Uložili jste zahradu k zimnímu spánku správně?

Poslal(a) 11.11. 2005 18:20:31 (22956 čtenářů)

Nejedna zima dokázala i méně zkušenému pěstiteli, že i relativně nenáročná péče o rostliny před nástupem zimního období může zahradě velmi prospět. I v tak nevinné věci jakou je zazimování lze ale udělat fatální chyby, kterými své zelené mazlíky definitivně odepíšeme.

Ochrana rostlin v zimě

Zahradníci s rostlinami žijí a tak se jim vesměs jeví některé postupy jako přirozené a automatické. Mnohdy se nestíhají divit jakými pracnými a důmyslnými způsoby se pod záminkou ochrany snaží milci rostlin utýrat své miláčky.

Obecně
Vyjděme z přirozených podmínek. Většina rostlin, které je třeba na zimu zaopatřit má s naší zimou problém, který vychází z charakteru původního stanoviště. Středozemní flóra roste v suchých kamenitých lokalitách na plném slunci ve výrazně záhřevných polohách. Volíme pro ně oddrenovaná místa podél zdí, u kamenů, v rozích, kde i v zimě bude vláhový stín. Při domech jim může tepelný únik výrazně pomoci v přezimování. Horské druhy jsou zase na mráz zvyklé, leč v kamenitých a suchých místech, některé na zimu dokonce zcela kryjeme proti jakékoliv vodě. Jiné horské rostliny pochází naopak z míst s vysokou pokrývkou sněhu, která velmi dobře izoluje a dokáží tak přežít pod vysokou vrstvou bez nároků na světlo. Mnoho stálezelených rostlin pochází z podrostů a přirozeně tráví zimu v různém stupni zastínění. Ostré březnové slunce pak může být jejich hrob, neboť v době kdy je zem zmrzlá nemohou přijímat vodu a v krátké době můžou zcela uschnout. Problémové období našich zim není ani tak při dvacetistupňových lednových mrazech, ale zejména na konci února a v březnu, kdy se prudce může oteplovat a v noci hluboce mrznout. Zahradníky to nutí přes den větrat a na noc znovu rostliny krýt.

Dřeviny
Na zimu kategoricky keře ani stromy nijak neřezejte. Mladé výsadby a choulostivé druhy důkladně zalijte a pak zabalte. U stromů lze balit celý kmen, zejména u velmi slunných expozic, hladkokorých dřevin a poškozené borky. Obecně se ale soustřeďte především na bázi, tzn. kořenový krček. Všechny stálezelené dřeviny výrazně ocení přikrývku odpovídající obvodu celého keře, typicky jsou to vřesovištní rostliny. Zejména u dřeviny dbejte na kvalitní ukotvení ochranných vrstev, zimní vítr dokáže být neobyčejně mrazivý a vytrvalý. Pokud budujte tranšejový kout, tj. konstrukci ve spojení se zemním zahloubením a zdmi, pak myslete na větrání v jarním období.

Trvalky
Vzpomeňte si u nich zejména na jejich přirozené přezimování. Rozhodně je před zimou neřežte ani jinak neodhalujte. Pokud jste neodstraňovali semeníky expanzivních druhů průběžně, teď už to nedoženete. Stařinu ponechte na rostlinách a ještě jí posilte dalšími vrstvami. Zejména podrostové trvalky jsou zvyklé na listový opad a většina rabatových typů ho také uvítá. Pouze suchomilné druhy je vhodnější nezimovat další organickou hmotou. Kategoricky nestříhejte trvalky s dutými stvoly, potažmo stébla trav. Voda, která se dostane do těchto dutin zmrzne a může trsy výrazně poškodit. Stálezeleným nechme listy, podobně krásné semeníky či suché listy budou zdobit zahradu třebas celou zimu.
Protiargumentem zůstává, že krytem vytváříme prostor pro přežití chorob a škůdců. Faktem ale zůstává, že k jejich rozvoji bude docházet stejně až po oteplení a spolu s vitálními a nepoškozenými rostlinami proti nim budeme daleko snáze bojovat, než s utrápenými namrzlými, potrhanými, přischlými a vytahanými trsy. Po jarním úklidu, přemnožení, redukcích a dalších zásazích stejně používáme preventivní fungicidní zálivku. Houbové choroby představují hlavní spektrum problémů. Úkryty plžů jsou také spíše záležitostí celkové kultivace půdy a úklidu zahrady jako celku, plus redukce populace v období kopulace, holá rabata mnoho nevyřeší.

