Rostliny: Arctium tomentosum - lopuch plstnatý

Poslal(a) 26.11. 2011 11:35:39 (11605 čtenářů)

Biologická charakteristika
Lopuch plstnatý je dvouletá bylina s větvenou, vzpřímenou lodyhou dosahující výšky od 50 do 150 cm. Dolní listy nasedají na lodyhu dlouhými, plnými řapíky. Listy jsou široce až srdčitě okrouhlé, celokrajné až oddáleně drobně zubaté. Na bohatém chocholičnatém květenství jsou na stopkách umístěny hustě pavučinaté úbory, ve kterých se nachází asi 35 klínovitých nažek, které jsou 5 až 7 mm dlouhé. Počet úborů se pohybuje okolo 100 kusů na jedné rostlině. Nažky jsou v době plné zralosti hnědě zbarvené s tmavě hnědými skvrnami. Rostliny lopuchu plstnatého kvetou od června do září.

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: úbory lopuchu plstnatého

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: rostliny lopuchu plstnatého v lemovém společenstvu

Rozšíření a výskyt lopuchu plstnatého
Lopuch plstnatý je rozšířen zvláště v Evropě, Asii a Severní Americe. Z hlediska přirozeného výskytu je lopuch plstnatý hojným druhem křovin, lesních lemů, okrajů cest, náspů, rumišť a návsí. Z herbologického hlediska je lopuch plstnatý řazen do skupiny dvouletýchvíceletých plevelů rozmnožujících se převážně generativně.

Rozmnožování a šíření
Lopuch plstnatý se šíří pomocí generativních orgánů převážně kulovitými ostnitými plody větrem, komposty a zvířaty. K šíření lopuchu plstnatého na další stanoviště přispívá zejména nedostatečné obhospodařování lemových společenstev, na kterých v důsledku absence sečení nebo mulčování dochází k dozrávání nažek, jenž se šíří na další stanoviště. Nutno však poznamenat skutečnost, že rostliny lopuchu plstnatého jsou schopny po provedení mechanického zásahu regenerovat.

Škodlivost lopuchu plstnatého
Z hlediska jeho negativního působení se jedná o typický ruderální druh, který zapleveluje především vytrvalé porosty kulturních rostlin. V současné době lze v České republice pozorovat narůstající výskyt lopuchu plstnatého zejména v lemových společenstvech agrofytocenóz (doprovodná zařízení komunikací, odvodňovací příkopy, neobhospodařované části pozemků. V této souvislosti je však možné zaznamenat pronikání lopuchu plstnatého do porostů samotných kulturních rostlin a jeho zvýšený výskyt na okrajových částech pozemků. Prosazuje se i na půdách uváděných do klidu. Rostliny lopuchu plstnatého jsou díky svým mohutným listům, které mohou dosahovat velikosti až 0,5 x 0,4 m, značně konkurenčně silné a potlačují veškerou vegetaci nacházející se po jejich listy.

Užitečnost lopuchu plstnatého
Rostliny lopuchu plstnatého mají význam v lidovém léčitelství. Sbíranou částí je kořen, zřídka list nebo semeno. Kořeny obsahují 40 % inulinu, dále třísloviny, silici, slizy, fytosteroly, glykosidy a fytoncidy. Léčitelé na Západě považují kořen za nejdůležitější část lopuchu a používají jej jako pročišťující, vylučovací léčebný prostředek všude tam, kde se nahromadily toxiny vedoucí k onemocnění kůže. Listy jsou všeobecně méně účinné než kořen, vhodné jsou zejména pří žaludečních potížích včetně poruch trávení.

Regulace lopuchu plstnatého
Regulace tohoto druhu by neměla činit potíže za předpokladu pravidelné údržby sídlišť a jeho okolí, která znemožní hromadné šíření. Patří sem i údržba příkopů, okrajů polí, rumišť, neobdělávaných ploch a zahrad.

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: nažky lopuchu plstnatého

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: klíční rostliny lopuchu plstnatého

Text a foto Miloš Krump
11 článků v tomto tématu
04.07. 2017
182 čtenářů
Lythrum salicaria - kyprej vrbice
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae) Bylina vytrvalá, statná, 30-180 cm vysoká. V zemi má kůlovitý kořen. Lodyha přímá, většinou jednoduchá, čtyřhranná, listnatá. Listy úzce kopinaté,
04.07. 2017
147 čtenářů
Ononis spinosa - jehlice trnitá
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Rostlina nižší, vytrvalá, keříčkovitá, až 30-80 cm vysoká. Lodyhy přímé, na bázi dřevnatějící, mají tuhé trny. Dolní listy trojčetné, horní jednoduché.
04.07. 2017
151 čtenářů
Trifolium hybridum - jetel zvrhlý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, 20-50 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá až poléhavá, chudě větvená, listnatá, vyrůstá jedna nebo několik. Listy
04.07. 2017
126 čtenářů
Lathyrus sylvestris - hrachor lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, robustní, 60-200 cm dlouhá. V zemi má dlouhé, silné kořeny. Lodyh vyrůstá více, jsou poléhavé i popínavé, čtyřhranné, dvoukřídlé, listnaté.
26.06. 2017
264 čtenářů
Vicia sylvatica - vikev lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina lesní, vytrvalá, až 2 m dlouhá. V půdě má tenké, plazivé kořeny. Lodyhy jsou četné, popínavé, hranaté, rozvětvené, listnaté. Listy jsou zpeřené,
26.06. 2017
253 čtenářů
Galega officinalis - jestřabina lékařská
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina statná, vytrvalá, 40-100 cm vysoká. V zemi má silný kůlový kořen. Lodyh vyrůstá více, jsou přímé, nevětvené nebo jen v dolní části, na povrchu mělce
26.06. 2017
246 čtenářů
Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, trsnatá, 30-60 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha vystoupavá až poléhavá, na bázi dřevnatá, větvená, hustě listnatá, přitiskle chlupatá.
21.06. 2017
247 čtenářů
Malva moschata - sléz pižmový
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina vytrvalá, 30-100 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá, tuhá, dole větvená, chlupatá, listnatá. Přízemní listy dlouze řapíkaté, horní
21.06. 2017
321 čtenářů
Malva sylvestris - sléz lesní
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, keříčkovitá, 30-120 cm vysoká. V půdě má silný kořen. Lodyhy přímé až poléhavé, silné, v dolní části větvené, listnaté.
21.06. 2017
203 čtenářů
Armeria vulgaris - trávnička obecná
Čeleď: olověncovité (Plumbaginaceae) Bylina vytrvalá, 20-40 cm vysoká. V zemi má silný oddenek. Stonek bezlistý jednoduchý, hladký, zakončený květenstvím. Listy vyrůstají v husté přízemní
21.06. 2017
254 čtenářů
Persicaria amphibia - rdesno obojživelné
Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae) Bylina vytrvalá, tvoří dvě formy - vodní a suchozemskou. Má poměrně dlouhý, tenký plazivý oddenek. Vodní rostliny koření na dně vodní plochy. V dolní