Desatero utajovaných přikázání pro spokojený život našich zahrádek

Poslal(a) 21.09. 2006 10:40:59 (17782 čtenářů)

Desatero utajovaných přikázání

Druhová pestrost

Druhová pestrost se odborně nazývá biodiverzita. Ta začíná už pod povrchem země a je vysvětlena jinde. Rozmanitost rostlin a živočichů objasníme teď. Monokultury, tedy plochy osázené jedním druhem plodiny, jsou nejnáchylnější na útoky škůdců (hmyz, hlodavci, větší býložravci atd.). To proto, že škůdce, stejně jako Praotec Čech, se rozhlédne kolem sebe a vidí zemi zaslíbenou. Nekonečné množství žrádla a predátoři (dravci) v nedohlednu.

Pokud se nějaký druh v přírodě přemnoží, pak se také okamžitě objeví a rozmnoží dravec, který tento druh vrátí do rozumných mezí. To se na poli nebo na jednotvárně osázené zahradě bohužel nestane, protože tam žádný dravec předtím nebyl a ani nemá podmínky k přežití a rozmnožování. Populace dravců se obnovuje mnohem pomaleji než populace škůdců. Proto lidé nasadí chemii. A když se nakonec nějaký predátor objeví, otráví se požitím otráveného škůdce. Jedině bujná rozmanitá vegetace a druhová pestrost nás zbaví problému s přemnožováním jednotlivých organismů, protože začne fungovat přirozený potravinový řetězec.

Nezasahovat víc, než je nutné

Nechat žít a umřít. To je normální koloběh a je nezbytné nechat mu průběh i na zahradě. Vpodstatě nic nikdy neumírá- jen to mění formu. Listí se na jaře vytvoří nové, na podzim odumře a tlením pod stromem zajišťuje stromu a broučkům živiny a zadržuje vláhu. Přemění se tak znovu na živou hmotu. Když ho shrabeme a vyvezeme pryč, koloběh byl narušen a zahrada začíná být závislá na naší péči. Vše je v přírodě dokonalé. Určitě je OK uříznout větev bránící v chůzi po cestičce nebo po určitém čase usměrnit přebujelé trvalky, ale žádná rostlina nepotřebuje být pravidelně sestřihovaná, prořezávaná, okopávaná, uměle hnojená a kdo ví co ještě. To vše si jen vymysleli lidé, příroda s tím nemá nic společného. Máte-li pocit, že něco z toho některá rostlina na vaší zahradě velmi pravidelně potřebuje, pak jste vysadili špatnou rostlinu na špatné místo. Určitě existuje jiná, která doroste jen do takové velikosti kterou potřebujete, snese sucho a poroste bez hnojení. Příroda je dokonalá, proto přežije na každém místě jen to, co tam patří. Proto rostliny sázejte podle jejich skutečných vlastností a nároků, a péči o ně příroda zvládne bez vás. Na vás bude jen doladit vše tak, aby zahrada byla prakticky využitelná pro vaše nároky.

Místo pro člověka

Přírodní zahrada je stále zahrada a člověk je její důležitou součástí. Proto při vybírání vhodné vegetace myslete i na své nároky. Mnohdy to možná bude hledisko nejpřednější. Co chcete na zahradě dělat? Co od ní očekáváte? Klid pro relaxaci či posezení s přáteli, krásu, pozorování přírody,zdroj přírodních materiálů pro vaše hobby, nebo obživu? Nejlepší je spojit všechno dohromady. Čím více potravy nám zahrada poskytne, tím méně budeme závislí na potravě produkované způsobem jenž ničí životní prostředí a často obsahuje škodlivé látky. Kdyby se každý nevyužitý nebo špatně využitý kus pozemku na této planetě přeměnil na skutečně živou zahradu, vyřešilo by se víc problémů, než by někdo mohl očekávat. Od nemalých finančních úspor v rodinách za potraviny, vodu a elektřinu až po šetření přírodních zdrojů celosvětově. Zemědělství se svou těžkou technikou a chemií se velkou měrou podílí na globálním oteplování, zamoření řek a oceánů, zabírá stále novou půdu na úkor volné přírody a mnoha živočišných druhů. Navíc mnoho ohrožených či vymírajících druhů zvířat a rostlin by v těchto zahradách mohlo najít své místo a zachovat se pro generace budoucí. Stejně tak i živočišný druh zvaný člověk.

