Rostliny pro nejkrásnější stinná zákoutí

Poslal(a) 31.01. 2008 09:15:17 (38789 čtenářů)

Bergenia

Stinná místa v zahradě jsou často partie, se kterými si zahrádkáři nevědí rady. Ale právě ve stínu se dá stvořit velmi působivé zákoutí. Ve starších zahradách, kdy jsou stromy a keře plně vzrostlé, vznikají dost rozlehlá stinná místa. Pokud je zahrada založena vyváženě, nejsou se stinnými místy žádné potíže. Naopak, v horkých letních dnech se stávají vítaným místem k úniku před nesnesitelným vedrem.

Středem stinné zahrádky může být zadumané zahradní jezírko. Důležitá je možnost se v blízkosti jezírka posadit, abychom se neochudili o příležitost pozorovat hru světla a stínu a obdivovat sytou zeleň vysazených rostlin.

Pěšiny na stinných místech se upravují pomocí kůrového mulče či dřevní štěpky, je-li půda alespoň trochu jílovitá, je možné vlhkou zeminu jenom udusat. Vzhledem k vysoké vzdušné vlhkosti a omezenému přístupu světla tu cestičky rychle porůstají mechem.

Dva favorité
Břečťan a kapradiny jsou bezesporu favorizované druhy pro vysazení do stínu. Břečťan dokonale pokryje půdu, kapradiny mají zajímavý vzrůst i stavbu listu. Obě rostliny jsou zcela nenáročné. Mají rády humózní a ne příliš suchou půdu. Pokud ji pokryjete nastýlkou, splníte oba požadavky. Výběr odrůd břečťanů je nekonečný, jen v posledních desetiletích bylo vyšlechtěno více než 700 odrůd – velkolisté, drobnolisté či s miniaturními listy, temně zelené i s panašovanými listy, rychle nebo pomalu rostoucí. Břečťan má vynikající růstové vlastnosti. V mládí tvoří popínavé výhony, ale má-li starší rostlina dostatek světla, začne kvést a zastaví růst. Břečťan šplhající po stromě mu nijak výrazně neškodí, dřevina může odumřít teprve tehdy, když jeho výhony pevně sevřou hostitele a připraví ho o veškerý přísun světla.

Kapradiny jsou velmi skromné druhy, po vysazení už s nimi není žádná práce. Nevýhodou je snad jedině to, že se odumřelé listy nemají stříhat, ale mají zůstat na rostlině. Na jaře ochraňují mladé a na mráz háklivé výhony a v létě se chovají podobně jako nastýlka.

Obzvlášť přitažlivé kapradiny:
Žebrovice různolistá (Blechnum spicant), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), onoklea (Onoclea sensibilis), podezřeň královská (Osmunda regalis), sleziník (Asplenium scolopendrium), osladič obecný (Polypodium vulgare) a kapradina (Polystichum spec.)

DALŠÍ ROSTLINY DO STÍNU
Kontryhel měkký (Alchemilla mollis), bergenie neboli badan (Bergenia spec.), bohyška (Hosta spec.), prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), kopytník evropský (Asarum europaeum), mirtovnička srdcolistá (Tiarella cordifolia), ploštičník (Cimicifuga spec.), čechrava (Astilbe spec.), zvonek (Campanula spec.), trávy, např. ostřice stinná nebo japonská, cibulnaté a hlíznaté rostliny: ocún jesenní (Colchicum autumnale), šafrán (Crocus spec.), sněženky (Galanthus nivalis a G. elwesii), bledule jarní (Leucojum vernum), ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia), hyacintovec nepopsaný (Hyacinthoides non-scripta)

☻ Půda ve stinném koutě zahrady je na rozdíl od jiných zahradních partií dobře zásobená humusem. Na podzim pod stromy a keři zůstává spadané listí a drobné větve, které se po několika měsících stejně jako v lesním porostu promění v mulčovací vrstvu, která povzbudí dění v půdě.

