Proč 'tújkám' odzvonilo?

Poslal(a) 23.10. 2004 13:41:09 (42172 čtenářů)

Jehličnany rodu Thuja, česky zerav nebo snad nejčastěji zlidověle túje, jsou již nějaký pátek součástí zahrad všude kolem nás. Jsou všeobecně známé, ověřené, dostupné i prošlechtěné a přeci se od nich nastupující generace mladých zahradních architektů prakticky zcela distancovala. Téměř se dá říci, že skutečného profesionála od zahradníka sázejícího zahrady, poznáte právě podle reakce na problém jménem túje. Proč? Z jakého důvodu se jim znelíbila jednička v prodejnosti okrasných rostlin? Co je pohání k nekonečnému rozmlouvání jejich použití investorům?

Zeravy nejsou v českých zemích opravdu žádnou neznámou, ale ve své masové podobě jejich používání nabralo obrátky relativně nedávno. Ve zlaté době českého zahradnictví, v meziválečném období, byly zeravy používány spíše jako úzké solitery využívajíce jejich strnulost a stálezelenost. Toto použití vychází z konceptu zámeckých parků v kterých se uplatnila především mohutná severoamerická Thuja plicata. S rozvojem zahradních kompozic došlo i na její méně vzrůstnou příbuznou Thuja orientalis (východní Asie), tolik typickou pro okolí starých vil či hřbitovy a Thuja occidentalis (východ severní Ameriky), z které se časem vyvinul fenomén s řadou kulturních variet.

Zázrak jménem Thuja

Fenomenálnost této skupiny rostlin nevznikla ovšem jen díky jejím vlastnostem a vzhledu. Zeravy, podobně jako například jalovce, borovice černá, smrk pančičův a některé kvetoucí keře (zlatice, dřišťál, tavolník, mochna, pámelník aj.) se staly strategickou součástí ozeleňování měst a obcí v průběhu 70. a 80. let. Panelová sídliště, kulturní domy a samoobsluhy na venkově jsou téměř bez výjimky doprovázeny úzce vybranou skupinou rostlin, která jim často podnes kraluje. Jde o pouhých několik desítek druhů, které má každý z nás pasivně zafixované jako dobře známé, neboť je vidíme opravdu všude a rostou. S tím byly také vybrány. Aby rostly rychle, všude a snadno se daly množit jako na běžícím pásu. Jsou jich tu s námi milióny.
Navštívíme li zahrady sousedů na západ od nás, uvidíme v jejich zahradách řadu rostlin, které jsou v té či oné zemi tradiční. Francie nás obklopí růžemi všech skupin, Anglie zavalí trvalkami, Itálie aromatickým kořením, Holandsko jarními cibulovinami aj. Jedno mají ale všichni společné, a to neuvěřitelnou rozmanitost pěstovaných rostlin. Háček není v klimatu, Švédi i Rakušané či Švýcaři mají neobyčejně pestrou nabídku rostlin. Pěstují li angličtí zahradníci v kultuře téměř sto tisíc různých rostlin a jejich tuctové zahradní centrum nabízí alespoň tisíc druhů, nás potěší zahradnictví, kde najdeme alespoň tři sta různých květin, dřevin či cibulí.

Komu vadí a proč?

Co tedy přesně vede mladé zahradní architekty k diskriminaci zeravů? Je to snaha navázat na historickou tradici? Zavrhování všeho, co vzešlo z dob komunismu? Nekritické kopírování všeho západního? Nebo má snad tújový svět nějakou skrytou vadu? Zdá se, že od každého kus.

Tak trochu se hovoří o příchodu listnatého období, které se snaží až pinoživě změnit poměr listnáčů k jehličnanům. V kontrastu k tendencím moderní architektury, její prostotě, zahrady se téměř utápí v rozmanitosti barev v průběhu celého roku. Trvalky, drobné cibuloviny, barevnokoré dřeviny, podzimní barvy listů, okrasné plody, zplaňující louky, střešní zahrady, pnoucí dřeviny.. a to není zdaleka veškerá ta revoluce, která probíhá. Kde byly všechny ty šácholany, pěnišníky, čilimníky, komule, plaménky, kaliny, vilíny, javory, hortenzie... v desítkách kulturních variet, když mezi paneláky řádil tújový kartel?
Ne vždy se mládí se stářím shodne, ale ohledně kritiky Thuja occidentalis a jejích variet jsou občas staří zahradníci za jedno s mladými zahradními architekty. Ti starší vědí totiž své o řemesle a z tohoto hlediska na zeravech není nic zvláštního, co by bylo hodné fachmana. Snadno se množí, rychle rostou, brzy se rozpadají, stárnou a začnou hyzdit okolí. Roubovat pěnišníky, vilíny či dřevité pivoňky je kumšt, ale zeravy? Jsou to takové vrby mezi koniferami, podobně jako chápou Angličané rychle rostoucí cypřišovec - x Cupressocyparis leylandii. Větrolam, výplňová dřevina. Jako nejprodávanější dřevina vůbec jde ovšem o tak výrazný finanční efekt, že ji najdete téměř v každém zahradnictví, u těch začínajících pak všude. Ať se líbí nebo ne, peníze nesmrdí.

