Švestka - udržovací řez

Poslal(a) 09.02. 2009 09:29:25 (48849 čtenářů)

Prunus domestica 'Hamanova' - švestka (ŠKOLKA PŘÍBOR)

Jelikož je koruna již hotová, záleží teď pouze na tom udržet ji i v následujících letech prosvětlenou. Nejeden zahrádkář si sice myslí, že švestky nepotřebují vůbec žádný řez, přesto bude-li vnímavý, brzy zjistí, že se i zde práce s nůžkami a pilou vyplatí: plody budou větší, jejich zbarvení lepší a bude moci počítat s pravidelnější úrodou.

Husté stromy ponechané více či méně samy sobě mají jeden rok obrovskou úrodu, zatímco v následujícím roce se zahradník úrody nedočká. Vyplatí se proto udržovat korunu pravidelně prováděným řezem v požadovaném stavu.

Nejméně každý druhý rok je třeba se v zimních měsících podívat, jestli se na horních stranách větví nebo podél kmene nevyvinuly zpříma nahoru směřující silné výhony. Jelikož zabraňují přístupu světla, je třeba je odstranit u místa nasazení. Zkracovat tyto výhony nemá smysl, neboť z ponechaných oček sotva vyrostou slabší, více či méně vodorovné plodné výhony.

Většinou se po zpětném řezu silnějších, vzpřímeně stojících výhonů ze zbylých oček vyvinou opět nahoru rostoucí výhony, a na horních stranách větví vzniká husté větvoví, které ještě více znemožní přístup světla. Navíc na ročních přírůstcích větví odstraňte konkurenční výhony, které stále znovu vznikají.

Vyvinul-li se pod ročním přírůstkem větve výhon nebo větev rostoucí ven, sesaďte jej. Tím se koruna ještě více otevře. U příliš vysokých korun je třeba sesadit hlavní výhon na postranní větev nacházející se trochu níže, aby v horní části vznikla kotlovitá koruna. Jinak platí pro udržovací řez totéž, co již bylo uvedeno u jabloní a hrušní.

Prosvětlení starších, zanedbaných stromů
Zanedbané švestky, renklody a mirabelky s příliš hustými korunami lze najít v mnoha zahradách. Prosvětlením již sice nelze vytvořit ideální korunu, můžete však podstatně zlepšit přístup světla dovnitř koruny, a tím i kvalitu plodů.

Jako u prosvětlování jabloní a hrušní nejprve odřízněte u místa nasazení suché větve. Poté následují větve, které rostou příliš hustě vedle sebe nebo které se kříží. Ze dvou takových větví odstraňte vždy tu, která je slabší, případně méně vhodně umístěna. Aby v létě po prosvětlení nevynikl příliš bujný přírůstek, rozložte prosvětlení na 2-3 roky.

Nejprve vezměte ty větve, které zvláště ruší, tedy ty, které rostou extrémně hustě, a v příštích letech pokračujte dále tak dlouho, až se dovnitř koruny dostane dostatek světla.

Nacházejí-li se v horní třetině silnějších větví slabší větve rostoucí ven, sesaďte je na ně. Totéž platí i pro hlavní výhon příliš vysokých korun: sesaďte jej na níže posazenou vedlejší větev, aby v horní části vznikla kotlovitá koruna.

Současně nůžkami prosvětlete tmavý, přestárlý plodonosný obrost. Nesmíte jej však zcela odstranit, protože peckoviny jsou velmi citlivé na přímé oslunění silnějších částí větví. Silnější větve a kmen by tudíž měly být bohatě obrostlé.

Po takovém prosvětlení většinou dojde k velkému přírůstku. Zvláště na horních stranách zbylých větví a podél kmene vznikne mnoho silných výhonů („vlků“), které je v létě, nejpozději však následující zimu nutno odříznout přímo u místa nasazení. Měly by zůstat pouze slabší, mírně zešikma nebo téměř vodorovně rostoucí výhony.

