvy: pocestník, cikorka, německá káva, koření sv. Petra
Čekanka je vytrvalá, až přes 1 metr vysoká mléčící bylina s válcovitě kůlovým kořenem, z něhož vyrůstá větvená, poměrně slabá, ale tuhá, lysá nebo častěji štětinatě chlupatá lodyha. Jednoduchý, někdy větvený válcovitý nebo vřetenovitý kořen je až 30 cm dlouhý, v průměru má až 15 mm, je žlutohnědý až světle hnědý, suché kořeny jsou na povrchu slabě kroužkovitě zvrásněné.

Prvým rokem vyrůstá přízemní listová růžice, která vykvétá od druhého roku. Spodní lodyžní listy jsou podlouhlé až kopinaté, chobotnatě zubaté až celokrajné, přisedající uťatou nebo hrázovitou bází. Hořejší listy přisedají uťatou nebo srdčitou bází. Četné jednotlivé úbory modrých květů mají až 4 cm v průměru, vespod jsou podepřeny zákrovními lístky štětinatě brvitými a často žláznatými. Postranní úbory jsou přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, konečné sedí na kuželovité, až 7 cm dlouhé stopce. Květy jsou jazykovité, nejčastěji blankytně modré, vyskytují se ale také rostliny bíle nebo růžově kvetoucí. Semeník je spodní, složený ze dvou plodolistů, avšak obsahuje jen jedno vajíčko. Na vrcholu semeníku je mnoho nepatrných štětinek, jež představují kalich. Tyčinek je pět a jejich prašníky jsou dohromady slepeny v rourku, kterou prochází volně čnělka, rozdělená na konci ve dvě bliznová ramena. Plody jsou obvejčité nažky bez chmýru, lemované na horním konci korunkou štětinek. Kvete od července do září.

Výskyt: Rostlina roste hojně u cest, na mezích, pastvinách, úhorech, rumištích a náspech a na jiných pustých místech z nížiny až do podhůří. Je rozšířena skoro v celé Evropě, severní Africe a na východ sahá až do střední části evropského Ruska a přes Přední Asii, Írán a Balúčistán až k Bajkalskému jezeru. Zplaněle roste ve východní Asii, Jižní Americe, jižní Africe a na Novém Zélandu.

Využití: Z pražených kořenů nekvetoucích rostlin (forma radicosum) se připravuje náhražka kávy nebo přísada do kávy. V západní Evropě, hl. v Belgii a také v Itálii, se pěstuje čekanka (forma foliosum) pro etiolované pupeny, které chutnají mírně nahořkle a pojídají se jako salát.

Zajímavost: Cikorka se jako náhražka zrnkové kávy v Evropě rozšířila hlavně v letech tzv. kontinentální blokády, kterou r. 1806 vyhlásil Napoleon I. za války s Anglií a která uzavřela evropské trhy veškerému anglickému zboží ze zámoří, tedy i dovozu surové kávy a třtinového cukru. Tím se podnítilo ve střed. a v záp. Evropě šlechtění cukernatých řep, výroba řepného cukru i cikorky. První výrobna cikorky v Čechách v Mochtíně u Klatov byla již na začátku 19. stol.

Sběr pro léčivé účinky
Droga: kořen planě rostoucí čekanky, příp. nať

Obsahové látky: Hlavní účinné látky jsou v mléčné šťávě rostliny. Nejdůležitější jsou terpenické a glykosidické hořčiny podporující chuť k jídlu, trávení a vylučování žluče, v kořenech je hojně obsažen zásobní polysacharid inulin (až 15 %), tvořený zbytky molekul fruktózy. Je to hydroskopický bílý prášek bez chuti a zápachu, špatně rozpustný ve studené, dobře pak v horké vodě, který se používá jako výživa pro diabetiky. Složí také k získávání fruktózy a používá se jako diagnostická látka při měření glomerulární filtrace ledvin. Čekanka obsahuje dále třísloviny, manit, kaučuk, cholin, arginin a kromě jiných i velké množství minerálních látek.