Drobné mouchy jednoho ideálu

Seriózní vědecký výzkum podpořený několika diplomovými pracemi ukázal již několikrát, že zerav není dřevina vhodná pro živé ploty. Na Dendrologické zahradě v Průhonicích může každý zhodnotit na vlastní oči rozsáhlý pokus, který se snaží donutit k pravidelnému tvaru desítky druhů rostlin. S ohledem na to, že tradičně používaných rostlin na tyto účely není mnoho, víceméně je to tis, zimostráz, ptačí zob, habr a babyka, jsou výsledky překvapivé. Úspěchy i neúspěchy jsou očividné, některé jsou patrné teprve po uplynutí deseti a více let.
To je i případ zeravů, které v prvních letech po výsadbě nemají konkurenci ani v jednom z klasických matadorů střihaných forem. Takovou rychlostí v tak úzkém profilu žádný tak hustý stálezelený keř či strom neporoste. Pak přijde více či méně intenzivní období střihu. Brzy poznáme kvalitu variety, kterou jsme si koupili. Ty nejlepší, úzce válcovitě sloupovité, můžeme udržet ve funkci zastřiháváním vrcholů i dvacet let. Máme li dost místa co se šířky týče. Průšvih nastává u semenáčů a u kuželovitě rostoucích variet. Obtížně dosáhneme pravidelného tvaru, kuželovitost se zastřiháváním vrcholů mění časem v opakkuželovitost a odspoda nám začínají pelichat. Rozklesávají se, zabírají stále více místa do šířky, semenáče bohatě zaplodí a výrazně prořídnou. Nelze je zmladit jakoukoliv efektivní formou. Pouze vykopat. Dle druhu či variety je toto záležitostí osmi až zmíněných dvaceti let. Nicméně mnohým z nás to úplně stačí. Koho z nás zajímá, že ten plot z tisů, který nastoupí do plné krásy za osm až deset let, tu bude bez problémů dalších sto? Kdykoliv ho lze zmladit, změnit tvar či výšku a stále bude vypadat dobře a líp.

Zahrada je obrazem toho, kdo v ní žije

Je to smůla, ale rostliny rodu Thuja se staly ztělesněním nudy bez nápadu, setrvačníku šedi, který se komerci hodí ke stejné recyklaci jako hvězdy popu 80. let. Nevím, kdo žije v zahradách jimi lemovanými, kde se ony ve žlutém, oranžovém, kulovitém či jiném provedení strnule tyčí s jim podobným příbuzenstvem. Snad se pohnou ve větru. Zahrady, kde si nezdřímnete ve stínu koruny, kde vám nesletí na hlavu jablko, v listopadu listí nepadá a jarní únavu neprorazí sněženky a krokusy. Korálky plodů, jinovatka na trsech trav, rašící listy, vůně květů, ševel listů i něco pod jazyk, lípa po pradědovi, klempírující doubek za syna, nově natřená stará besídka s růží z první společné dovolené, lavička vlastní výroby , na které se nedá sedět, ale nikdo jí není schopen vyhodit a objednat u souseda truhláře jinou. To všechno něčím mluví, zerav mlčí. I ten balvan od spolužáka ze Šumavy toho řekne víc. Když se dostavěl dům, sázíval se strom, před dům, do dvora, na hranice humen, jak kde, podle zvyku. Dnes se stromů bojíme, jejich výšky, jejich větví, jejich listí. Postavíme-li dům, obsázíme vše co nám patří dokola strnulou neměnnou mlčenlivou zelenou stěnou.
Změní-li se ruka, která zahradu opatruje, může nastat problém. Razantní zásah do zahrady plné zeravů, cypřišků a jalovců v nepřehledné změti je mnohdy nemožný a převod do přirozeného poměru nebo úplně nové formy může zabrat řadu let pečlivé práce. On ten postupný převod přináší i jistý obraz trpělivosti do celého výrazu zahrady.


Výhody zeravu Nevýhody zeravu
rychle roste nelze zmladit
stálezelený krátkověký
relativně levný plodící řídnou
všeobecně dostupný rozklesává se
nepříliš náročný citlivý na přesolení
zimovzdorný hnědne na zimu


