Rostliny: Symphytum officinale - kostival lékařský

Poslal(a) 30.01. 2008 21:17:33 (33339 čtenářů)

Symphytum officinale - kostival lékařský

Čeleď: brutnákovité (Boraginaceae) | Je to statná, vytrvalá, až 1 m vysoká bylina s lodyhami ztuha přímými, odstále štětinatými, jež vyrůstají z vícehlavého, svislého, řepovitě ztlustlého, na povrchu skoro černého a uvnitř bělavého a až 30 cm dlouhého oddenku.

Lodyhy jsou tuhé, nahoře rozvětvené a od sbíhajících listů nápadně křídlaté. Lodyžní listy střídavé, sbíhavé, vejčitě kopinaté až kopinaté, špičaté, chlupaté, přízemní a dolní s křídlatým řapíkem, jehož křídla sbíhají daleko po lodyze, horní listy přisedlé. Čepel listů je na rubu nápadně vynikle žilnatá. Květy skládají mnohokvěté husté dvojvijany a vijany, jsou krátce stopkaté, s kalichem rozděleným do poloviny až do dvou třetin v pět kopinatých cípů. Koruna je modrofialová, vzácně růžová nebo bílá, nápadně srostloplátečná, trubkovitě baňkovitá, 1-2 cm dlouhá, jen na konci rozdělená v 5 malých, široce trojbokých cípů a v ústí má krátce trojboké, ven zahnuté šupinky. Tyčinek je 5, s fialovými prašníky, jež jsou delší než nitky. Semeník se mění za plodu ve 4 tvrdky, které jsou šikmo vejčité, šedohnědé, asi 5 mm dlouhé a na vnitřní straně opatřené ostrou hranou. Kvete od května do července.

Výskyt: Osídluje příkopy, břehy, vlhké louky, lužní lesy, křoviny, zaplavovaná pole, vlhká rumiště, podél cest, preferuje půdy vlhké, hlinité i jílovité, výživné, slabě kyselé až slabě zásadité, stanoviště polostinné, z nížiny až do podhůří.
Je rozšířen na západě od Irska a severního Španělska až na východě po Střední Asii, jen vzácně nebo zcela chybí v jižních a severních oblastech Evropy, druhotně byl zavlečen do Severní Ameriky.

Sběr pro léčivé účinky
Droga: kořen, příp. list

Obsahové látky: Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin aj.

Sběr a sušení: Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.

Použití: Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (např. při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého, sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.

Upozornění: Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v kostivalu, u kterých je podezření z karinogenity a z možnosti poškození jater, se v poslední době nedoporučuje vnitřní užívání kostivalu a pokud ano, pak jen krátkodobě (max. 3 týdny) a v menších dávkách.
Michal Sochor
Botanika - teorie a praxe
botanika.borec.cz

foto Hana Vymazalová
11 článků v tomto tématu
04.07. 2017
183 čtenářů
Lythrum salicaria - kyprej vrbice
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae) Bylina vytrvalá, statná, 30-180 cm vysoká. V zemi má kůlovitý kořen. Lodyha přímá, většinou jednoduchá, čtyřhranná, listnatá. Listy úzce kopinaté,
04.07. 2017
149 čtenářů
Ononis spinosa - jehlice trnitá
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Rostlina nižší, vytrvalá, keříčkovitá, až 30-80 cm vysoká. Lodyhy přímé, na bázi dřevnatějící, mají tuhé trny. Dolní listy trojčetné, horní jednoduché.
04.07. 2017
152 čtenářů
Trifolium hybridum - jetel zvrhlý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, 20-50 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá až poléhavá, chudě větvená, listnatá, vyrůstá jedna nebo několik. Listy
04.07. 2017
127 čtenářů
Lathyrus sylvestris - hrachor lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, robustní, 60-200 cm dlouhá. V zemi má dlouhé, silné kořeny. Lodyh vyrůstá více, jsou poléhavé i popínavé, čtyřhranné, dvoukřídlé, listnaté.
26.06. 2017
267 čtenářů
Vicia sylvatica - vikev lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina lesní, vytrvalá, až 2 m dlouhá. V půdě má tenké, plazivé kořeny. Lodyhy jsou četné, popínavé, hranaté, rozvětvené, listnaté. Listy jsou zpeřené,
26.06. 2017
257 čtenářů
Galega officinalis - jestřabina lékařská
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina statná, vytrvalá, 40-100 cm vysoká. V zemi má silný kůlový kořen. Lodyh vyrůstá více, jsou přímé, nevětvené nebo jen v dolní části, na povrchu mělce
26.06. 2017
248 čtenářů
Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, trsnatá, 30-60 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha vystoupavá až poléhavá, na bázi dřevnatá, větvená, hustě listnatá, přitiskle chlupatá.
21.06. 2017
249 čtenářů
Malva moschata - sléz pižmový
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina vytrvalá, 30-100 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá, tuhá, dole větvená, chlupatá, listnatá. Přízemní listy dlouze řapíkaté, horní
21.06. 2017
323 čtenářů
Malva sylvestris - sléz lesní
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, keříčkovitá, 30-120 cm vysoká. V půdě má silný kořen. Lodyhy přímé až poléhavé, silné, v dolní části větvené, listnaté.
21.06. 2017
205 čtenářů
Armeria vulgaris - trávnička obecná
Čeleď: olověncovité (Plumbaginaceae) Bylina vytrvalá, 20-40 cm vysoká. V zemi má silný oddenek. Stonek bezlistý jednoduchý, hladký, zakončený květenstvím. Listy vyrůstají v husté přízemní
21.06. 2017
256 čtenářů
Persicaria amphibia - rdesno obojživelné
Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae) Bylina vytrvalá, tvoří dvě formy - vodní a suchozemskou. Má poměrně dlouhý, tenký plazivý oddenek. Vodní rostliny koření na dně vodní plochy. V dolní