Švestka - udržovací řez

Poslal(a) 09.02. 2009 09:29:25 (46580 čtenářů)

Prunus domestica 'Hamanova' - švestka (ŠKOLKA PŘÍBOR)

Jelikož je koruna již hotová, záleží teď pouze na tom udržet ji i v následujících letech prosvětlenou. Nejeden zahrádkář si sice myslí, že švestky nepotřebují vůbec žádný řez, přesto bude-li vnímavý, brzy zjistí, že se i zde práce s nůžkami a pilou vyplatí: plody budou větší, jejich zbarvení lepší a bude moci počítat s pravidelnější úrodou.

Husté stromy ponechané více či méně samy sobě mají jeden rok obrovskou úrodu, zatímco v následujícím roce se zahradník úrody nedočká. Vyplatí se proto udržovat korunu pravidelně prováděným řezem v požadovaném stavu.

Nejméně každý druhý rok je třeba se v zimních měsících podívat, jestli se na horních stranách větví nebo podél kmene nevyvinuly zpříma nahoru směřující silné výhony. Jelikož zabraňují přístupu světla, je třeba je odstranit u místa nasazení. Zkracovat tyto výhony nemá smysl, neboť z ponechaných oček sotva vyrostou slabší, více či méně vodorovné plodné výhony.

Většinou se po zpětném řezu silnějších, vzpřímeně stojících výhonů ze zbylých oček vyvinou opět nahoru rostoucí výhony, a na horních stranách větví vzniká husté větvoví, které ještě více znemožní přístup světla. Navíc na ročních přírůstcích větví odstraňte konkurenční výhony, které stále znovu vznikají.

Vyvinul-li se pod ročním přírůstkem větve výhon nebo větev rostoucí ven, sesaďte jej. Tím se koruna ještě více otevře. U příliš vysokých korun je třeba sesadit hlavní výhon na postranní větev nacházející se trochu níže, aby v horní části vznikla kotlovitá koruna. Jinak platí pro udržovací řez totéž, co již bylo uvedeno u jabloní a hrušní.

Prosvětlení starších, zanedbaných stromů
Zanedbané švestky, renklody a mirabelky s příliš hustými korunami lze najít v mnoha zahradách. Prosvětlením již sice nelze vytvořit ideální korunu, můžete však podstatně zlepšit přístup světla dovnitř koruny, a tím i kvalitu plodů.

Jako u prosvětlování jabloní a hrušní nejprve odřízněte u místa nasazení suché větve. Poté následují větve, které rostou příliš hustě vedle sebe nebo které se kříží. Ze dvou takových větví odstraňte vždy tu, která je slabší, případně méně vhodně umístěna. Aby v létě po prosvětlení nevynikl příliš bujný přírůstek, rozložte prosvětlení na 2-3 roky.

Nejprve vezměte ty větve, které zvláště ruší, tedy ty, které rostou extrémně hustě, a v příštích letech pokračujte dále tak dlouho, až se dovnitř koruny dostane dostatek světla.

Nacházejí-li se v horní třetině silnějších větví slabší větve rostoucí ven, sesaďte je na ně. Totéž platí i pro hlavní výhon příliš vysokých korun: sesaďte jej na níže posazenou vedlejší větev, aby v horní části vznikla kotlovitá koruna.

Současně nůžkami prosvětlete tmavý, přestárlý plodonosný obrost. Nesmíte jej však zcela odstranit, protože peckoviny jsou velmi citlivé na přímé oslunění silnějších částí větví. Silnější větve a kmen by tudíž měly být bohatě obrostlé.

Po takovém prosvětlení většinou dojde k velkému přírůstku. Zvláště na horních stranách zbylých větví a podél kmene vznikne mnoho silných výhonů („vlků“), které je v létě, nejpozději však následující zimu nutno odříznout přímo u místa nasazení. Měly by zůstat pouze slabší, mírně zešikma nebo téměř vodorovně rostoucí výhony.