Živý plot z Thuja occidentalis 'Malonyana', tj. relativně nejvhodnějšího kultivaru, po 8 letech, začíná bohatě plodit. Thuja occidentalis 'Malonyana'
Totéž použití, Thuja occidentalis 'Malonyana', tentokráte po 15 letech, kdy se začínají rozpadat boční výhony vlivem zastřihávání vrcholů. Thuja occidentalis 'Malonyana'
Do řady z kultivaru 'Malonyana' se vloudil omylem semenáč patrný v pozadí, prakticky se nedá tvarovat a laikovi v mládí rozdíl snadno unikne. Malonyana - semenáč
Semenáče Thuja occidentalis 8 let po výsadbě bohatě zaplodily, výrazně prořídly a se zhnědnutím na zimu se z nich stávají vyžilá monstra. Thuja occidentalis
Detailní záběr na semena s jejich realistickým podílem na pokryvu rostliny. Semena - detail
Nemusí přijít ani sníh a vrchol semenáče zeravu se velikým obloukem náhle skloní k zemi, pokud ho odstřihneme, nabídnou nám podobný efekt postranní větve. Zerav - rozklesávání
Po 15 letech pěstování živého plotu ze zeravů můžete (nemusíte) dosáhnout i takovéhoto výsledku, nečekejte ovšem že odspodu zmladí. Zerav - semenáč 15 roků
Ondřej Fous, www.hosta.cz
11 článků v tomto tématu
26.04. 2017
89 čtenářů
Picea orientalis - smrk východní (2)
Smrku východnímu se daří nejlépe na plném slunci, ale snáší i lehké zastínění. Je relativně tolerantní k suchu a větru, ale zahradníci bývají opatrní a raději jej chrání před nadměrným
26.04. 2017
121 čtenářů
Picea orientalis - smrk východní (1)
Smrk východní pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie. Je to krásně tvarovaný kuželovitý strom dosahující 18 m výšky při 6 m šířky, hustě větvený s elegantním, velmi tmavě
26.04. 2017
101 čtenářů
Larix laricina - modřín americký
Tento druh je nejrozšířenější a ze tří druhů modřínu s výskytem v Severní Americe roste nejdál na sever než jakýkoli jiný strom na kontinentu. Pochází z východní Kanady (je to hlavní
15.03. 2017
368 čtenářů
Juniperus sabina 'Variegata' - jalovec chvojka
Jalovec chvojka je domovem u nás, v horách od střední Evropy až na jih, jeho výskyt se táhne Kavkazem, Sibiří a končí v chladnějších partiích severní Číny. Kromě měkkých větviček
15.03. 2017
414 čtenářů
Juniperus communis 'Hibernica' - jalovec obecný
Odrůda Hibernica je opravdovou stálicí na jalovcovém nebi. Byla vyšlechtěna již v roce 1838 a přestože od té doby vzniklo již mnoho odrůd, Hibernica si udržuje svou popularitu na vysoké úrovni.
28.02. 2017
434 čtenářů
Juniperus communis 'Gold Cone' - jalovec obecný
Gold Cone je velmi efektní odrůda jalovce z roku 1980, která pravděpodobně vzešla jako žlutolistý klon či selekce z odrůdy Hibernia. Má stejně vzpřímený, nepříliš stěsnaně sloupovitý
31.01. 2017
457 čtenářů
Tsuga canadensis - jedlovec kanadský
Středně rostoucí strom, koruna široce jehlancovitá, výška 3-4 m. Působivý sytě zelený jehličnatý strom s jemným a převislým habitem.
31.01. 2017
394 čtenářů
Cedrus libani - cedr libanonský (2)
Tento cedr je třeba pěstovat na otevřeném slunném místě ve volné, dobře propustné kyselé půdě. Pokud je dostatečně propustná, roste i v jílovité půdě. Cedr libanonský má mělký kořenový
31.01. 2017
359 čtenářů
Cedrus libani - cedr libanonský (1)
Zóny 5–7 Pochází z Libanonu, Sýrie a západní části pohoří Taurus v jižním Turecku. Pěstuje se v Evropě od 17. století a po celé Anglii byl vysazován k připomenutí Napoleonovy porážky
17.12. 2016
734 čtenářů
Cryptomeria japonica 'Yokohama' - kryptomerie japonská
Velice působivá odrůda kryptomérie, velmi kompaktní, pomalu rostoucí. Velice pěkná při výsadbách skalek a zahrad japonského stylu. Zajímavá svým nepravidelným kuželovitým růstem.
05.12. 2016
911 čtenářů
Pinus mugo 'Gnom' - borovice kleč
Chcete si na zahradu pořídit trpajzlíka? Nemyslím toho barevného z tržiště, který zvoní u dveří, drží si nos a křičí smrdí-smrdí-strašně smrdí (viz reklama na chemii do septiků,
Diskusní fórum / Jehličnany
24.04. 2017
88 čtenářů
Množení jehličnanů
04.04. 2017
261 čtenářů
Thuja - hnědnutí, hnojení
04.04. 2017
123 čtenářů
Smrk - pěstování ze semen
02.04. 2017
198 čtenářů
Borovice - pěstování ze semene
02.04. 2017
166 čtenářů
Cupressocyparis leylandii - pěstování
25.03. 2017
398 čtenářů
Jehličnany - hnojení
25.03. 2017
211 čtenářů
Smrk stříbrný - ulomený vrchol
25.03. 2017
29.08 kB čtenářů
Jehličnany - pěstování ze semen
19.03. 2017
247 čtenářů
Smrk ztepilý - živý plot
18.03. 2017
331 čtenářů
Cypřiš - stříhaní
29.09. 2016
40.78 kB čtenářů
Zerav - přesazení tůje