PROKOŘENĚNÁ PŮDA BRZDÍ RŮST
☻ Pokud už stromy v zahradě dorostly téměř k nebi a keře vytvořily hustý podrost, je půda pod nimi neprostupně protkaná kořeny. Kořeny dřevin se potom stávají brzdou růstu jiných druhů. Nesmlouvavě totiž odejmou všem okolním rostlinám vodu včetně živin. Takovou zahradní partii se vyplatí přetvořit, samozřejmě s co možná nejmenší námahou. Lenivý zahrádkář raději vystříhává větve a kypří půdu, pokud to ještě jde. Nejjednodušší je navézt humus, ale kořeny stromů tuto výživnou vrstvu opět rychle zkonzumují. Proto raději zakryjte půdu netkanou textilií a teprve na ni rozhrňte humózní půdu. V takto chráněné vrstvě půdy potom mohou trvalky nerušeně vegetovat, aniž by musely odrážet nápor konkurenčních kořenů stromů. Dbejte na vydatnou zálivku, protože trvalky nemají přímý kontakt se spodní vrstvou půdy. Pokud se rozhodnete vysadit pouze břečťan, stačí jen vyhloubit větší jámy. Kořeny této překrásné a věčně zelené pokryvné trvalky nabídnutý prostor brzy ovládnou.

Dryopteris filix-mas - kapraď samec

Cimicifuga ramosa Brunette - ploštičník

Ukázka z knihy Zahrada pro inteligentní lenochy II v 7 krocích, Karl Ploberger
Nakladatelství Brázda, s.r.o.
Braunerova 4, 180 00 Praha 8
Tel.: +420284841141, Fax.: +420284841141
www.ibrazda.cz

foto Hana Vymazalová

Články: rostliny nejkrásnější

28.08. 2012
4.98 kB čtenářů
Potěšení ze zahrady na podzim a v zimě
09.08. 2008
58.37 kB čtenářů
Picea pungens 'Glauca Globosa' - smrk pichlavý
08.02. 2008
42.74 kB čtenářů
Nejkrásnější letničky
31.10. 2012
16.74 kB čtenářů
Okrasné keře, které jsou nejkrásnější bez řezu
12.09. 2016
817 čtenářů
Gleditsia triacanthos var. inermis 'Skyline' - dřezovec beztrnný
14.03. 2008
21.23 kB čtenářů
Barvy v zahradě po celý rok
24.03. 2010
20.70 kB čtenářů
Ohražování zahrad
07.03. 2008
46.42 kB čtenářů
Clematis - plamének
13.03. 2004
21.56 kB čtenářů
Divoký šarm něžných ledoborců (1)
05.10. 2008
20.94 kB čtenářů
Barvy podzimu
05.01. 2010
22.40 kB čtenářů
Taxus - tis | Dendrologická zahrada VÚKOZ (3)
Diskusní fórum / Ostatní k rostlinám
11.04. 2012
35.74 kB čtenářů
Rostliny vhodné na svah
27.02. 2012
7.82 kB čtenářů
Rostliny na suché místo pod jedli
13.01. 2012
20.48 kB čtenářů
Jedovaté rostliny
24.02. 2011
6.35 kB čtenářů
Rostliny klíčící v chladu
18.05. 2010
16.25 kB čtenářů
Kvetoucí rostliny do stínu
23.06. 2013
54.85 kB čtenářů
Půdokryvné rostliny na zpevnění svahu
18.03. 2010
22.76 kB čtenářů
Samozavlažovací truhlíky - nejvhodnější rostliny
29.11. 2009
8.98 kB čtenářů
Zahradní rostliny - citlivost na mráz
08.03. 2011
8.64 kB čtenářů
Ochranné kryty pro rostliny
03.08. 2009
14.24 kB čtenářů
Rostliny ke kůlně
25.10. 2013
16.02 kB čtenářů
Balkonové rostliny - rady pro pěstování