S těmito pracemi pokračujte v následujících letech, dokud se kmen a zbylé větve bohatě nepokryjí mladým plodonosným obrostem. Tím zmírníte přísné střídání let s rekordními úrodami a let neúrodných.
Ukázka části textu z knihy Řez ovocných stromů, Martin Stangl
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz

foto www.skolkapribor.cz
11 článků v tomto tématu
12.12. 2016
258 čtenářů
Roubování (3)
Když se řekne roubování V únoru již můžeme vyrazit s ostrým nožem, voskem (který v zimě moc netuhne) a rouby ven. Podnože, které budeme roubovat, rostoucí v zemi (mohou to být podnože
08.12. 2016
324 čtenářů
Mespilus germanica - mišpule německá
I když by latinské jméno Mespilus germanica svádělo k tomu brát mišpuli jako téměř domácí druh ovoce, je všechno jinak. Je to zásluha pana Linného, že druh pocházející z Malé Asie,
21.11. 2016
421 čtenářů
Prunus armeniaca 'Bergeron' - meruňka
Meruňka Bergeron patří mezi nejrozšířenější a nejspolehlivější odrůdy. Kvete středně raně a je samosprašná.
02.11. 2016
519 čtenářů
Rubus x 'Tayberry Buckingham' - malinoostružiník beztrnný, velkoplodý
Beztrnná malinoostružina s velkými plody, které jsou až 5 cm dlouhé. Tmavě vínové, právě takto zbarvené jsou nesladší. Velmi plodný druh, pyšní se vysokou sklizní již od poloviny července.
01.11. 2016
631 čtenářů
Pyrus pyrifolia 'Kosui' - nashi, japonská hruška
Nashi je velice atraktivní a stále ještě exotikou vonící ovoce, které se v českých supermarketech prodává za nehorázné ceny v porovnáním s každoroční úrodou jednoho stromu, tak proč
21.10. 2016
672 čtenářů
Prunus cerasifera 'Hollywood' - myrobalán červenolistý
Velmi zajímavá okrasná a současně ovocná odrůda myrobalánu. Plody jsou velké, červené, sladce navinulé a šťavnaté. Sklízíme je od července do poloviny září.
10.10. 2016
605 čtenářů
Cydonia oblonga 'Konstantinopeler Apfelquitte' - kdouloň obecná
Kdouloně jsou trochu pozapomenuté ovocné stromy evropských zahrad. Odrůda Konstantinopeler se považuje za jednu z nejchutnějších. Pěstují se pro velice aromatické plody, které se sklízejí
05.10. 2016
703 čtenářů
Hippophae rhamnoides 'Krasavice' - rakytník řešetlákový
Rakytník keřovitého růstu, samice, roste rozložitě do 1,5 - 2m výšky, Větévky jsou středně otrněné. Plody jsou červené a mají střední velikost, váhy asi 0, 5 g. Chutnají sladkokysele.
05.10. 2016
598 čtenářů
Lonicera kamtschatica 'Čeljabinka' - zimolez kamčatský
Původ: Zimolez kamčatský pochází z Asie - Sachalin, Kamčatka, Maganská oblast. Zahradní hybridy byly šlechtěny převážně na ruských a slovenských stanicích. R. 1994 vyselektovaná v Čeljabinsku.
05.10. 2016
624 čtenářů
Hippophae rhamnoides 'Sluníčko' - rakytník
Raná samičí odrůda rakytníku s většími zlatavě oranžovými plody, aromatické, sladší chuti. Dozrává ve druhé polovině července.
04.10. 2016
740 čtenářů
Sorbopyrus auricularis - hruškojeřáb ouškatý
Hruškojeřáb patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a jedná se o výsledek mezirodového šlechtění a křížení hrušně s jeřábem mukem. Hruškojeřáb se tudíž ve volné přírodě prakticky
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
05.11. 2016
862 čtenářů
Ovocnictví - studijní materiály
20.10. 2016
1.04 kB čtenářů
Tomel japonský - pěstování
11.10. 2016
1.03 kB čtenářů
Švestka - nerodí
25.09. 2016
870 čtenářů
Vinná réva - pěstování
16.09. 2016
21.41 kB čtenářů
Maliník
13.09. 2016
840 čtenářů
Ostružiny - řez, množení
02.08. 2016
38.81 kB čtenářů
Kanadské borůvky - pěstování
09.05. 2016
1.86 kB čtenářů
Jabloň - usychání
23.03. 2016
2.24 kB čtenářů
Tomel japonský - nemoc, neroste
22.10. 2015
3.31 kB čtenářů
Broskvoně
09.09. 2015
52.23 kB čtenářů
Řez peckovin