Sběr a sušení: Kořeny se v září a říjnu vyrývají rýčem, omyjí se a rozřežou asi na 15 cm dlouhé kousky, které se suší na stinném místě, nebo lépe umělým teplem do 50 °C. Droga je téměř bez pachu a má hořkou chuť. Nesmí obsahovat jinak zbarvené kořeny a zbytky nadzemních částí. Kvetoucí nať se sbírá od července do září. Suší se ve slabé vrstvě bez obracení, na suchých a stinných místech. Suchá droga má zelenou až šedozelenou barvu, květy při sušení zbělají. Kvalitu drogy snižují jinak zbarvené části a zbytky stonku silnější než 5 mm.

Použití: V lidovém léčitelství se z nati i kořene připravuje odvar (dvě čajové lžičky na šálek vody dvakrát denně). Používá se především jako prostředek čistící krev, podporující vylučování žluče a tvorbu žaludečních šťáv a tím i povzbuzující trávení a chuť k jídlu při nechutenství, žaludečních potížích, zácpě, jaterních chorobách včetně žlučových kaménků. Zevně se používá k obkladům při kožních zánětech a vyrážkách.
Michal Sochor
Botanika - teorie a praxe
botanika.borec.cz

foto Hana Vymazalová
11 článků v tomto tématu
04.07. 2017
194 čtenářů
Lythrum salicaria - kyprej vrbice
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae) Bylina vytrvalá, statná, 30-180 cm vysoká. V zemi má kůlovitý kořen. Lodyha přímá, většinou jednoduchá, čtyřhranná, listnatá. Listy úzce kopinaté,
04.07. 2017
160 čtenářů
Ononis spinosa - jehlice trnitá
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Rostlina nižší, vytrvalá, keříčkovitá, až 30-80 cm vysoká. Lodyhy přímé, na bázi dřevnatějící, mají tuhé trny. Dolní listy trojčetné, horní jednoduché.
04.07. 2017
160 čtenářů
Trifolium hybridum - jetel zvrhlý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, 20-50 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá až poléhavá, chudě větvená, listnatá, vyrůstá jedna nebo několik. Listy
04.07. 2017
135 čtenářů
Lathyrus sylvestris - hrachor lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, robustní, 60-200 cm dlouhá. V zemi má dlouhé, silné kořeny. Lodyh vyrůstá více, jsou poléhavé i popínavé, čtyřhranné, dvoukřídlé, listnaté.
26.06. 2017
275 čtenářů
Vicia sylvatica - vikev lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina lesní, vytrvalá, až 2 m dlouhá. V půdě má tenké, plazivé kořeny. Lodyhy jsou četné, popínavé, hranaté, rozvětvené, listnaté. Listy jsou zpeřené,
26.06. 2017
264 čtenářů
Galega officinalis - jestřabina lékařská
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina statná, vytrvalá, 40-100 cm vysoká. V zemi má silný kůlový kořen. Lodyh vyrůstá více, jsou přímé, nevětvené nebo jen v dolní části, na povrchu mělce
26.06. 2017
261 čtenářů
Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, trsnatá, 30-60 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha vystoupavá až poléhavá, na bázi dřevnatá, větvená, hustě listnatá, přitiskle chlupatá.
21.06. 2017
261 čtenářů
Malva moschata - sléz pižmový
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina vytrvalá, 30-100 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá, tuhá, dole větvená, chlupatá, listnatá. Přízemní listy dlouze řapíkaté, horní
21.06. 2017
338 čtenářů
Malva sylvestris - sléz lesní
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, keříčkovitá, 30-120 cm vysoká. V půdě má silný kořen. Lodyhy přímé až poléhavé, silné, v dolní části větvené, listnaté.
21.06. 2017
208 čtenářů
Armeria vulgaris - trávnička obecná
Čeleď: olověncovité (Plumbaginaceae) Bylina vytrvalá, 20-40 cm vysoká. V zemi má silný oddenek. Stonek bezlistý jednoduchý, hladký, zakončený květenstvím. Listy vyrůstají v husté přízemní
21.06. 2017
262 čtenářů
Persicaria amphibia - rdesno obojživelné
Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae) Bylina vytrvalá, tvoří dvě formy - vodní a suchozemskou. Má poměrně dlouhý, tenký plazivý oddenek. Vodní rostliny koření na dně vodní plochy. V dolní