Materiály
Jdeme-li cestou přirozených stanovišť, budou nám pomáhat zejména listí, chvoj, případně seno, sláma. Umělé materiály jsou mají nepochybně ovšem řadu výhod a tak nelze než doporučit netkané textilie, stínovky, případně jiné porézní a propustné materiály. Každý z nás asi někdy slyšel pojem izolace. Vzpomeňme si na všechny ty spacáky a goretexové bundy více než na izolace střech či základů budov. I rostliny totiž neustále potřebují dýchat a tak i zde hledáme kombinaci, která bude nepropustně propustná a bude poutat co nejvíce vnitřního vzduchu, který bude jen omezeně proudit. Klasickou kombinací je listí kolem báze kmene překryté chvojí, kterou svážeme vně. Listí dobře pěchujte neboť bude přes zimu slehávat. Kotvení dimenzujte vždy na ten nejostřejší fujavec. Výtečná je kombinace organické výplně s textilií jako obalem. Nepodceňte konstrukci a dbejte aby se neměla a co roztrhat. Textilie chrání částečně před přemokřením a přítomnost listí brání zase přílišnému přehřívání. Za extrémně slunných dnů se ale přeci jen může zjara rostliny přirychlit a případně podeschnout. Březnová kontrola je na místě. Úplný obal z textilií je možný, nicméně přehřátí je dobré bránit kombinací bílé netkané textilie se zelenou stínovkou. Tyhle matriály jsou snadno zmuchlatelné do libovolného objemu, budou propustné a zároveň nesléhatelné. Riziko přehřátí a podeschnutí je nicméně stále možné. Nespornou výhodou umělých materiálů je možnost jejich opakovaného použití. Jde o čistou práci a dá se říci, že jde i rychle od ruky. Pro suchomilné rostliny je tento způsob zimování optimální. Listy mnoha dřevin jsou v zásadě kyselé a mají vysoký obsah tříslovin. Rozkladný proces započatý během zimy nemusí středozemní flóře dělat úplně dobře. Velice specifické je použití zcela nepropustných vrstev. Vhodné jsou pro zmíněné horské druhy původem ze suchých oblastí, které jsou zejména během zimních nocí zvyklé na třeskutý mráz za předpokladu úplného sucha. Jde o řadu sukulentů, některé trávy a leckteré skalničky. Podmínkou je tedy zabránit spíše vodě než mrazu. Hodí se tedy kryt sklem, polykarbonáty nebo fólií na konstrukci za předpokladu dobrého větrání. Pro běžné zimování choulostivých dřevin a trvalek se jinak nepropustné materiály nehodí. Příkladem může být používání bublinkové fólie nebo polystyrenových rohoží, které při trvalém a nevětraném upevnění mohou způsobit za slunečných dnů úplně opačný efekt, než jsme sledovali. Tyto materiály lze používat pouze na doplnění jinak větraných konstrukcí nebo na noční kryt.