S těmito pracemi pokračujte v následujících letech, dokud se kmen a zbylé větve bohatě nepokryjí mladým plodonosným obrostem. Tím zmírníte přísné střídání let s rekordními úrodami a let neúrodných.
Ukázka části textu z knihy Řez ovocných stromů, Martin Stangl
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz

foto www.skolkapribor.cz
11 článků v tomto tématu
29.06. 2017
137 čtenářů
Ficus carica 'Brown Turkey' - smokvoň, fíkovník
Původ: Fíkovník smokvoň pochází z Přední Asie, patří k nejstarším kulturním rostlinám. Dnes se hojně pěstuje od Středomoří až po severovýchodní Čínu a Indii, kde snadno zplaňuje.
31.05. 2017
539 čtenářů
Ficus carica 'Peretta' - smokvoň, fíkovník
Původ: Fíkovník smokvoň pochází z Přední Asie, patří k nejstarším kulturním rostlinám. Dnes se hojně pěstuje od Středomoří až po severovýchodní Čínu a Indii, kde snadno zplaňuje.
11.04. 2017
756 čtenářů
Podnože ovocných dřevin
Důležité podnože hlavních druhů ovocných dřevin ve skupinách podle jejich vzrůstnosti S klesající vzrůstností se na jednu stranu zmenšuje objem koruny, odolnost a životnost naroubované
03.04. 2017
969 čtenářů
Amelanchier alnifolia 'Obelisk' - muchovník olšolistý
Muchovník olšolistý (Saskatoon) je původním kanadským druhem muchovníku, který se pěstuje zejména pro své vynikající, jedlé a zdravé plody. Jsou temně purpurově červené až modrofialové,
16.03. 2017
1.33 kB čtenářů
Actinidia arguta 'Kokuwa' - aktinídie význačná, kiwi
Jednodomá odrůda drobnoplodého kiwi, nevyžaduje opylení samčí rostlinou. Plody jsou drobnější, jasně zelené. Dozrává od října do poloviny listopadu.
13.03. 2017
851 čtenářů
Lonicera caerulea var. kamtschatica - zimolez kamčatský
Zimolez kamčatský je prvním dozrávajícím ovocem v roce pro naše zeměpisné podmínky. Jedná se o poddruh zimolezu modrého, který byl vyselektován pro nejchutnější plody. Ty vypadají jako
05.03. 2017
900 čtenářů
Prunus armeniaca 'Apricompact' - zakrslá meruňka
Rodina Burkharda Gesenzera ze Švýcarska se zabývá šlechtěním ovocných stromků a keřů již od konce 19.století, někdy od roku 1889. Ochranná známka Lubera® vznikla na popud zástupce třetí
28.02. 2017
595 čtenářů
Malus domestica 'Bohemia Gold' - jabloň
Bohemia Gold (popř. Gold Bohemia) je česká odrůda středně pozdní a velmi dobré jabloně získané z mutace starší odrůdy Bohemia. Tvoří středně velké až velké plody (při probírce) se
23.02. 2017
986 čtenářů
Nízké tvary vypěstované z vřetena
Vřeteno (obr. a) je nízkokmen o vysce kmenu 40 - 50 cm u jabloní a 60 - 80 cm u hrušní. Pro jabloň přichází v úvahu jako podnož (kořenový systém) všeobecně typ M9. Potřebuje velmi dobrou
23.02. 2017
1.03 kB čtenářů
Tvary stromů
Všeobecně platí: Čím vyšší kmen ovocného stromu byl vypěstován ve školce, tím dosáhne vyššího vzrůstu. Silný vzrůst oddaluje počátek sklizně; to je však nepříliš žádoucí.
07.02. 2017
2.25 kB čtenářů
Zlepšené roubování za kůru
V době, kdy už stromem dostatečně proudí míza, můžeme roubovat za kůru. Způsobů je více, nejčastější je „klasika“, kdy se roub seřízne jako na kopulaci, v místě roubování se
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
04.04. 2017
1.31 kB čtenářů
Švestka - postřik proti mšicím
11.10. 2016
2.45 kB čtenářů
Švestka - nerodí
14.02. 2010
33.87 kB čtenářů
Švestka - řez