Mnohoúčelovost prvků

Každá rostlina a živočich má nějaké zvláštní a specifické úlohy v ekosystému. Je důležité alespoň zhruba vědět jaké to jsou, abychom vše po vzoru přírody zakomponovali na správné místo. Některé vlastnosti, jako že mají estetickou hodnotu, dávají stín, potravu, úkryt, kyslík, zajišťují koloběh vody vypařováním z listů atd. jsou samozřejmé. Ale je mnoho méně známých vlastností, které jsou rovněž velmi důležité. To je například čerpání živin a minerálů kořeny z větších hloubek, dávajíce tyto k dispozice ostatní vegetaci či mikrobům. Některé zase produkují do půdy ve spojení s určitým druhem kořenové bakterie dusík, čímž pomáhají měnit nehostinnou zem v úrodnou. Jiné zase vylučováním látek lákají užitečný hmyz, nebo naopak odpuzují ten škodlivý, nebo velkou produkcí listové hmoty zajišťují mulčování povrchu půdy, nebo brání svým stylem růstu invazi plevelů. Další brání svým kořenovým systémem erozi půdy, nebo nadzemní částí tvoří ochranu před větrem, poskytují obživu nebo útočiště živočichům, jejichž funkce na rostliny přímo navazují a pro přírodní rovnováhu jsou neméně důležité. Zasadit někam rostlinu, která plní na daném místě například jen jednu z těchto funkcí, je vyloženě nevýhodné.

Preferovat trvalky

Dejte přednost trvalkám kdykoliv to je možné. Pěstovat trvalky nevyžaduje z vaší strany mnoho péče a mohou růst s věkem do krásy, zatímco letničky na podzim umírají a většina práce kterou vás jejich hýčkání stálo je ztracena. Celkově i zásah do ekosystému tvořícího se na vaší zahradě je příliš velký. Vyjímkou je jednoletá zelenina.

Nerýt ale mulčovat

Rytím a okopáváním se půda okysličí. To nadměrně vzruší veškeré půdní mikroorganismy, které se pustí horečně do práce a rozkládají humus a částečky minerálů jak o život. Nastává populační exploze. Organismy se přemnoží a rozkladem humusu tvoří víc živin, než kolik rostliny mohou využít. Ze začátku tedy máme úrodu vynikající, ale většina nevyužitých živin se snadno z narušené půdy odplaví deštěm pryč. Po často opakovaném rytí, orání či kopání je půda tak vyčerpaná, že úrodnost klesá a půdní život pomalu vymírá. Vyvážený koloběh je narušen, proto musí přijít zahradník či zemědělec, půdu zažít hnojit, obohacovat organickou hmotou, nebo v horším případě průmyslovými hnojivy. To vše si ušetříme, zároveň se spoustou vody na zalévání a pletím, když budeme místo rytí jen mulčovat. Přečtěte si samostatnou kapitolu o "mulčování". Vyjímkou je samozřejmě hloubení děr pro rostliny a terénní úpravy, kdy není jiné řešení. Na mnoha místech světa se díky intenzivnímu zemědělství z úrodných polí staly pouště, neboť půda bez humusu neudrží vlhkost a eroduje vlivem povětrnostních podmínek velice rychle.

"Ne" chemikáliím

Na každou činnost již existuje ekologická varianta. Čističkami odpadních vod projde velká část chemických čistících prostředků bez újmy na škodlivosti přímo do řek a pak do moří. Na pole a zahrady jsou aplikovány zdraví nebezpečné látky. Ministr zdravotnictví ani zemědělství bohužel ještě nevaruje, ale chemie způsobuje rakovinu.( Aneb, když jednoho člověka otrávíte rychle, půjdete do vězení. Když otrávíte milion lidí pomalu, dostanete státní dotaci.)

Šetřit vodou

Chytejte dešťovku ze střech na zalévání. Recyklovat se dá přes léto i tzv. "šedá voda" z koupelny a kuchyně. Mulčování také udrží půdu déle vlhkou.

Recyklovat

Vše v přírodě je uzavřený koloběh, nic nezůstane někde ležet bez užitku. My lidé jsme ale vymysleli něco jiného. Pracujeme většinu svého života pro peníze, a ty utratíme za věci, kterými plníme skládky zamořující naší planetu. Vidíme to, ale jediné co chceme, je vydělávat víc peněz abychom mohli vyhodit víc věcí. Nádherné lesy a pralesy mizí kvůli nedělním novinám, které o chvíli později skončí v koši. Proto recyklujte vše, co současný systém umožňuje. A organický, biologicky rozložitelný odpad, patří do kompostu nebo do mulče.