Drobná glosa na závěr:
Na jaře nelze věčně otálet s generálním úklidem a odstraňováním zimovacích vrstev. Pokud bude již uklizeno a přijde pozdní mrazík, překryjte na noc záhony v podstatě čímkoliv, hodně tím pomůžete zejména trvalkám. Přes den ale nezapomeňte odkrýt, zvláště pokud má svítit slunce. A to ono za mrazivých dnů zjara svítívá....
Ondřej Fous, www.hosta.cz
11 článků v tomto tématu
05.12. 2018
6.49 kB čtenářů
Advent v přírodním stylu
Blíží se Vánoce – a mělo by to být vidět nejen v domě, ale i na zahradě. Pokud přednostně využijete materiály, které vám připravila příroda, nemůžete udělat chybu.
07.11. 2018
3.81 kB čtenářů
Hantavirus přenášený myším trusem
V poslední době se znatelně zvýšil počet lidí nakažených hantavirem. Tento virus přenáší především norník rudý, který sice žije hlavně v lesích, ale vyskytuje se také v přírodních
27.08. 2018
3.88 kB čtenářů
Motýli: Žluťásek řešetlákový
Kromě charakteristické barvy, která však po zimě může být vybledlá až skoro do běla, upoutá u žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni) pozornost tvar křídel, která vybíhají v
27.08. 2018
5.10 kB čtenářů
Motýli: Dlouhozobka svízelová
Na rozdíl od ostatních lišajů létají dlouhozobky přes den, dokonce s oblibou v největším horku okolo poledne. A na rozdíl od většiny ostatních motýlů na květ vůbec nemusí usednout –
25.08. 2018
4.71 kB čtenářů
Noční život na zahradě
Četní obyvatelé zahrad vylézají ze svých úkrytů až po západu slunce. K životu ve tmě jim slouží několik překvapivých triků.
25.08. 2018
3.44 kB čtenářů
Motýli: Otakárek fenyklový
Housenka, kterou byste neměli přehlédnout. Nejenže je nápadně zbarvená, patří také jednomu z našich největších a nejkrásnějších motýlů – otakárku fenyklovému (Papilio machaon).
25.08. 2018
4.49 kB čtenářů
Motýli: Babočka admirál
Babočka admirál (Vanessa atalanta) je nezaměnitelná a u nás téměř všudypřítomná. Spíše než na květinách však hejna admirálů koncem léta a na podzim spatříte na spadaném ovoci.
23.08. 2018
6.25 kB čtenářů
Motýli: Babočka paví oko
Babočka paví oko (Inachis io) je jeden z našich nejběžnějších motýlů. Vyskytuje se prakticky všude, nejen v nížinách, ale i v horách, na venkově i ve městech. Kromě malých nároků na
06.08. 2018
5.33 kB čtenářů
Léto patří ještěrkám
Dříve jsme mohli ještěrku obecnou zahlédnout kolem živých plotů, při okrajích cest a na plotech. Dnes z některých oblastí zcela vymizela. Přírodně pojaté zahrady jí však nabízejí nový
04.07. 2018
3.72 kB čtenářů
Rojení světlušek
Malá světélka, která blikají ve tmě – vylétávající světlušky nepřehlédnete. Ale proč vlastně svítí? Samečci poletují a upozorňují na sebe světelnými signály samičky připravené
04.06. 2018
7.63 kB čtenářů
Včely - lékárna skrytá v úlu
Včely dodávají člověku nejen med. Produkují také léčivé látky v podobě nashromážděného pylu, včelí tmel neboli propolis a mateří kašičku známou pod označením Gelée royale.
Diskusní fórum / Ostatní nezařazené
31.08. 2018
1.47 kB čtenářů
Hodí se k velkému sušení sušička Yden D5
28.05. 2018
1.72 kB čtenářů
Fotografie pro články - červen
23.12. 2017
2.02 kB čtenářů
PF 2018
24.12. 2016
2.30 kB čtenářů
PF 2017
31.12. 2015
4.82 kB čtenářů
Pf 2016
24.12. 2014
6.43 kB čtenářů
PF 2015
24.03. 2014
4.70 kB čtenářů
Nové dveře
31.12. 2013
13.20 kB čtenářů
PF 2014
22.12. 2012
8.93 kB čtenářů
PF 2013
10.12. 2012
22.69 kB čtenářů
Ptactvo - kdy a jak krmit
20.06. 2012
10.64 kB čtenářů
Rozmary počasí