Hmyz: Apis mellifica - včela medonosná

Poslal(a) 04.01. 2012 12:12:28 (11646 čtenářů)

Včela medonosná je známa pro svoji schopnost produkovat med. Je neodmyslitelným druhem hmyzu všude tam, kde se vyskytují kvetoucí rostliny. Včela medonosná žila původně v Evropě, Asii a Africe. Do Ameriky a Austrálie byla přivezena v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech, přičemž jsou jednotlivé plásty umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.

Hmyz: Apis mellifica - včela medonosná

Včela medonosná žije v početných společenstvech – včelstvech. Včelstvo je z hlediska sociologického rodina, tvořená oplozenou matkou a jejími potomky dělnicemi a trubci, kteří společně žijí pohromadě nejméně dvě generace včel a je mezi nimi aktivní součinnost. Žádná medonosná včela nemůže žít delší dobu sama, je odkázána na pomoc svých družek.

Stavba těla včely medonosné je odlišná. Tělo je článkované. Volné spojení článků opatřených chitinovým krunýřem umožňuje pohyb. Tělo včely se skládá z hlavy, hrudi a zadečku, přičemž jen na zadečku je patrné původní článkování. Na hrudi lze na něj usuzovat podle párů noh a na hlavě není již původní článků vůbec rozlišitelné. Životní cyklus včely začíná vždy, když královna naklade do každé buňky po jednom vajíčku. Z oplozených vajíček se následně vylíhnou dělnice a matky, z neoplozených pak trubci. Po třech dnech se z vajíček vylíhnou malé larvičky, které jsou po první čtyři dny krmeny mateří kašičkou, později pylem a nektarem. Během následujícího týdne larvy rychle rostou, několikrát se svlékají. Když vyplní celou buňku, včely ji poté zavíčkují voskem, larvy se zakuklí a později se z nich vytvoří dospělá včela.

Na jaře a v létě v době květu včely vylétávají za teplých dní z úlu a sbírají v okolí vodu, pyl, nektar, sladké šťávy z poraněných stromů nebo medovici. Nektar včela medonosná saje sosákem a poté si jej ukládá v trávicí soustavě v žaludku. Pyl včela stírá z květů svým ochmýřeným tělem a potom si jej předníma nohama zkartáčuje do prohlubní na svých holeních zadního páru nohou.

Včela medonosná se podílí na zajištění cizosprašného opylování hmyzosnubných rostlin z 95%. Zbývajících 5% připadá na čmeláky, samotářské včely a ostatní příležitostně opylující hmyz.

O Včelách heslovitě:
Včelstvo se skládá z jedné matky, několika tisíců dělnic a několik desítek trubců
Včely mají pět očí a šest nohou, tělo včely se skládá z hlavy, hrudi a zadečku
Včely se dorozumívají včelím tanečkem, doteky tykadel a pomocí vůně několika typů feromonů
Včely při rojení nejsou útočné
Včelí královna se páří jednou za život a to hned s několika trubci
Vývoj dělnice trvá od vajíčka do dospělého jedince 21 dní
Včela žije v letním období asi jeden a půl měsíce, v zimním pak jen kolem šesti měsíců
Včely jsou na podzim krmeny cukerným roztokem, který jim dává větší šanci na přežití celé zimy
K výrobě 1 kg medu potřebují včely asi 3 kg rostlinného nektaru
Text a foto Miloš Krump
11 článků v tomto tématu
08.12. 2017
197 čtenářů
Stratifikace osiv
Stratifikace se týká zejména některých osiv a semen, které bez ní nemají takovou klíčivost a úspěšnost jak nestratifikované semena. Laicky vysvětleno to znamená, že semena některých
04.09. 2017
1.32 kB čtenářů
Zelené hnojení (4)
Zpracování narostlého porostu, zarývání Porost je nutno před zaoráním uválet, pokosit nebo rozsekat třeba křovinořezem, aby zelená hmota byla dokonale zapravena do půdy
04.09. 2017
1.29 kB čtenářů
Zelené hnojení (3)
Obiloviny ve směskách Ozim vytvoří při letním výsevu do konce sezony dostatek hmoty na zaorání, při špatném postupu na jaře může prorůstat, zimní mráz mu nevadí. Jař může mít při
04.09. 2017
1.35 kB čtenářů
Zelené hnojení (2)
Rostliny používané jako zelené hnojení Luskoviny – hrách, peluška, fazol, soja, vikve, vojtěška, lupina, bob, komonice, jetel inkarnát Brukvovité rostliny – řepka jarní i ozimá, hořčice,
03.09. 2017
1.40 kB čtenářů
Zelené hnojení (1)
Zásobování půdy humusem v případě, že není zdroj hnoje či možnost vyrobit si kompost Náhradou rozleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina,
10.08. 2017
408 čtenářů
Mravenci
Mravenci jsou vůbec zajímaví živočichové. Podobně jako včely žijí ve velké rodině jako jeden organismus složený z královny matky, dělnic a samečků. Přísná hierarchie, přísné rozdělení
10.08. 2017
608 čtenářů
Smíšené záhony
Někteří namítají: „Z monokulturních řádků získáme víc konkrétní plodiny než z mišmaše ve smíšených záhonech.“ Ano, s tím souhlasím. Ale dodávám, že řádek s konkrétní plodinou
08.07. 2017
899 čtenářů
Léčivé zahrady
Léčivé zahrady léčí trojím způsobem: • léčivými účinky rostlin (bylinky, plody, stromy, kůra, kořeny…), • zdravými jedlými plody plnými živin, vitaminů, minerálů, a hlavně
08.04. 2017
872 čtenářů
Zahradní rostliny - slovníček odborných výrazů S-Z
samosprašná rostlina může být opylena jak vlastním pylem, tak pylem z květů jiného stromu nebo keře sloup vysoký a úzký tvar složený list čepel listu je složená z několika lístků
03.04. 2017
917 čtenářů
Zahradní rostliny - slovníček odborných výrazů L-R
lata větvený hrozen letorost výhon vyrostlý v této vegetační sezoně mezirodový hybrid kříženec rodičů ze dvou různých rodů mulč silná vrstva organického materiálu, nastýlka rozprostřená
18.03. 2017
559 čtenářů
Zahradní rostliny - slovníček odborných výrazů A-K
adventivní pupen pupen, který vzniká jinde než na vrcholu stonku nebo v paždí listu alkalický u půdy: zásaditá půda s pH vyšším než 7,0
Diskusní fórum / Ostatní k rostlinám
22.12. 2017
178 čtenářů
Závěsný koš na květiny
15.08. 2017
889 čtenářů
Rostliny na slunce
23.07. 2017
60.72 kB čtenářů
Bršlice - jak se zbavit bršlice
05.07. 2017
1.55 kB čtenářů
Terasa - výběr rostlin
18.03. 2017
846 čtenářů
Rostliny - sázení
06.01. 2017
2.31 kB čtenářů
Smíšené trvalkové záhony
20.09. 2016
1.95 kB čtenářů
Čarověník
05.04. 2015
78.53 kB čtenářů
Živé ploty - vhodné rostliny na živý plot
19.01. 2015
119.91 kB čtenářů
Mravenci
23.11. 2014
7.68 kB čtenářů
Terčovník zední - Xanthoria parietina
25.10. 2013
17.32 kB čtenářů
Balkonové rostliny - rady pro pěstování