
Elytrigia repens - pýr plazivý (AGROSTIS)
Plevelná rostlina | Podáte-li jim prst, vezmou si celou ruku. To platí stejně pro pýr jako pro ostatní kořenový plevel. U bršlice se to předpokládá, u pýru to víme, že si vytváří životní prostor uvolňováním látek do země, které ostatním rostlinám brání v růstu. Pýr dokonce v zemi prorůstá hlízy brambor. Všude se hovoří hlavně o jeho kořenech, ale tato travina se vlastně rozmnožuje podzemními výhonky, rhyzomy. Často se vyskytuje na vápenatých, tuhých půdách. Na kypré, humózní půdě nebo na široké vrstvě mulče se jej snadno zbavíte, protože je možné jej vytrhnout ze země po celé délce.
Ve starších dobách se na zamořenou půdu posílalo stádo prasat rok předtím, než se pole oralo a osévalo. Tato zvířata byla schopna vyhrabat dokonce i kořeny pýru.Také husy mají tuto travinu v oblibě a drží ji zkrátka. Pod dohledem dokáže drůbež řádně vyplít i kultivované plochy, aniž by při tom nadělala nějaké škody. To je vhodné například u mladých brambor, dokud ještě nepokrývají celou plochu.
Tradiční metodou starou několik století je vysadit na silně zasažené půdě dva roky po sobě brambory. Zpravidla postačí, stejně jako u bršlice, dvojí okopání motykou a kopčení, než rostliny brambor beze zbytku zastíní celou plochu a vypudí tak na světlo náročný pýr. Následně by země neměla nikdy ležet ladem. Včasné osetí zeleným hnojivem zabrání, aby se pýr znovu rozšířil.
Pouhé okopání motykou zamořeným záhonům nestačí. Výsledek bude zcela opačný, pýr se rozšíří ještě více, protože z kousků kořenů vyrazí bezpočet nových rostlin.
Tlustá vrstva mulče proložená ve dvou třech vrstvách lepenkou pýr vyhubí. Z lepenky však ještě před položením odstraňte zbytky lepicí pásky a kovové spony. Podobného efektu docílíte i pomocí fólií, ty však nepropustí ani vzduch, ani vodu.
Je zvykem jednotlivé kořeny pýru sušit u plotu zahrady a následně je hodit na hnojiště. Dnes se dávají také doprostřed kompostu nebo do popelnice s bio-odpadem. Je třeba varovat před nedbalostí – zcela nevysušené kořeny rychle znovu naberou vodou a rozbují se, jakmile se dostanou do kontaktu se zemí.
Kdo jednou již čerstvě vypletý pýr na kompost hodil, ví, jaké zhoubné následky to může mít. Travina si zabere celou hromadu pro sebe a proroste ji dříve, než se člověk naděje. Pýr však poskytuje vynikající kompost. Aby se úmysl zdařil, položte na zamýšlenou plochu vytrhané drny trávy, a to kořeny nahoru, vrstvy mohou být i dvě. Dvě tři vrstvy nepotištěné hnědé lepenky splní stejný účel. Na to navrstvěte až 1,5 m vytrhaného plevele – stébla, jednotlivé kořeny a tvrdé hroudy hlíny prorostlé kořeny – a mezi to nasypte trochu vápna. Pokud máte k dispozici nasekanou trávu nebo jiný zahradní odpad, který se rychle rozkládá, položte jej v 5-10cm vrstvě na hromadu. V každém případě však hromadu pokryjte vrstvou hlíny přibližně na šířku dlaně, a to ze všech stran. Pokud pýr kompostujete v moderním kontejneru z dřevěných latí, pokryjte hromadu půdou pouze shora. Nejdříve po šesti měsících, nejpozději po jednom roce hromadu přeházejte lopatou, aby se provzdušnila. Zpravidla je nutné ještě jedno přeházení, aby všechny kořeny kompletně zetlely. Drobně zrnitý kompost poskytuje živiny a potlačuje plevel na záhonech, protože i při rozkládání kořenů pýru se uvolňují růstové inhibitory.
Protože pýr bývá k dispozici pouze v malých množstvích a také kvůli jeho kladným účinkům na růst a zdraví rostlin nechávali jej zahradníci s oblibou stranou pro nemocné rostliny, například pro „chudokrevné“ broskve trpící kadeřavostí. Rostliny ošetřené pýrem se prý zazelenaly takovým způsobem a začaly prospívat tak rychle, že mnohý zahradník začal věřit na zázraky. U dřevin pokládejte kompost do oblasti kořenů a řádně jej pokryjte zeleným mulčem, na záhonech se zeleninou nebo s trvalkami jej před osázením zlehka zapracujte do půdy.
Když je psům špatně, žerou pýr (pokud je jim na zvracení, následně dáví). Síla léčivých kořenů pýru zaháněla i mnohá lidská trápení, než byla rostlina zavržena jako plevel. V lidovém léčitelství se její účinky využívaly na uvolňování hlenů, ulehčení pocení a močení, při léčbě kašle a bronchitidy, onemocnění močových cest a ledvin. Vynikající služby poskytoval pýr také při léčení žloutenky i jiných onemocnění jater. Dnes najdeme rozmělněné kořeny pýru v mnoha druzích zdravotních čajů, především v urologických čajových směsích. Rostlina je pro medicínské účely pěstována dokonce na celých polích.
Pokud chcete zkusit příjemně chutnající čaj z kořenů pýru, vyrýpněte vidlemi ze země masité kořeny v předjaří, ještě před novým rašením. Vyhledejte ty nejhezčí, řádně je omyjte a rozkrájejte je zahradnickými nůžkami na co nejmenší kousky (1-2 cm). Dokud jsou kořeny ještě čerstvé a měkké, většinou se to povede, aniž by vám na rukou naskákaly puchýře. Následně je řádně vysušte v sušičce, na kachlových kamnech nebo na topném tělese (max. teplota 50 °C). Pro přípravu čaje vezměte tři polévkové lžíce sušených kousků kořenů a vložte je do hrnce. Zalijte 1/4 l studené vody, kterou pozvolna přiveďte k varu, a kořeny nechte 5-10 min louhovat. Denně pijte dva až tři šálky.
Ukázka části textu z knihy Rady našich babiček, Dorothée Waechter
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz
foto www.agrostis.cz
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz
foto www.agrostis.cz