Možná je teď načase prozradit největší tajemství vesmíru : "Smyslem života je ......

Užívat života!

Zastavte se v každodenním shonu na chvíli v přírodě nebo ve své zahrádce, zeptejte se rostlinek a živočichů jestli je všechno OK, načerpejte energii, vnímejte krásu a usmívejte se! Jinak nic z toho co děláte nemá smysl.
Jaroslav Svoboda
www.ekozahrady.com
foto Hana Vymazalová
11 článků v tomto tématu
10.01. 2018
131 čtenářů
Pěstování zeleniny - začínáme (2)
Začínáme v místě, kde už nějaké záhony jsou Hotové záhony, to je dar. Ale nevíme jaký. Nevíme, jestli jsou zaplevelené jednoletými plevely (vytrvalé objevíte hned, jak do nich rýpnete),
10.01. 2018
161 čtenářů
Pěstování zeleniny - začínáme (1)
Budou z nás zelináři To si můžeme říct, když se dostaneme k nějakému pozemku, který je možné využít k pěstování rostlin. Je to tak snadné, že do takové činnosti můžeme „vletět
10.01. 2018
126 čtenářů
Zelenina - leden
I na leden si můžeme najít v zelinářské zahradě plnohodnotný program. Začínáme s krmením ptáčků, kontrolujeme stav uskladněných zásob ve sklepě. Nahnilé nebo i jen částečně plesnivějící
27.12. 2017
121 čtenářů
Solanum tuberosum 'Arran Victory' - brambora
Odrůda vyšlechtěná ve Skotsku, na ostrově Arran, v roce 1912. Zvláštností je slupka fialové barvy, přičemž uvnitř je hlíza takřka bílá. Patří mezi pozdní odrůdy s vysokou odolností
04.12. 2017
215 čtenářů
Zelenina nemusí být jen potravinou (2)
Mít svého zahradníka… Prošli jsme jednu sezonu v zelinářské zahradě. Snažil jsem se v dané ploše dát dohromady to (podle mne) nejpodstatnějšího, co se týká zelinaření. Občas jsem
04.12. 2017
240 čtenářů
Zelenina nemusí být jen potravinou (1)
Prakticky celý rok jsme se zabývali pěstováním tradičnějších ale i módním druhů zeleniny. Tradiční jsou třeba zelí, okurky, kapusta, květák, rajčata, mrkev, bulvový celer, petržel
09.10. 2017
417 čtenářů
Uskladnění zeleniny (2)
Sklízíme i další plodiny řepy a ředkve, kedlubny, tuříny a vodnici na uskladnění, letní a podzimní (omezeně mrazuodolné) póry. Kořeny čekanky na rychlení. Opět u nich jemně odkroutíme
09.10. 2017
460 čtenářů
Uskladnění zeleniny (1)
Období sklizní Říjen je měsíc sklizně zeleniny na uskladnění. Mrkev, celer /dfn, petržel, košťáloviny, brambory, … Na konci léta jsem zapomněl připomenout, že bychom si měli připravit
27.08. 2017
398 čtenářů
Rheum rhabarbarum - rebarbora, reveň
Výška: 150 cm Květ: bílo - růžový, VI. - VII. Známá vytrvalá rostlina, jejíž řapíky se používají k přípravě rebarborového koláče a polévek, šťáv, náplně do knedlíků, salátů
11.05. 2017
776 čtenářů
Pisum sativum - hrách setý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Popis: Je to jednoletá bylina, zcela lysá a sivě nebo žlutavě zelená. Lodyhu má jen na spodu chudě rozvětvenou, chabou, poléhavou nebo šplhavou, hranatou a 50 až
06.05. 2017
1.10 kB čtenářů
Kulturní rostliny - hodnoty pH
Hodnota pH je nejdůležitějším chemickým půdním parametrem. Ovlivňuje zvětrávání minerálních materiálů, obsah vody a vzduchu v půdě, využitelnost živin rostlinami a také aktivitu mikroorganismů.
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
24.07. 2017
761 čtenářů
Tykev fíkolistá - pěstování
25.03. 2017
1.49 kB čtenářů
Indická okurka - pěstování
22.03. 2017
36.60 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
07.01. 2017
936 čtenářů
Capsicum pubescens - pěstování
21.02. 2013
4.86 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
4.95 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
79.90 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
25.40 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
10.86 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
56.08 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
6.69 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat